Archiv autora: Jan Dvořák

Míra inflace v USA v lednu 2024 zvolnila na 3,1 procenta z prosincové hodnoty 3,4 procenta, avšak analytici v průměru očekávali, že roční míra inflace zvolní na 2,9 procenta. Meziměsíční růst cen činil 0,3 %, podle očekávání trhu měl činit 0,2 procenta. Jádrová inflace, která je nejvíce sledovaným ukazatelem meziročně zůstala na 3,9 % (očekávána byla 3,7 %), meziměsíčně se zvýšila o 0,4 %.

Znatelně zdražily zejména služby spojené s bydlením, zdravotní péčí, komunikací a rekreací. Naopak poklesly ceny nových i ojetých aut a oblečení (zajímavá kombinace).

Investoři dlouho předpokládali, že Fed by mohl úroky z více než dvacetiletého maxima začít snižovat možná už v březnu, situace se mění a očekávání poklesu úroků se přesouvá na červencové zasedání. Fed se snaží inflace zpomalit na cílovou úroveň 2 %, investoři zmírňují svá očekávání, jak rychle bude Fed snižovat úrokové sazby.

Lednová míra inflace v eurozóně se z prosincových 2,9 % procenta snížila na 2,8 %. Jádrová inflace (bez potravin a energií) klesla z 3,9 % na 3,6 %. Tento pokles inflace byl podpořen dalším snížením cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB). Jakékoliv přiblížením se k němu je jedině dobře.

Stejně jako v minulých měsících se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst činí 5,7 procenta, což je na úrovni dvojnásobku míry inflace.  Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 4,0 procenta, zatímco v červnu to bylo 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 6,3 procenta.

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu.

Nejvyšší inflace je v Estonsku s 5 %, Chorvatsku s 4,8 % a Rakousku se Slovenskem o 4,3 procenta. Nejnižší byla ve Finsku (0,7 %) a v Itálii (0,9 %) a Litvě s Lotyšskem (1,0 %). Pod cílovou 2% úroveň se dostala ještě Belgie (1,5 %). V Německu aktuálně činí 3,1 %. Zajímavé je rozdělení Pobaltí mezi zemi s nejvyšší inflací a země s jedněmi z nejnižších.

Na nedávném zasedání ECB ponechala úrokové sazby beze změny. Co se týče zahájení jejich snižování, se nejčastěji mluví o létě letošního roku.

V souladu s očekáváním byla základní úroková sazba ponechána beze změny v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta. Jedná se o čtvrté zasedání za sebou, kde nedošlo ke změně úrokových sazeb. Fed oznámil, že nemá v úmyslu snížit sazby, dokud není větší jistota, že inflace poklesne k dvouprocentnímu cíli a udrží se tam.

Fed uznal rizika pro ekonomiku a zabýval se obavami z inflace, z prohlášení však zmizela zmínka o možném budoucím zvýšení úroků.  Inflace je totiž vyšší, než očekávaná.

Se zahájením snižování úrokových sazeb letos J. Powell počítá, ale naznačil, aby si jejich březnovým snížením nebyli investoři jisti.

Fed se ve svém prohlášení poprvé od loňského roku, kdy byl nucen posílit bankovní systém po sérii krachů regionálních bank, nezmínil o zdraví bankovního systému. Rovněž odstranil zmínku o probíhajících přísnějších finančních a úvěrových podmínkách.

Bankovní rada ČNB zasedá příští týden a tam je snížení úroků jisté.

Minulý týden měla viceguvernérka ČNB Zamrazilová rozhovor na rádiu Český rozhlas Plus a vyjadřovala se i ke snižování úrokových sazeb.  K prvnímu snížení o 0,25 % došlo 21. prosince minulého roku, kdy tento krok odpovídal očekávání většiny analytiků. Podle jejího vyjádření z minulého týdne by se snižování úrokových sazeb nemělo zastavit. Naopak je možné jeho zrychlení. Výslovně uvedla:

„Jednou jsme už základní úrokovou sazbu snížili, a to o 0,25 procentních bodů před Vánoci a počítáme s tím, že na každém dalším zasedání by mohla úroková sazba o něco klesnout. Pokud by inflace klesala rychleji, než si myslíme, tak mohou i sazby klesat razantněji. Naopak pokud by se inflační tlaky ukázaly perzistentnější, tak bychom to snižování mohli kdykoliv zastavit.“ Dále však doplnila:  „Myslím si, že úrokové sazby se budou snižovat v každém případě.“

Rozhodování bude krok za krokem, podle posledních dostupných informací. Téměř vše řekne již lednová inflace.

Z našeho pohledu je velmi důležitá politika sledování kurzu české koruny. Zde je ČNB připravena intervenovat ve prospěch české koruny. Výše devizových rezerv je velmi vysoká, v poměru k HDP má Česká republika jedny z největších devizových rezerv na světě. Ze zemí je před Českou republikou Švýcarsko a Singapur.

Rok 2023 před několika dny skončil, proto se podíváme na cenový vývoj obou kovů a poměru jejich cen.

Cena zlata v roce 2023 vzrostla o 13 %, přičemž v prosinci vytvořila nové historické maximum 2079,5 dolaru za unci. Celý růst byl dosažen ve 4. čtvrtletí. Na dalším vývoji bude zajímavé, jestli se zlato stabilně usadí nad 2 tisíci dolary za unci a zda bude zajímavé sledovat počet historických maxim.

Cena stříbra se meziročně snížila o 80 centů za unci, což odpovídá 3% poklesu. Na rozdíl od zlata jeho cena byla často pod cenou na začátku roku.

U zlata jsem psal o sledování počtu historických maxim. U stříbra něco takového nehrozí, je na polovině historických maxim.

U poměru cen zlata a stříbra došlo v prosinci k prolomení horní hranice, která byla od jara na úrovni 86-87. Zde je roční graf:

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití průběžného nakupování. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

V minulém týdnu se bankovní rada České národní banky shodla jednomyslně na snížení úrokových sazeb o 0,25 %. Tento krok odpovídal očekávání většiny analytiků a představoval jejich první změnu od června 2022.

Bankovní rada očekává výrazný pokles inflace v nadcházejícím roce. Guvernér A. Michl varoval, že mohou kdykoliv zastavit snižování úrokových sazeb, pokud inflace neklesne trvale. V nedávném prohlášení však bankovní rada uvedla, že hlavní bude lednová inflace, ale její výše nabude na únorovém zasedání ještě k dispozici, lze tak očekávat další snížení úroků.
Podle analýz by se měla hlavní úroková sazba ČNB do konce příštího roku ustálit okolo 4 procent.

Hlavní bod prohlášení  je tento:

Bankovní rada očekává, že inflace v příštím roce výrazně klesne. Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování základních úrokových sazeb. Bankovní rada ale nadále spatřuje ve výhledu pro příští roky proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že inflace by se proti letošnímu roku sice výrazně snížila, ale nikoliv až do těsné blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb.

V listopadu byla v České republice inflace nejvyšší v Evropské unii. Dle metodiky EU činila inflace v ČR byla v listopadu 8 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v říjnu. Připomínám, že dle metodiky v ČR činí míra inflace 7,3 %. Upozorňuji, že inflace dle metodiky EU je uvedena i na klasické zprávě ČSÚ o míře inflace.

Tuzemskou meziroční inflaci v listopadu podobně jako v říjnu opticky zvyšoval loňský energetický úsporný tarif. Tento tarif měl za následek umělé zvýšení inflace, protože v posledním loňském čtvrtletí stát hradil část nákladů na energie. Bez tohoto efektu by neharmonizovaná listopadová meziroční inflace činila 4,7 %.

Za mírou inflace v Česku následuje Maďarsko (7,7 %) a Slovensko s Rumunskem (obě země 6,9 %). Nejnižší inflaci v EU má Belgie, je meziroční deflace o 0,8 %. Průměr EU je 3,1 %, eurozóny 2,4 %.

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby (1,69 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (1,37 procentního bodu). Poklesu inflace  nejvíce pomohly energie (-1,41 procentního bodu).

V inflaci za leden 2024 by se Česká republika měla výrazně přiblížit průměru EU.

V pondělí byla zveřejněna listopadová míra inflace v České republice. Ze říjnových 8,5 % klesla na 7,3 %, a to při meziměsíční inflaci 0,1 %.

Ceny zboží vzrostly o 8,1 % a ceny služeb o 5,9 %.

• Bydlení: elektřina +143,0 % (v říjnu +148,6 %, v září 16,5 %). Toto je efekt dotace v loňském říjnu. Zemní plyn – pokles o 6,3 % (v říjnu +6,5 %) a teplo a teplé vody +24,2 % (v říjnu 31,0 %). Vodné +16,3 % (beze změny), stočné 26,9 % (v říjnu 25,9 %).
• Imputované nájemné  +0,5 % (v říjnu beze změny), klasické nájemné +7,4 % (v říjnu 7,9 %)
• Potraviny: Ceny vajec klesly o 25,5 % (v říjnu pokles o 6,2 %) a ceny cukru klesly o 18,1 % (v říjnu o 11,1 %).
• Stravovací služby +8,4 % (v říjnu +8,9 %), ubytovací služby + 12,0 % (v říjnu +12,2 %)

Graficky je to názorně zde:

„Spotřebitelské ceny v listopadu zpomalily svůj meziroční růst na 7,3 %. Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení. V oddíle doprava ceny meziročně klesly, a to především díky nižším cenám pohonných hmot,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB je jasné:

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně listopadu. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi (jádrová inflace) již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách.

Pro srovnání – toto je měsíc starý komentář k říjnové inflaci, zkuste najít rozdíl 😊:

„O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi (jádrová inflace) již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách.“

Prudké snížení lednové inflace je jasně dané.

Vypadá to, že se očekávání ohledně politiky centrálních bank v Evropě a dalších částech světa začínají měnit. Někteří investoři začínají sázet na to, že ECB bude jednou z prvních, které v roce 2024 sníží úrokové sazby a provede agresivní uvolňování měnové politiky. Tento trend se zrcadlí i ve světových trzích, kde se očekává podobný směr ze strany amerického Fedu a Bank of England.  Bude zajímavé, kdy začne ČNB. Bude na předvánočním zasedání?

Isabel Schnabel, jestřáb v ECB,  naznačila, že díky nečekanému zpomalení inflace vstupuje od hry snížení úrokových sazeb. Zároveň však dodala, že je příliš brzy vyloučit možnost dalšího zvýšení sazeb. V případě Fedu a BoE investoři mají jarní snížení úrokových sazeb za jisté.

Přesto existují i skeptici a varování ohledně toho, že tato očekávání mohou být nadhodnocená. Stratégové z BlackRock, Goldman Sachs ši Allianz vyjádřili obavy z možného zklamání těchto nadějí. Navíc El-Erian z Allianz upozornil, že Fed může ztrácet kontrolu nad očekáváními trhu, což může vést k nepřesným prognózám (podobně jako v ČR).

Celkově se zdá, že existuje různorodost názorů ohledně toho, jak by se mohla měnit měnová politika v nadcházejícím roce. Opatrnost v prognózách se zdá být rozumnou reakcí, zvláště vzhledem k různorodosti názorů mezi významnými členy centrálních bank a investory na trzích.