Archiv autora: Jan Dvořák

Cena stříbra v pátek vzrostla o více než 2 dolary za unci, v rámci toho prolétla hranicí 30 dolarů za unci aniž by se zastavila a zavřela obchodování na 31,58 dolaru za unci. Nad 30 dolarovou hranic se cena stříbra dostala poprvé od února 2013.

 

Na jedné straně se investoři opět obracejí ke stříbru jako k zajištění proti ekonomické nejistotě a devalvaci měny, podobně jako to tradičně dělají se zlatem. Makroekonomické údaje ze Spojených států byly hlavním impulsem.

 

Na straně druhé těžba stříbra nestačí držet krok s rostoucí neinvestiční poptávkou – jde o  zvýšené průmyslové využití, zejména při výrobě elektroniky a technologií pro obnovitelné zdroje, kde je stříbro důležitou součástí solárních panelů.

 

Z krátkodobého pohledu mě nejvíce teď zajímá vývoj poměru cen zlata a stříbra. Za týden se na něj podívám.

V pondělí byla zveřejněna dubnová inflace v České republice. Meziroční míra inflace se zvýšila z únorových a březnových 2,0 % na 2,9 %, tedy těsně pod horní hranici tolerančního pásma ČNB. Meziměsíční inflace činila 0,7 %, přičemž meziměsíční inflace u zboží dosáhla 1,0 %, zatímco ceny služeb zůstaly beze změny.

 

Její nárůst byl očekáván, ale ne takový. Česká národní banka předpokládala inflaci ve výši 2,5 %. Podle jejího vyjádření byla hlavním důvodem odchylky změna cen potravin, které v minulých měsících inflaci snižovaly, nyní však přispěly k jejímu růstu. K růstu inflace opět přispěly také ceny pohonných hmot.

 

Ceny zboží za posledních 12 měsíců vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 5,3 %.

• Bydlení: elektřina +12,0 % (v březnu 13,1 %). Zemní plyn – pokles o 5,8 % (v březnu pokles o 5,2 %). Vodné beze změny +10,9 % stočné +10,5 %, také beze změny
• Imputované nájemné + 1,0 % (v březnu + 0,9 %), klasické nájemné +7,2 % (v březnu +7,1 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje byly hlavním důvodem zvýšení inflace. Ceny mouky v dubnu klesly o 19,1 % (v březnu pokles o 27,8%), masa o 3,9 % (v březnu o 6,0 %) cukru o 22,2 % (v únoru pokles o 21,1 %). Ceny zeleniny v dubnu vzrostly o 2,4 % (v březnu pokles o 4,8 %) a čokolády o 9,2 % (v březnu pokles o 3,1 %). Ceny nealkoholických nápojů zrychlily svůj meziroční růst na 5,4 % (v březnu růst o 0,2 %).
• Stravovací služby +8,2 % (v březnu +8,2 %), ubytovací služby + 9,0 % (v březnu +9,0 %)

 

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, oznámil, že bankovní rada se zatím této inflace neobává: „Cenová hladina v dubnu meziměsíčně vzrostla o 0,7 %. Ačkoliv se jednalo o mírně vyšší růst, než předpokládala jarní prognóza, odchylka byla způsobena převážně cenami potravin, jejichž vývoj se často vyznačuje velkými výkyvy. Kvalitativní vyznění jarní prognózy ČNB tak zůstává v platnosti. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Na nejbližším zasedání, které je 27. června, bude mít bankovní rada k dispozici i inflaci za květen.

 

 

Záznam z jednání bankovní rady České národní banky ze dne 2. května 2024, kdy snížila úrokové sazby o 0,5 %.  Tady vybírám hlavní body:

 

• Bankovní rada uvítala udržení 2% inflačního cíle a diskutovala o faktorech ovlivňujících inflaci, jako je rozdílný růst cen služeb a zboží.
• Řešila rizika inflace jako například růst mezd.
• Očekává se, že inflace zůstane v celém horizontu prognózy blízko 2% cíle.
• Hlavně řešila rizika a nejistoty související s inflací včetně dalších faktorů, jako je pomalé snižování inflačních očekávání a vývoj kurzu koruny.
• Bankovní rada sleduje rizika pomalejšího růstu ekonomik s důrazem na německou ekonomiku. Protože ekonomika ČR je na ní silně závislá. Přesto zvýšila odhad letošního růstu HDP na 1,4 %.
• Proběhly diskuse o struktuře inflace, přičemž byl zdůrazněn rozdíl v růstu cen služeb a zboží.
• Diskutovali vývoj nemovitostního trhu a s tím souvisejícího imputovaného nájemného.
• Dva členové bankovní rady ČNB Holub a J. Frait zvažovali hlasovat pro snížení o 0,75 %, nakonec hlasovali pro snížení o 0,5 %.

 

Uvidíme, jak to bude vypadat na konci června.

 

 

 

Minulý týden ČNB snížila hlasovacím poměrem 7:0  úrokové sazby o 0,5 %.

 

Pro bankovní radu bylo velmi důležité, že úrovně inflace v únoru a březnu dosáhly cílové úrovně stanovené Českou národní bankou. Bankovní rada ve svém rozhodnutí zdůraznila, že další kroky budou záviset na dostupných datech, přičemž hlavním faktorem zůstává jádrová inflace. Guvernér ČNB Michl opakovaně varoval, že pokud vývoj inflace nebude splňovat očekávání banky, může být snižování úrokových sazeb přerušeno nebo zastaveno.

 

Spolu s tím byla zveřejněna nová makroekonomická prognóza.

Bankovní rada výrazně zlepšila pro letošní, resp. příští rok odhad vývoje ekonomiky. Ve srovnání s únorovou prognózou snížila odhad inflace a zvýšila očekávaný růst HDP. I tak se podle analýz České národní banky ekonomika stále pohybuje pod svým potenciálem. U koruny došlo ke změně z 24,6 koruny za euro na 25,1 pro příští rok z 24,3 na 24,8 koruny za euro, což není ničím mimořádným.

 

Hlavním rozdílem je vývoj úrokových sazeb. Guvernér ČNB Aleš Michl výslovně uvedl: „Nová prognóza počítá s dalším poklesem úrokových sazeb, ty jsou ale citelně výše než v případě minulé prognózy.“ Zde projevil vliv Fedu na rozhodování bankovní rady, což bankovní rada ve svém prohlášení pravidelně přiznává, resp. uvádí, že při svém rozhodování vezme v úvahu i kroky významných zahraničních centrálních bank (jistě mají na mysli ECB a Fed).

 

Fed včera v souladu s očekáváními oznámil, že vhledem k neklesající míře inflace ponechá úrokové sazby beze změny v rozmezí 5,25 až 5,5 procenta. Toto rozhodnutí nebylo překvapením, na této úrovni jsou od července loňského roku a jedná se o nejvyšší hodnoty od roku 2001.

 

Odmítl odhadnout, nakolik je pravděpodobné, že letos dojde ke snižování úrokových sazeb, dodal, že politika potřebuje více času, aby mohla fungovat. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese a uvádí, že se zvyšuje zájem Fedu o míru zaměstnanosti. Rozhodovat budou tvrdá data.

 

Powell připustil, že ačkoli údaje o inflaci mohou snížení sazeb oddálit, nové zvyšování sazeb v budoucnu zůstává nepravděpodobné. Ale nevyloučil ho.

 

Fed přichází s novou změnou snižování aktiv bilance. Od června rychlost snižování držených státních dluhopisů klesá z 60 miliard na 25 miliard dolarů, tedy na stejnou úroveň, jaká je uplatňována u krytých hypotečních dluhopisů MBS.

 

 

Čínští obchodníci významně ovlivnili růst cen zlata na historická maxima. Obchodníci na burze v Šanghaji zvýšili objemy obchodů s klíčovým kontraktem v březnu a dubnu a oproti loňskému roku obchody zdvojnásobily. Jedním z důvodů byla snaha čínských investorů o diverzifikaci, tamním nemovitostem ani akciím se nedaří.

 

Obrovské sázky čínských spekulantů na rostoucí ceny zlata pomohly tento měsíc zlatu neobvykle rychle vystoupat na historická maxima. Ukazuje to, že asijští obchodníci začínají mít na trh se zlatem silný vliv, silnější než dříve.

 

Rekordní býčí pozice očekávající růst ceny zlata je v objemu 295 tun, což představuje téměř 50% nárůst od září loňského roku a téměř pětinásobek loňského průměru. Počátkem dubna byla tato pozice dokonce ještě o 30 tun větší.

 

Krátkodobí obchodníci na trzích s futures s pákovým efektem mohou rychle posunout cenu výš nebo níž. O to efektivnější se stává průměrování nákupních cen.

 

 

Česká národní banka (ČNB) výrazně zvýšila objem svých zlatých rezerv, v průběhu letošního prvního čtvrtletí ČNB nakoupila téměř pět tun zlata a drží 1,14 milionu troyských uncí, což představuje téměř 60 miliard korun. Od konce loňského března došlo k nárůstu o víc než 160 procent počtu uncí, z pohledu vývoje jeho ceny se jedná o růst blíží se 200% hranici.

 

V minulosti ČNB prodala 56 tun zlata, což jí v té době zajistilo vyšší likviditu a stabilitu výnosů. Nyní se však ČNB snaží diverzifikovat své rezervy a zvýšit očekávaný výnos, což je v souladu s globálním trendem, kdy centrální banky nakupují zlato do svých rezerv.

 

Guvernér ČNB Aleš Michl má dlouhodobý záměr zvýšit zlaté rezervy až na 100 tun zlata (za účelem diverzifikace portfolia), což by představovalo přibližně pět procent celkových devizových rezerv. Zmíněných 100 tun zlata odpovídá množství zlata drženého Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Připomínáme, že předchozí guvernér J. Rusnok označil zlato za zbytečné aktivum a v té době byly zlaté rezervy na úrovni 8 tun, nyní je to více než čtyřnásobek.

 

Většina zlata, které ČNB nakupuje, není fyzicky uložena v budovách banky, ale je standardně uložena v zahraničních bankách.

 

 

 

 

 

Včera byla zveřejněna březnová míra inflace v České republice a zůstala na únorových 2,0 %, což je přesně cílová inflace bankovní rady ČNB. Zároveň je nižší, než je průměrná březnová míra inflace v eurozóně, a to i při použití metodiky Eurostatu.

Ceny zboží za posledních 12 měsíců vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 5,4 %.

• Bydlení: elektřina +13,1 % (v únoru také 13,1 %). Zemní plyn – pokles o 5,2 % (v únoru pokles o 5,5 %). Vodné beze změny +10,9 % stočné +10,5 %, také beze změny
• Imputované nájemné + 0,9 % (v únoru + 1,0 %), klasické nájemné +7,1 % (v únoru +6,8 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. Ceny mouky v lednu klesly o 27,8 % (v únoru pokles o 22,8%), masa stejně jako v únoru o 16,4 a cukru o 22,2 % (v únoru pokles o 21,1 %). Cena zeleniny klesla o 4,8 % (v únoru pokles o 0,1 %)
• Stravovací služby +8,2 % (v únoru +8,7 %), ubytovací služby + 9,0 % (v únoru +9,7 %)

 

Nízkou inflaci logicky ocenil i Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB. Okomentoval ji mimo jiné takto:

 

„Cenová hladina v březnu meziměsíčně vzrostla pouze nepatrně (o 0,1 %). Intenzita přecenění zboží a služeb v prvním čtvrtletí roku byla pod předpoklady zimní prognózy. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Po zbytek roku lze očekávat mírné změny mezi 2 % až 3 %, blíže k 2% úrovni.

 

 

 

Cena zlata zaznamenala od minulého týdne výrazný nárůst, což odráží býčí trend na trhu s drahými kovy. Toto je týdenní vývoj ceny zlata.

Po dosažení ceny 2 200 dolarů za unci před týdnem analytici Goldman Sachs předpověděli, že cena zlata může do konce roku vzrůst na 2 300 USD za unci.  Stačil na to týden a v pátek cena zlata tuto úroveň v naprostém klidu prolomila.

 

Jiní finanční experti, před týdnem mluvili o možné ceně zlata až mezi 2 500 až 2 600 USD. Bude zajímavé, zda bude tato předpověď také splněna v relativně krátkém časovém horizontu (nemám na mysli zvyšování o 100 dolarů týdně) nebo ne.

 

Ke zvýšené poptávce po zlatě přispívají globální ekonomické nesrovnalosti, jako je značný deficit USA a pokračující nákupy zlata centrálními bankami. K tomu navíc klesá korelace mezi úrokovými sazbami a cenou zlata Tolikrát zmiňovaná negativní korelace mezi cenou zlata a výnosy desetiletých dluhopisů se v posledních několika letech pomalu rozpadá.

 

Jak silná korelace dnes je, se ukáže v okamžiku, kdy Fed změní počet snižování úrokových sazeb. Nyní se otevřeně očekává trojí snížení, jejich menší počet však nelze vyloučit.

 

Ještě rychlejší byl v minulém týdnu růst ceny stříbra. Cena se zvýšila z 25 dolarů za unci na těsně pod 27,5 dolarů, což odpovídá téměř 10 % růstu ceny.

Během týdne stříbro dohnalo dvoutýdenní růst ceny zlata. Poměr jejich cen se z 89,5 snížil na necelých 85, což je minimum od konce ledna letošního roku.

 

 

 

Japonský jen zaznamenal výrazný pokles na 34leté minimum vůči americkému dolaru, když dosáhl hodnoty 151,97 japonského jenu za dolar, a to po nedávném prvním zvýšení úrokových sazeb od roku 2007.

Tento pokles (pozor na otočené osy) vyvolal mimořádné zasedání tří hlavních japonských měnových orgánů: Bank of Japan (BoJ), Ministerstva financí (MFA) a Agentury pro finanční služby (FSA). Pokles byl ovlivněn očekáváním, že BoJ zachová svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku, a to uprostřed slábnoucích nadějí na zvýšení úrokových sazeb.

 

Jen následně mírně posílil po komentářích ministra financí Šunichiho Suzukiho, který naznačil připravenost přijmout rázná opatření k řešení nadměrných pohybů na trhu. Analytici spekulují, že překonání kurzu 152 jenů za dolar mohlo vyvolat obrannou měnovou intervenci ze strany Japonska.

 

Jak uvádí deník The Asia Times, mnozí analytici se domnívají, že čínská centrální banka možná ztrácí toleranci vůči Japonsku, které nechalo kurz jenu klesnout a nebránilo ho, a to zejména v době, kdy se Čína snaží udržet hospodářský růst co nejblíže svému 5% cíli.