Archiv autora: Jan Dvořák

Cena zlata se v uplynulém týdnu výrazně přiblížila dva měsíce starým rekordním hodnotám. V pátek 16. srpna cena zlata poprvé v historii překonala psychologistkou hranici 2 500 USD za unci, konkrétně na 2 509 USD za unci. Zde je páteční vývoj ceny zlata:

V důsledku těchto faktorů se cena zlata udržuje na rekordně vysoké úrovni, i když výnosy amerických dluhopisů zůstávají relativně vysoké. V současné době většina trhu nyní očekává, že americká centrální banka Fed sníží svou základní úrokovou sazbu v září pouze o 25 bazických bodů, místo původně předpokládaných 50 bodů, což přispívá k menšímu poklesu výnosů amerických vládních dluhopisů na vyšší úrovni.

 

Cena zlata má v nadcházejících měsících příznivé vyhlídky. Mezi klíčové faktory, které mohou vést k jejímu dalšímu růstu, patří přetrvávající geopolitické napětí, globální hrozby, přetrvávající vysoká poptávka centrálních bank, změny v mezinárodním mocenském uspořádání, postupné omezování role amerického dolaru, zvyšující se spotřebitelská poptávka zejména v Asii, blížící se prezidentské volby v USA a očekávané uvolnění měnové politiky americké centrální banky.

 

Zlato slouží především jako prostředek k uchování hodnoty, nikoliv jako nástroj pro spekulaci a rychlý zisk. Otázkou není, zda jeho cena vzroste, ale kdy se jeho cena zvýší o dalších 100 dolarů.

 

 

V první polovině roku 2024 dosáhly nákupy zlata centrálními bankami rekordních hodnot, přestože ve druhém čtvrtletí došlo k mírnému zpomalení. Celkově centrální banky po celém světě přidaly čistých 483 tun zlata, což je o 5 procent více než rekordních 460 tun v první polovině roku 2023. Tento nárůst ukazuje na pokračující zájem centrálních bank o zlato jako bezpečný přístav v nejistých ekonomických časech.

 

Hlavním tahounem zpomalení poptávky po zlatě ve druhém čtvrtletí byla Čína, zatímco Turecko bylo největším kupcem zlata v první polovině roku, přidávajíc 45 tun do svých rezerv. Indie se umístila na druhém místě mezi největšími kupci zlata v tomto období. V druhém čtvrtletí bylo největším kupcem zlata Polsko, které zvýšilo své zásoby o 19 tun, chce mít ve zlatě 20 % devizových rezerv. Mezi další významné kupce patřily Uzbekistán, Česká republika, Katar, Singapur, Rusko, Irák, Jordánsko a Kyrgyzstán.

 

Na druhé straně, Filipíny byly největším prodejcem zlata v první polovině roku, snížily své rezervy o přibližně 25 tun. Thajsko bylo dalším významným prodejcem, snížilo své zásoby o necelých 10 tun. Tento trend prodeje může být způsoben potřebou likvidity nebo změnou investiční strategie těchto zemí.

 

Podle průzkumu Světové rady pro zlato (WGC) plánuje 29 procent centrálních bank v příštích 12 měsících přidat více zlata do svých rezerv, což je nejvyšší úroveň od začátku průzkumu v roce 2018. Řada analytiků očekává, že nákupy zlata centrálními bankami zůstanou silné minimálně po dalších šest let. Tento dlouhodobý trend naznačuje, že zlato bude i nadále hrát klíčovou roli v rezervních strategiích centrálních bank po celém světě.

 

Cena zlata se v roce 2024 vyšplhala na historická maxima, když dosáhla více než 2 430 dolarů za troyskou unci. Tento růst ceny je způsoben nejistými ekonomickými vyhlídkami, geopolitickou situací, obavami ze zastavení poklesu inflace a následným nesnižováním úrokových sazeb.

 

Česká národní banka (ČNB) patří mezi největší kupce zlata mezi centrálními bankami. V roce 2023 se ČNB zařadila k pěti centrálním bankám světa, které hromadily žlutý kov v nejvyšší míře. Současný guvernér Aleš Michl dlouhodobě mluví o svém záměru navýšit zlaté rezervy na 100 tun, což se projevilo i v letošním roce, kdy ČNB masivně pokračuje ve svých nákupech.

 

Tento trend může podpořit růst poptávky po zlatě mezi českými domácnostmi, které se také začínají více zajímat o investice do zlata.

 

Na svém včerejším zasedání Fed nepřekvapil a jednomyslně ponechal úrokové sazby beze změny na 5,25 %–5,5 %, kde se drží od července loňského roku. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese a zdá se, že se jim to může podařit. Od roku 1945 se to podařilo pouze A. Greenspanovi v roce 1995.

 

Hlavní událostí je, že J. Powell uvedl, že při splnění určitých podmínek by mohly být na zářijovém zasedání úrokové sazby sníženy. Výslovně uvedl, že „ekonomika se přibližuje k bodu, ve kterém bude vhodné snížit sazby.“ Jako důvod uvedl zpomalující inflaci (v červnu byla na 3,0 %), stále však trvá na tom, že se to musí opakovaně potvrdit. Před zářijovým zasedáním bude mít Fed k dispozici inflaci za červenec a srpen.

 

Postupnými mírnými změnami v prohlášení a komentářích Fed připravuje trh na to, že zahájení snižování úroků se blíží a obchodníci se těší, že se nebudou mýlit. Zároveň však varuje, že snižování úroků nebude rychlé. Jedno letošní snížení úrokových sazeb je tedy velmi pravděpodobné, druhé je velkou otázkou.

 

V souladu se všemi očekáváními ECB nepokračovala ve snižování úrokových sazeb a na zasedání minulý týden je ponechala beze změny. Zároveň odmítla slíbit, že v záři dojde k jejich dalšímu snížení. Stejně jako další centrální banky se odkázala na tvrdá data. Rada guvernérů je odhodlána zajistit, aby se inflace včas vrátila ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli.

Bude udržovat dostatečně restriktivní úrokové sazby tak dlouho, jak to bude k dosažení tohoto cíle nezbytné.

 

Hlavním důvodem rozhodnutí je nedostatek nových důležitých makroekonomických údajů od posledního zasedání a data odpovídají její poslední prognóze a střednědobému inflačnímu výhledu. Díky tomu ECB nemusí nikam pospíchat, tak proč by to dělala.

 

Obecně je očekáváno, že na zářijovém zasedání dojde ke snížení úrokových sazeb o 0,25 %. ECB zdůraznila, že bude udržovat restriktivní úrokové sazby tak dlouho, jak to bude nezbytné. Pokud by se vedení ECB zdálo, že k tomuto rozhodnutí nemusí dojít, bude se vypouštět řada signálů, aby tuto možnost vzali obchodníci na finančních trzích v úvahu.

 

 

Český statistický úřad včera zveřejnil údaje o inflaci za červen. Meziroční inflace se překvapivě snížila na 2,0 %, v květnu byla 2,6 % a v červnu se čekala 2,4 %. Míra inflace na úrovni cílové míry inflace bezpochyby potěšila bankovní radu ČNB. Hlavními faktory poklesu inflace byly zpomalení růstu cen pohonných hmot a výrazný pokles cen potravin a nealkoholických nápojů.

 

Meziměsíční inflace činila -0,3 %, díky poklesu cen zboží o 0,5 %, ceny služeb se zvýšily o 0,4 %. Dlouhodobý vývoj je názorně zobrazen zde:

Ceny zboží vzrostly o 0,2 %, ceny služeb o 4,9 %.

• Bydlení: elektřina +10,6 % (v květnu 11,1 %). Zemní plyn – pokles o 7,9 % (v květnu pokles o 6,6 %). Vodné opět beze změny +10,9 % stočné +13,4 % (v předchozích měsících +10,5 %)
• Imputované nájemné + 0,8 % (v dubnu i květnu+ 1,0 %), klasické nájemné +7,0 %, (v dubnu i květnu+ 7,2 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje byly hlavním důvodem poklesu inflace. Ceny mouky v květnu klesly o 20,9 % % (v květnu pokles o 23,5 %), masa o 12,1 % (v věnu o 5,8 %), vajec o 20,4 % (v květnu pokles o 23,5 %) Ceny ovoce meziměsíčně klesly o 1,0 %, ceny nealkoholických nápojů se meziměsíčně snížily o 1,7 % a cena cukru dokonce o 7,3 %
• Stravovací služby +7,4 % (v květnu +7,2 %), ubytovací služby + 8,1 % (v květnu +10,2 %)

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB řekl, že míra inflace je z pohledu bankovní rady uspokojivá. Doslova uvedl: “Cenová hladina v červnu meziměsíčně poklesla o 0,3 %. Za tímto poklesem stály ceny potravin a pohonných hmot. Červnová meziroční inflace byla nižší oproti jarní prognóze ČNB, za celé druhé čtvrtletí letošního roku se ale s prognózou téměř shodovala. Podle ní se inflace bude na dohled 2% cíle pohybovat i ve druhém pololetí letošního roku.“

 

 

Nadcházející zasedání bankovní rady se uskuteční 1. srpna. Snížení úrokových sazeb je téměř jisté a možná se opět sníží o 0,50 %.

 

V červnu meziroční inflace v zemích eurozóny klesla z 2,6 % na 2,5 %. Nejvyšší meziroční míra inflace je stále u služeb (4,1 %), následují potraviny, alkohol a tabák (2,5 %), neenergetické průmyslové zboží (0,7 %) a energie (0,2 %).

Souhrn situace v jednotlivých zemích podle údajů Eurostatu:

 

 

Rekordmanem je v červnu Belgie s inflací 5,5 %. Na druhé straně je Finsko (0,6 %), Itálie (0,9 %) a Litva (1,0 %). Květnová míra inflace činila podle unijní metodiky v ČR 2,8 %.  Je nižší než v Rakousku (3,2 %), ale větší než na Slovensku (2,4 %) a v Německu (2,5 %). Červnovou míru inflace v České republice zveřejní Český statistický úřad 10. července.

 

Nejbližší zasedání vedení ECB je naplánováno na polovinu července, úroky zůstanou nejspíše beze změny, uvidíme, jak tuto míru inflace, a to zejména jádrové, ECB zohlední.

 

Inflace ve Velké Británii v květnu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři roky a poprvé od roku 2022 dosáhla 2% cíle Bank of England (v dubnu byla 2,3 %). Maximální byla 11,1 % v říjnu 2022. Za poklesem inflace stojí nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů a pomalejší růst cen některých druhů zboží a služeb. Dostala se na úroveň nižší, než ve Spojených státech i eurozóně.

K poklesu míry inflace došlo díky klesajícím velkoobchodním cenám energií a potravin spolu s mnohonásobným zvyšováním úrokových sazeb ze strany Bank of England. I přes pokles inflace však životní náklady zůstávají pro mnoho domácností významným problémem. Bank of England ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 5,25 %.

 

Před parlamentními volbami, které se uskuteční 4. července, je ekonomika (a tedy i inflace) klíčovým tématem a všechny hlavní politické strany se snaží udržet životní náklady pod kontrolou.

 

Spotřebitelé jsou upozorňováni, že pokles inflace neznamená celkový pokles cen, ale pomalejší tempo jejich růstu. Upozorňování je hlavně proto, že ceny chleba, obilovin, zeleniny, cukru, džemu a čokolády se v období od dubna do května letošního roku ve srovnání s předchozím rokem snížily, ale stále jsou 25 % nad rokem 2022.

 

 

V úterý byla zveřejněna míra inflace za květen 2024 v České republice. Meziroční inflace klesla z dubnových 2,9 % na 2,6 % v květnu, což je o 0,2 % méně, než předpokládali analytici. K poklesu inflace přispěly především potraviny a nealkoholické nápoje, proti nim šel růst nájmů (meziročně o 7,2 %).

 

Meziměsíční inflace se dostala na nulu, hlavně díky tomu, že ceny zboží klesly o 0,2 %, ceny služeb se oproti tomu zvýšily o 0,2 %. Vývoj od roku 2015:

Ceny zboží vzrostly o 0,9 % a ceny služeb se zvýšily o 5,3 %.

• Bydlení: elektřina +11,1 % (v dubnu 12,0 %). Zemní plyn – pokles o 6,6 % (v dubnu pokles o 5,8 %). Vodné opět beze změny +10,9 % stočné +10,5 %, také opět beze změny
• Imputované nájemné stejně jako v dubnu + 1,0 %, klasické nájemné +7,2 %, opět stejně jako v dubnu
• Potraviny a nealkoholické nápoje byly hlavním důvodem poklesu inflace. Ceny mouky v květnu klesly o 23,5 % (v dubnu pokles o 19,1 %), masa o 5,8 % (v dubnu o 3,9 %), vajec o 23,5 % (v dubnu pokles o 15,5 %). Ceny ovoce v květnu klesly o 6,7 % (v dubnu pokles o 2,8 %). Ceny nealkoholických nápojů zpomalily svůj meziroční růst na 4,0 % (v dubnu rychlý růst o 5,4 %).
• Stravovací služby +7,5 % (v dubnu +8,2 %), ubytovací služby + 10,2 % (v dubnu +9,0 %)

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB řekl, že míra inflace je z pohledu bankovní rady uspokojivá. Doslova uvedl: „Meziměsíčně se cenová hladina v květnu nezměnila. Nevýznamné cenové pohyby v rámci většiny oddílů spotřebního koše se vzájemně vykompenzovaly. Květnová meziroční inflace byla prakticky ve shodě s jarní prognózou ČNB. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Míra inflace se vzdálila od horní hranice tolerančního pásma České národní banky. Nejbližší zasedání bankovní rady je naplánováno na 27. června a lze očekávat snížení úrokových sazeb.

Rada guvernérů ECB minulý týden rozhodla snížit hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Jde o první snížení úrokových sazeb za poledních 5 let, přišlo v době poklesu inflace v eurozóně a mírného zvýšení očekávaného ekonomického růstu.

 

Odhady ukazují, že letošní celková inflace bude průměrně 2,5 %, v příštím roce klesne na 2,2 % a v roce 2026 se sníží na 1,9 %, tedy pod cílovou hranici 2 %. Jádrová inflace je letos odhadována na 2,8 %, v letech 2025 a 2026 na 2 %. Tento krok má podpořit ekonomický růst v eurozóně, který by měl pomalu narůstat, letos na 0,9 %, v roce 2025 na 1,4 % a v roce 2026 na 1,6 %.

 

Prezidentka ECB Christine Lagardeová ujistila, že díky současné restriktivní měnové politice se očekává střednědobá stabilizace inflace na cílových 2 %. Na tiskové konferenci opakovaně zdůraznila, že ECB bude nadále pečlivě sledovat ekonomická data a je připravena upravit své nástroje k dosažení inflace na 2 %.

Kanadská centrální banka (Bank of Canada, BoC) snížila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4,75 %, což z ní činí první centrální banku ze skupiny G7, která zahájila snižování úrokových sazeb. Trhy očekávané snížení přišlo po téměř roce od posledního zvýšení sazeb v červenci 2023.

 

Guvernér Tiff Macklem a jeho tým snížením sazeb signalizovali možnou další měnové uvolňování v nadcházejících měsících, nutnou podmínkou je vývoj inflace, na jejíž úroveň mohou mít vliv různé faktory, jako je globální napětí, ceny bydlení a růst mezd.

 

Tento krok je reakcí na ekonomické výzvy, kterým Kanada čelí, včetně potřeby stimulovat růst a bojovat s přetrvávajícími ekonomickými problémy. Rozhodnutí BoC je také pozorně sledováno ostatními centrálními bankami ve světě, které mohou následovat podobný trend v závislosti na vlastních ekonomických podmínkách.

 

Ekonomové předpokládají, že další snížení by mohlo přijít již v červenci, kdy by sazba mohla klesnout o dalších 0,25 % na 4,50 %

 

 

P. S.

Odpoledne zasedá ECB.