Archiv autora: Jan Dvořák

Dne 6. března 2025 Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) jednomyslně (i když jeden z guvernérů se při hlasování zdržel) rozhodla o snížení všech tří základních úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Konkrétně se úroková sazba vkladové facility snížila na 2,50 %, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,65 % a sazba mezní zápůjční facility na 2,90 %. Rozhodnutí ECB přichází v době zvýšené nejistoty způsobené potenciální obchodní válkou s USA a plánovaným zvýšením vojenských a infrastrukturních výdajů v Evropě, zejména v Německu. Tyto faktory mohou ovlivnit budoucí rozhodování ECB o měnové politice.

Jedná se o šesté postupné snížení sazeb od června minulého roku, kdy se ECB rozhodla reagovat na klesající inflaci a pomalý hospodářský růst v eurozóně. Inflace v eurozóně klesla z vrcholu 10,6 % v říjnu 2022 na 2,4 % v únoru 2025, i když bylo očekáváno její pokles na 2,3 %.

 

Podle aktualizovaných projekcí ECB by měla průměrná inflace v roce 2025 dosáhnout 2,3 %, v roce 2026 pak klesnout na 1,9 % a v roce 2027 se ustálit na 2,0 %. Zároveň však banka upozornila na nejistoty, jako jsou vyšší ceny energií a potenciální inflační tlaky vyplývající z geopolitických faktorů, včetně protekcionistické politiky USA pod vedením Donalda Trumpa a plánů na posílení evropské obrany. Ekonomický růst eurozóny byl revidován směrem dolů na 0,9 % pro rok 2025, což odráží slabší exporty a přetrvávající nejistotu v investicích.

 

Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že měnová politika se stává podstatně méně restriktivní, což naznačuje možnost zpomalení tempa dalších snížení sazeb nebo dokonce jejich pozastavení. Tato změna rétoriky způsobila, že některé finanční instituce, upravily své předpoklady ohledně budoucího vývoje sazeb a nyní očekávají pouze jedno další snížení sazeb v tomto roce.

 

Stejně jako ECB bude ČNB pravděpodobně pokračovat v datově orientovaném přístupu, sledujíc vývoj, kroky a komentář ECB, inflaci a růst v Česku i eurozóně. Fed zasedá 19. března, ČNB týden poté.

 

 

 

 

Čína, dlouhodobě jeden z největších zahraničních držitelů amerických státních dluhopisů, v posledních letech výrazně snižuje své investice do těchto cenných papírů. Podle nejnovějších dostupných dat klesly čínské držby amerických dluhopisů na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle údajů amerického ministerstva financí poklesly čínské rezervy na přibližně 800 miliard dolarů.  Pro srovnání – v roce 2013 Čína držela dluhopisy v hodnotě přes 1,3 bilionu dolarů. Tyto americké dluhopisy jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších investic na světě, ale jejich atraktivita pro Peking slábne.

 

Čína byla dlouho jedním z největších držitelů těchto dluhopisů, protože její obchodní přebytek s USA vedl k hromadění dolarů, které reinvestovala právě do státních cenných papírů. V poslední dekádě však Peking aktivně diverzifikuje své portfolio, například zvýšenými nákupy zlata či investicemi do rozvíjejících se trhů. Tento posun není pouze ekonomický, ale i strategický – snižuje závislost na aktivech ovlivňovaných americkou politikou.

 

Kromě diverzifikace jsou klíčovými důvody strategické ekonomické zájmy Číny, která se snaží posílit stabilitu své vlastní měny, jüanu, a čelit vnitřním výzvám, jako je zpomalení růstu nebo destabilizace realitního sektoru. Neméně důležité je rostoucí geopolitické napětí s USA – Čína přesouvá část aktiv do méně transparentních struktur, aby ochránila své rezervy před potenciálními sankcemi.

 

Tento trend může mít dopady na USA i globální ekonomiku. Pro USA by pokles čínských nákupů dluhopisů mohl znamenat vyšší náklady na půjčování, protože menší poptávka po těchto aktivech tlačí nahoru jejich výnosy (a tedy i úrokové sazby). Zároveň by tlak na dolar mohl posílit konkurenční měny, jako je euro nebo jüan, a urychlit trend dedolarizace v zemích hledajících alternativy.

 

Vyšší tlak na dolar by zároveň mohl podpořit růst cen zlata jako bezpečného přístavu pro investory.

 

Trvalo to necelé dva týdny, aby se cena zlata zvýšila o dalších 100 dolarů za unci.  Na začátku února 2025 zlato překonalo hranici 2 800 dolarů za unci, v minulém týdnu byla prolomena hranice 2 900 dolarů za unci, i když se nad ní cena ještě neudržela.

Klíčovým faktorem, který ovlivnil cenu zlata, bylo obnovení obchodního napětí mezi USA a jejich obchodními partnery. Dne 10. února 2025 americký prezident Donald Trump znovu zavedl 25% clo na dovoz oceli ze všech zemí a zvýšil cla na hliník z 10 % na 25 %. Zavedení cel vyvolalo ostré reakce ze strany postižených zemí. Kanadský premiér Justin Trudeau označil cla za „zcela neoprávněná“ a zdůraznil propojenost ekonomik USA a Kanady. Očekávala se také reakce Číny, což dále zvyšovalo geopolitické napětí.

 

Pokračovaní růstu ceny zlata očekává i Bank of America, která udržuje svou předpověď ceny na úrovni 3 000 dolarů za unci. Banka však také připouští, že tento cíl by mohl být jen další mezník v rámci mnohem většího růstu. Zlato již zaznamenalo silný začátek roku, nárůst přibližně o 11 %.

 

Michael Widmer, komoditní stratég Bank of America, vysvětluje, že dosavadní rally zlata byla způsobena především výjimečnými nákupy ze strany centrálních bank. Pro dosažení cílové ceny banky stačí pouze 1% nárůst globální investiční poptávky, zatímco 10% nárůst by mohl vyhnat ceny až na 3 500 dolarů za unci.

 

Klíčovým trhem k sledování je Čína, kde úřady nedávno spustily pilotní projekt umožňující čínským pojišťovnám investovat až 1 % svých aktiv do zlata. Potenciální příliv investic by mohl dosáhnout 25-28 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 300 tunám zlata nebo 6,5 % ročního fyzického trhu.

 

Dalším zásadním faktorem, který článek zmiňuje, jsou obchodní omezení a obavy z nových tarifů, zejména v souvislosti s vyhláškami prezidenta Donalda Trumpa o možnosti zavedení 25% cla na dovoz ze zemí jako Kanada a Mexiko. Tato situace vyvolala chaos na trzích s EFP kontrakty, protože fyzická část transakce se obchodovala v Londýně, zatímco futures část byla oceňována na newyorském CME, kde jsou zahrnuta i cla.

 

Aby se zmírnily dopady zvýšených nákladů na dovoz a nejistoty spojené s tarify, banky začaly předem přesouvat zlato do newyorských skladů, což vedlo k prudkému nárůstu inventářů a zvýšení sazeb za pronájem fyzického zlata.

 

Třítisícová hranice nemusí být daleko.

 

Rostoucí strach z ekonomické stagflace (kombinace stagnace a inflace) žene ceny zlata na rekordní hodnoty, uvedl Kelvin Wong, senior analytik společnosti OANDA. Wong ve své analýze tvrdí, že rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů a eskalace obchodních válek vytvářejí prostředí, které investory motivuje k přesunu svých aktiv do zlata jako bezpečného útočiště.

 

Tento týden cena zlata prolétla hranicí 2 800 USD za unci, včera již byla na 2862 USD za unci, maximum bylo o téměř 20 dolarů výše. Zde je vývoj ceny zlata za posledních 5 dní, třídenní růst je téměř stodolarový.

 

Obchodní války a jejich důsledky

 

Prezident Trump svým zavedením „Trade War 2.0“ zvyšuje napětí na globálním trhu. Nové tarify na dovoz z Kanady, Mexika a Číny zahrnují 10% až 25% cla, přičemž Čína odpověděla vlastními sankcemi na americké zemědělské a energetické produkty. Čína také plánuje narušit klíčové dodavatelské řetězce minerálů důležitých pro americký průmysl, což může mít dalekosáhlé důsledky pro technologický a obranný sektor. Na rozdíl od první obchodní války mezi USA a Čínou, která začala v roce 2018, se nynější konflikt dotýká širšího okruhu obchodních partnerů USA, včetně Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje nebo zemí ASEAN závislých na exportu, jako je Vietnam a Malajsie. Pokud nedojde k dohodě, můžou přerůstající „odvetná opatření“ dále narušit globální obchod a prohloubit ekonomické problémy.

 

 

Dopady na inflaci a výnosy dluhopisů

 

Tyto obchodní konflikty a omezení již začínají vytvářet tlak na růst inflace. Výnosy z amerických dluhopisů, zejména 5letých a 10letých inflačně chráněných dluhopisů (breakeven rates), výrazně rostou a překračují dlouhodobý inflační cíl Fedu (2 %). Tato situace naznačuje, že riziko stagflace se stává stále pravděpodobnějším scénářem.

 

 

 

Globální investiční společnost Invesco představila seznam deseti scénářů, které jsou sice relativně nepravděpodobné, ale nelze je letos zcela vyloučit. Jde o scénáře s výrazně větší pravděpodobností než černé labutě od Saxo bank. Tyto scénáře jsou inspirovány Aristotelovou metodou zvažování alternativních možností a jsou zaměřeny na různé oblasti, jako je ekonomika, politika, technologie a společenské změny. Zde je jejich přehled:

 

Americká inflace měřená indexem spotřebitelských cen se v průběhu roku 2025 dostane na 4,0 %
I přes snahy centrálních bank o udržení inflace pod kontrolou by se inflace v USA mohla zvýšit na 4,0 %. Růst peněžní zásoby, vysoká jádrová inflace (nad 3,0 %) a rostoucí ceny energií by mohly být hlavními faktory. Pokles inflace cen nemovitostí se do indexu spotřebitelských cen promítne až ve druhé polovině roku 2025. Vyšší inflace by mohla zvýšit výnosy státních dluhopisů a snížit ceny mnoha aktiv.

 

Prezident Macron po nových volbách odstoupí
Prezident Emmanuel Macron by mohl být nucen odstoupit kvůli politickým zmatkům a parlamentní stagnaci. Po volbách v roce 2024, které vedly k patové situaci, Francie zažila dvě technokratické vlády. Nové volby by mohly proběhnout v září/říjnu 2025, a pokud by strana Marine Le Penové získala většinu, mohlo by to vést k dalším výzvám k Macronově odstoupení. Soudní rozhodnutí z března 2025 by navíc mohlo Le Penové zakázat výkon veřejných funkcí, což by situaci ještě zkomplikovalo.

 

Americký dolar v průběhu roku 2025 oslabí
Americký dolar v roce 2024 posílil, částečně díky vítězství Donalda Trumpa ve volbách. V roce 2025 by však mohl oslabit kvůli vysokému ocenění, špatným fundamentům a možnému posunu úrokových sazeb. Politické prostředí s novým prezidentem by mohlo být nevyzpytatelné, zejména pokud Trump bude tlačit na slabší dolar. Historicky dolar po Trumpově vítězství v roce 2016 oslabil, což by se mohlo opakovat.

 

Neshody v EU způsobí rozšiřování spreadů
Politika Donalda Trumpa by mohla vyvolat neshody v EU, zejména v otázce Ukrajiny. Pokud by USA vnutily Ukrajině „mír“ výhodný pro Rusko, mohlo by to rozdělit EU. Některé země, jako Maďarsko, Slovensko a Česko, by se mohly přidat na stranu USA, což by oslabilo jednotu EU. To by mohlo vést k růstu výnosových spreadů periferních zemí EU oproti Německu.

 

Americké akcie mají horší výkonnost než globální indexy
Americké akcie v roce 2024 zažily silný růst, ale v roce 2025 by mohly zaostávat kvůli vysokému ocenění (PE poměr 41,1 oproti historickému průměru 26,7). Očekávané snížení korporátních daní a obchodní války by nemusely stačit k udržení růstu. Rostoucí výnosy státních dluhopisů a nevyzpytatelná politika by mohly poškodit americké akcie, zatímco globální trhy by mohly těžit z oživení ekonomiky.

 

Turecké státní dluhopisy překonávají globální indexy
Turecké státní dluhopisy byly v roce 2024 nejvýkonnějším trhem, a to i přes vysoké výnosy (27 % u desetiletých dluhopisů). Inflace v Turecku klesá (z 75 % v květnu 2024 na 44 % v prosinci), a lira je reálně levná. Hlavním rizikem zůstává znehodnocení měny, ale výhled pro turecké dluhopisy zůstává pozitivní.

 

Cena emisních povolenek v EU přesáhne 90 eur za tunu uhlíkových emisí
Cena emisních povolenek v EU by mohla vzrůst nad 90 eur za tunu díky snížení nabídky povolenek (tempo snižování se zdvojnásobilo na 4,3 % ročně) a očekávanému oživení globálního růstu. Ekonomiky EU byly v posledních letech slabé, což snížilo poptávku po povolenkách, ale oživení by mohlo cenu opět posunout nahoru.

 

Keňské akcie překonávají hlavní indexy
Keňské akcie mají atraktivní ocenění (P/E 6,3 a dividendový výnos 7,8 %) a v roce 2024 zaznamenaly růst o 34 %. Očekává se, že v roce 2025 porostou zisky i dividendy. Keňský šilink byl v roce 2024 nejsilnější měnou, což podporuje pozitivní výhled pro keňský akciový trh.

 

Bitcoin spadne pod 50 000 dolarů
Bitcoin v roce 2024 výrazně posílil (o 120 %), ale jeho cena by mohla v roce 2025 klesnout pod 50 000 USD. Pokud byl vrchol v prosinci 2024 (108 250 USD), pak by podle historických vzorců mohl následovat rychlý pokles. Bitcoin prochází cykly mánií, a tento cyklus by mohl skončit výrazným poklesem.

 

Evropa vyhrává Ryder Cup na půdě USA (pobavil mě nejvíc)
Evropský tým by mohl vyhrát Ryder Cup v září 2025 na hřišti Bethpage Black Course v New Yorku. I přes dominanci USA v posledních letech má Evropa silný týmový duch a motivaci. Platby hráčům USA by mohly evropské hráče ještě více motivovat k vítězství.

 

 

Bývalý guvernér švýcarské centrální banky a současný viceprezident společnosti Blackrock Philipp Hildebrand před pár dny označil přetrvávající inflaci za největší riziko pro globální ekonomiku v letošním roce. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vysvětlil pro Bloomberg, že několik faktorů, včetně stárnoucí populace, technologického vývoje a nestabilní geopolitické situace, pravděpodobně povede k dalšímu růstu cen.

 

I když inflace po pandemii výrazně klesla, Hildebrand varuje, že pokles nemusí být definitivní. Upozorňuje zejména na riziko spojené s možností, že se inflace, podobně jako v první polovině 70. let minulého století, ukáže jako mnohem odolnější, než se původně předpokládalo. Spolu s možným nárůstem obchodního napětí již Fed začíná být jestřábem. Hildebrand dokonce naznačil, že k jejich snížení nemusí vůbec dojít. Podobný názor začínají mít i velké americké banky.

 

Na rozdíl od předchozích desetiletí, kdy převládalo ekonomické uvolňování a relativně jednoduché snižovaní míry inflace je nyní situace jiná. Zvláště znepokojivá je situace v Evropě, která podle Hildebranda zaostává v digitalizaci a energetice, přičemž čelí vážným problémům s konkurenceschopností. Evropa má co dělat.

 

A pokud inflace nebude klesat, podpoří to poptávku po investičním zlatu.

 

ČNB podle předběžných výsledků za rok 2024 vykázala rekordní zisk necelých 155 miliard korun, což je ve srovnání s předchozími lety nevídaná částka – v roce 2023 byl zisk mírně nad 55 miliardami. Klíčovými faktory, které k této částce přispěly, byly zejména změny v úrokových sazbách a jejich dopad na výnosy z rezerv, stejně jako kurzové pohyby koruny vůči zahraničním měnám. Zisk z těchto operací přinesl ČNB výrazné posílení bilance.

 

Vysoký zisk ovšem nevypovídá o tom, zda a jak se promítne do hospodaření státu. V minulosti ČNB kumulovala ztráty, a proto z legislativního hlediska přednostně pokrývá tyto dřívější ztráty, které na konci rok 2023 činily 432 miliard. V praxi to znamená, že část nebo dokonce celý zisk se může využít právě na jejich dorovnání, což ovlivňuje, zda bude mít stát možnost jej nějakým způsobem využít, například ve státním rozpočtu.

 

Celkově tato zpráva potvrzuje, že se ČNB daří efektivně pracovat s rezervami a vyrovnávat kurzové a úrokové vlivy na finančních trzích. Zároveň ale ukazuje, jak volatilní může být hospodářský výsledek centrální banky, protože se odvíjí od externích ekonomických podmínek a měnových opatření přijatých v průběhu roku.

 

Konečné výsledky hospodaření budou zveřejněny během několika měsíců.

 

 

Podle úterních statistik přidala ČNB během roku 2024 do svého portfolia bezmála 20,5 tun drahého kovu. V současnosti vlastní 1,65 milionu troyských uncí zlata, tedy 51,2 tuny. Při jeho nákupu ČNB používá metodu průměrování cen, čtvrtletně nakupuje přibližně stejné množství zlata bez ohledu na fluktuaci ceny.

 

Při aktuální tržní hodnotě překonala hodnota zlata hranici 100 miliard korun, přesněji činí 107 miliard. Ve srovnání s rokem 2023 se jedná o masivní nárůst – množství drženého zlata vzrostlo o dvě třetiny, a když započítáme i růst ceny zlata a posílení dolaru, došlo ke zvýšení o přibližně 60 miliard korun, tedy 133 %. Současné navyšování zlatých rezerv odráží celosvětový trend mezi centrálními bankami a je součástí strategie pro diverzifikaci rezerv a zvýšení potenciálních výnosů.

 

Současný guvernér ČNB Aleš Michl má ambiciózní plán navýšit zlaté rezervy až na 100 tun. Nejde o nic nového, pouze zopakoval to, co oznámil již při nástupu do funkce guvernéra ČNB v červnu 2022. Nákupní tempo téměř přesně odpovídá dosažení této hranice krátce před koncem jeho mandátu.

 

Je to radikální odklon od postoje předchozího guvernéra Jiřího Rusnoka, který zlato považoval za nepotřebné aktivum – za jeho vedení měla banka pouze 8 tun zlata, zatímco dnes je to více než šestinásobek.

 

Je důležité poznamenat, že většina tohoto zlata není fyzicky uložena v trezorech ČNB, ale je svěřena do úschovy zahraničním bankám, což je běžná praxe.

 

Zlato zaznamenalo v roce 2024 svůj nejlepší výkon za 14 let, kdy stanovilo řadu rekordů a přilákalo značnou pozornost investorů. Cena zlata LBMA PM stanovila 40 nových historických maxim, přičemž loňský vrchol byl dosažen 30. října 2024, kdy zlato přesáhlo 2 770 USD za unci. Nejenže sloužilo jako ochrana proti inflaci a ekonomické nejistotě, ale také poskytovalo značné zhodnocení, dokonce vyšší než akcie dle indexu S&P 500.

 

S pokračujícími geopolitickými napětími a měnovými politikami, které podporují investice do těchto kovů, se očekává, že tento trend může pokračovat i v následujících letech. Jedná se o tyto základní faktory:

 

• Měnová politika: Snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou (FED) vedlo k tomu, že zlato se stalo atraktivnější investicí, protože nenese úroky.
• Geopolitická nejistota: Konflikty a napětí na mezinárodní scéně, včetně války na Ukrajině a napětí v oblasti Blízkého východu, zvýšily poptávku po zlatě jako bezpečném přístavu.
• Nákupy centrálních bank: Celosvětově se zvýšily nákupy zlata centrálními bankami, což signalizuje dlouhodobou důvěru v tento kov jako uchovatele hodnoty. Mezi pravidelné kupující se řadí také Česká národní banka.

 

Cena stříbra v roce 2024 zaznamenala také pozitivní vývoj, i když ne tak dramatický jako u zlata. Stříbro vzrostlo o přibližně 24 % a dosáhlo cenové úrovně kolem 30 USD za unci, což je nejvyšší hodnota za posledních deset let.

 

Klíčové faktory zahrnovaly:

• Průmyslová poptávka: Stříbro je široce používáno v průmyslu, zejména v elektronice, solárních panelech a automobilovém průmyslu, což vedlo k nárůstu poptávky.  Cena se zvýšila i díky nadějím na oživení průmyslové poptávky v Číně
• Investiční zájem: Stejně jako u zlata, i stříbro získalo na atraktivitě jako investiční nástroj v dobách ekonomické nejistoty a inflace.

 

Milí přátelé, vážení klienti a obchodní partneři,

děkujeme Vám za přízeň a přejeme jen to nejlepší v roce 2025. Co se týče Spořicích účtů – první nákup je již za dveřmi a bude v ročníku 2025.

 

…

K tomu přidáváme výhled společnosti BlackRock pro rok 2025. Největší správce na světě spravující více než 11,5 bilionu dolarů vydal svoji prognózu pro rok 2025. Sice je zaměřena primárně na akcie, varuje před zachováním míry inflace ve Spojených státech (což před Vánoci udělal i Fed) a vybírám z ní hlavní body:

 

1. Mega síly transformující ekonomiky

Dvě hlavní mega síly: AI a přechod na nízkouhlíkovou energii. Očekává se, že tyto síly budou mít dopad potenciálně převyšující dopad průmyslové revoluce. Tento zásadní posun v ekonomické krajině vyvolává potřebu značných investic a adaptací napříč různými sektory.

 

2. Financování budoucnosti

Zdůrazňuje klíčovou roli kapitálových trhů, zejména soukromých trhů. To zahrnuje významné investice do infrastruktury a raně růstových společností, které jsou klíčové pro adopci AI. Rozsah investic je srovnáván s investicemi během průmyslové revoluce

 

3. Přehodnocení investování

Navrhuje paradigmatický posun v investiční strategii, odklon od zaměření na široké třídy aktiv směrem k více tematickému přístupu. Tradiční dlouhodobé trendy již nejsou tak spolehlivé. Investoři by měli být dynamičtější a detailnější při tvorbě portfolia, s větším důrazem na přizpůsobování se neustále se měnícímu ekonomickému prostředí.

 

4. Zachování pro-rizikového postoje

Navzdory vysokým valuacím, zejména u amerických akcií, jim věří i nadále. Tato pozice je založena na vyhlídkách růstu v USA a jejich schopnosti kapitalizovat na identifikovaných mega silách. Zároveň varuje, že je připraven upravit svůj postoj, pokud by se tržní nadšení stalo přehnaným nebo pokud by se objevily jiné faktory, jako je prudký nárůst dlouhodobých výnosů dluhopisů nebo zvýšený obchodní protekcionismus.

 

 

Klíčové předpovědi

 

1. Geopolitická fragmentace

Znovuzvolení Donalda Trumpa a republikánská kontrola Kongresu posílí geopolitickou fragmentaci. Výsledkem bude zvýšená inflace v důsledku politik, jako jsou daňové škrty, deregulace a obchodní cla. Fragmentace bude pravděpodobně mít dalekosáhlé důsledky pro globální obchod, mezinárodní vztahy a ekonomické politiky.

 

2. Přetrvávající inflace a úrokové sazby

Inflace zůstane nad předpandemickou úrovní, přičemž Fed pravděpodobně nesníží úrokové sazby výrazně pod 4 %. Očekává se, že tento scénář povede k růstu dlouhodobých výnosů státních dluhopisů, protože investoři budou požadovat vyšší kompenzaci za riziko.

 

3. Ekonomická transformace

Tradiční hospodářské cykly již nemusí platit a investoři se musí přizpůsobit světu, kde strukturální síly jsou stále dominantnější. Očekává se, že transformace vytvoří nové příležitosti, ale zároveň představí výzvy pro zavedené ekonomické modely.

 

 

Potenciální dopady na investiční strategie

 

1. Tematické investování

Investoři jsou povzbuzováni k tomu, aby se více zaměřili na tematické investování spíše než na široké třídy aktiv. Vyžaduje to sofistikovanější a cílenější investiční strategii, která jde nad rámec tradičních sektorových nebo geografických alokací.

 

2. Dynamické řízení portfolia

Investoři by měli být dynamičtější se svými portfolii, častěji je přehodnocovali, aby byly v souladu vývojem. To zahrnuje připravenost upravovat strategie, jak se objevují nové scénáře, a udržování flexibility v alokaci aktiv pro kapitalizaci na vznikajících příležitostech nebo zmírnění rizik.

 

3. Soukromé trhy a infrastruktura

Zdůrazňuje klíčovou roli soukromých trhů při poskytování unikátních investičních příležitostí, zejména v infrastrukturních projektech nezbytných pro přechody k AI a nízkouhlíkové ekonomice. Investoři mohou potřebovat zvážit zvýšení své alokace do soukromých trhů, aby získali expozici vůči těmto transformačním trendům a potenciálně vyšším výnosům.

 

4. Zaměření na americké akcie

Vzhledem k pro-rizikovému postoji a příznivému pohledu na americké ekonomické vyhlídky je navrhováno pokračující zaměření na americké akcie. Investoři by však měli zůstat ostražití a být připraveni tuto pozici upravit, pokud by se tržní podmínky výrazně změnily.

 

5. Adaptace na přetrvávající inflaci

S očekáváním přetrvávající inflace a vyšších úrokových sazeb může být nutné upravit investiční strategie, aby zohlednily toto prostředí. To by mohlo zahrnovat zvýšenou alokaci do cenných papírů chráněných proti inflaci, reálných aktiv nebo společností se silnou cenovou silou.

 

6. Příležitosti v AI a nízkouhlíkovém přechodu

Výhled naznačuje významné příležitosti ve společnostech a sektorech v čele vývoje a adopce AI, stejně jako v těch, které vedou přechod k nízkouhlíkové energii. Investoři mohou zvážit zvýšení expozice vůči těmto oblastem prostřednictvím investic na veřejných i soukromých trzích.