Archiv autora: Jan Dvořák

Prezident Petr Pavel včera jmenoval Jakuba Seidlera novým členem bankovní rady s platností od 1. 12. 2024. Ve funkci nahradí Tomáše Holuba, kterému po šesti letech končí první mandát. Holub se rozhodl v radě nepokračovat, což potvrdil bez bližších komentářů. Do konce svého mandátu se však ještě zúčastní listopadového zasedání. V době zvyšování úrokových sazeb byl T. Holub jestřábem, letos se z něj stala více holubice.

 

V budoucnu tedy může na šestiletý mandát nastoupit ještě jednou. Nejde o mimořádnou situaci, podobně na druhý mandát po osmileté pauze nastoupila stávající viceguvernérka Eva Zamrazilová. U něj se objevily spekulace, že bude mít zájem o pozici guvernéra ČNB.

 

Seidler, uznávaný odborník, se dlouhodobě vyjadřuje k otázkám měnové politiky, inflace či úvěrového trhu. Aktuálně je od roku 2021 hlavním ekonomem České bankovní asociace, dříve působil 6 let také v ČNB a to i včetně vedoucího referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědné zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. I pro něj jsou při rozhodování klíčová tvrdá data.

 

 

Minulý týden proběhlo zasedání zemí skupiny BRICS. Skupina zemí BRICS, která představuje více než třetinu světové ekonomiky, připravuje významný krok k větší nezávislosti na západních finančních systémech. Jedním z nich jsou probíhající jednání o vytvoření mezinárodní burzy pro obchodování s drahými kovy.

 

Tento krok přichází v době, kdy se BRICS snaží vytvořit alternativy k dominantním západním finančním institucím. Nová burza by měla konkurovat zavedeným platformám, jako je londýnská London Metal Exchange, a především ochránit obchod před západními sankcemi, které dopadají například na Rusko a Írán. Pro Rusko, jako druhého největšího producenta zlata na světě, má projekt o to větší význam.

 

Nová burza by měla zajistit spravedlivější stanovování cen a podpořit růst obchodu mezi členskými zeměmi. Součástí systému by mělo být i vytvoření cenových indikátorů, standardizace výroby a obchodu se slitky, ale také nástroje pro akreditaci účastníků trhu a clearing.

 

Burza by se měla týkat i palladia, kde je opět význam pro Rusko, vždyť tamní společnost Nornickel, ovládá 40 % světové produkce palladia. Všichni hlavní ruští producenti zlata jsou v současnosti pod západními sankcemi, což komplikuje i export palladia společnosti Nornickel, přestože firma sama přímým sankcím nečelí.

 

Lídři zemí BRICS vyjádřili podporu této iniciativě ve společném prohlášení z 23. října během setkání v ruské Kazani, kde diskutovali o dalších krocích k posílení vzájemné ekonomické spolupráce. Zavedení měny kryté zlatem zatím není ve hře.

 

 

Je to ani ne 6 týdnů, co jsme psali o tom, že cena stříbra překonala psychologickou hranici 30 dolarů za unci. Potvrdilo se, že dosažení této úrovně vyvolalo značný zájem na trzích i mezi investory. Za těchto necelých 6 týdnů došlo v pátek k prolomení hranice 33 dolarů za unci (zvýšení ceny o 10 %) a i po včerejším poklesu ceny se nad touto hranicí udržela.

Tato událost je nejen důkazem rostoucí poptávky po tomto kovu, ale také odrazem ekonomické nejistoty, měnové politiky centrálních bank a geopolitických rizik, které v současnosti panují na globální scéně. Mezi drahými kovy je na prvním místě zlato, které minulý týden hravě překonalo hranici 2.700 dolarů za unci, stříbro je hned za ním na druhém místě.

 

Jedním z klíčových elementů, které přispívají k nárůstu ceny stříbra, je rostoucí poptávka ze strany průmyslu a obnovitelných zdrojů energie. Stříbro se využívá ve fotovoltaických článcích, elektronice a mnoha dalších aplikacích, což posiluje jeho atraktivitu jako investičního aktiva. S rostoucím důrazem na udržitelnost a ekologická řešení se očekává, že poptávka po stříbru bude i nadále růst, což bude podporovat další zvyšování cen. Aktuálně se jedná o dvanáctiletá maxima.

 

Dosažení psychologických 30 dolarů za unci je významným milníkem pro trh se stříbrem, může totiž přilákat další investory a již existujícím investorům signalizovat, že by ho měli pečlivě sledovat. Stříbro totiž zůstane klíčovým prvkem mnoha investičních portfolií, a to nejen jako důležitý průmyslový kov, ale zejména jako ochrana před znehodnocením majetku.

 

 

Trvalo to přesně 4 týdny, než se cena zlata zvýšila o dalších 100 dolarů za unci, v pátek 18. října cena poprvé v historii překonala hranici 2 700 USD za unci a uzavřela obchodování na 2 722 dolarech za unci. Stejně jako v případě 2 600 dolarů byla hranice překonána skokově s více než dvacetidolarovou rezervou. Toto je vývoj v minulém týdnu.

Eskalace napětí v regionu Blízkého východu se ukazuje jako významný katalyzátor pro současný vzestup hodnoty zlata na světových trzích.

 

Tento markantní nárůst ceny žlutého kovu podtrhuje jeho postavení coby útočiště pro investory v období ekonomických turbulencí a mezinárodních konfliktů. Stoupající trajektorie zlata reflektuje sílící poptávku po stabilních aktivech v kontextu proměnlivé monetární politiky centrálních bank a zostřující se geopolitické situace.

 

Prognózy pro vývoj ceny zlata v následujícím období jsou více než optimistické. Otázkou již není, zda cena poroste, ale spíše jak rychle dosáhne další významné cenové hranice. Experti nyní spekulují, za jak dlouho zlato zdolá další stodolarovou metu a že hranice 3 tisíc dolarů za unci se přibližuje.

 

Podle zpráv vyvíjí země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) nový platební systém. Některé zdroje tvrdí, že tento systém by mohl zahrnovat zlato jako jednu z platebních možností, potenciálně jako součást strategie ke snížení závislosti na americkém dolaru v mezinárodním obchodě. Oficiální potvrzení těchto detailů však zatím není. Vzhledem k jejich blížícímu se zasedání můžeme být za pár dní o dost moudřejší.

 

 

Česká národní banka (ČNB) plynule pokračuje v nákupech zlata do devizových rezerv a ve 3. čtvrtletí přikoupila dalších téměř 5 tun. Na konci září činily zlaté rezervy ČNB 1,5 milionu troyských uncí, což odpovídá přibližně 46,5 tuny a 4 miliardám dolarů.

 

Guvernér ČNB Aleš Michl při svém nástupu do funkce guvernéra v červnu 2022 uvedl, že cílem je postupně navýšit zlaté rezervy na přibližně 100 tun. Tehdy byly zlaté rezervy necelých 9 tun zlata (tehdejší guvernér ČNB J. Rusnok považoval zlato za nevhodné aktivum) od té doby jsou na více než pětinásobku.

 

Kupovaných 5 tun čtvrtletně je plynulé tempo pro dosažení cílového objemu v rámci jeho období na pozici guvernéra. Toto navýšení má zlepšit diverzifikaci portfolia rezerv, zvýšit jejich výnos a vybudovat zlatý poklad pro příští generace. Většina zlata ČNB není fyzicky uložena v budovách banky, ale nachází se v zahraničí, například v trezorech Bank of England.

 

Cílových 100 tun zlata ve svých rezervách má centrální banka Maďarska, polská centrální banka také (byl to její původní cíl), avšak dále pokračuje v nákupech.

 

 

Po necelých třech měsících se vrátíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Toto je vývoj za roční období, zaměříme se na poslední 3 měsíce.

Páteční hodnota je 82,40, přičemž meziročně došlo k poklesu o 2,62 (3,08%). Během roku se hodnota pohybovala mezi minimem 73,0 a maximem 91,8.

 

Z pohledu posledních 3 měsíců došlo v červenci k prudkému nárůstu poměru z úrovně kolem 80 až na hodnoty blížící se 89, což bylo výsledkem rychlého růstu ceny zlata až nad 2600 dolarů za unci. Díky tomu, že cena stříbra se dostala nad 30 dolarovou hranici a udržela se nad ní, došlo ke snížení tohoto poměru na 82,4.

 

Dá se říci, že důležitým faktorem pro ceny zlata a stříbra, a tedy tohoto poměru, bude další vývoj na Blízkém východě. Zatím jsou drahé kovy kupodivu v relativním klidu.

 

 

 

V posledních dnech došlo bez velkých titulků v novinách na trhu zlata k prolomení významné cenové hranice. Čím dál více totiž roste skupina investorů sledujících cenu zlata v jiných měnách než jen v USD. Díky pozici Švýcarska v celosvětovém obchodu se zlatem (švýcarské rafinerie zpracovávají přibližně 70 % světové produkce zlata z dolů) se jako druhá měna, ve které lze cenu zlata sledovat, přímo nabízí švýcarský frank.

 

Cena zlata ve švýcarských francích (CHF) nedávno po 5 měsících prolomila dlouhodobé obchodní rozmezí mezi 2 050 a 2 225 franky za unci, což je silný býčí signál pro celý trh se zlatem. Tento vývoj je o to pozoruhodnější, že švýcarský frank letos patří k nejvíce posilujícím hlavním měnám.

Tento průlom ceny zlata ve švýcarském franku pravděpodobně vyvolá významný psychologický dopad na účastníky trhu a pro investory je to jasný signál, že zlato v době globální ekonomické nejistoty (USA, Čína, Německo…) zůstává atraktivním aktivem.

 

V pátek 20. září cena zlata poprvé v historii překonala hranici 2 600 USD za unci, konkrétně na 2 621 USD za unci. Zvýšení z 2 500 trvalo necelý měsíc. Zde je páteční vývoj ceny zlata:

Páteční skokové zvýšené bylo reakcí na dvě věci. První je, že Fed ve středu poprvé po více než čtyřech letech snížil úrokové sazby na 4,75 % až 5,00 %, což překonalo očekávání trhu. Fed, který takto razantní krok volí jen při vážných ekonomických potížích, naznačil, že do konce roku může následovat další pokles sazeb. Pro rok 2024 se očekává další snížení o 1 procentní bod a v roce 2026 by cílová sazba mohla klesnout na 2,75 % až 3 %, s přihlédnutím k očekávané inflaci.

 

Dalším faktorem přispívajícím k růstu ceny zlata jsou rostoucí geopolitické napětí na Blízkém východě. Bílý dům vyjádřil hluboké znepokojení nad situací, zejména nad eskalujícím konfliktem mezi Izraelem a Hizballáhem. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre k tomu uvedla: „Jsme znepokojeni napětím a obáváme se možné eskalace.“

 

Tento výrazný růst zdůrazňuje roli zlata jako bezpečného aktiva v dobách ekonomické nejistoty a geopolitických konfliktů. Výkon drahého kovu odráží rostoucí zájem investorů o stabilitu v kontextu měnící se měnové politiky a mezinárodního napětí.

 

Cena zlata má v nadcházejících měsících příznivé vyhlídky. Nejde o to, jestli jeho cena poroste, ale jak rychle se zvýší o dalších 100 dolarů.

 

 

 

Cena stříbra v pátek 13. září 2024 překonala psychologickou hranici 30 dolarů za unci, což vyvolalo značný zájem na trzích i mezi investory.

Tato událost je nejen důkazem rostoucí poptávky po tomto kovu, ale také odrazem ekonomické nejistoty, měnové politiky centrálních bank (např. Fed včera snížil úrokové sazby o 0,50 %) a geopolitických rizik, které v současnosti panují na globální scéně. Mezi drahými kovy je prvním místě zlato, jehož cena se blíží hranici 2.600 dolarů za unci, stříbro je hned za ním na druhém místě.

 

Dalším z hlavních faktorů, které přispívají k nárůstu ceny stříbra, je rostoucí poptávka ze strany průmyslu a obnovitelných zdrojů energie. Stříbro se používá v solárních panelech, elektronice a mnoha dalších aplikacích, což zvyšuje jeho atraktivitu jako investičního aktiva. S rostoucím důrazem na udržitelnost a zelené technologie se očekává, že poptávka po stříbře bude i nadále růst, což bude pomáhat dalšímu zvyšování cen.

 

Překročení psychologických 30 dolarů za unci je významným milníkem pro trh se stříbrem, může totiž přilákat další investory a již existujícím investorům naznačit, že by ho měli pečlivě sledovat. Stříbro totiž zůstane klíčovým prvkem mnoha investičních portfolií, a to nejen jako cenný průmyslový kov, ale zejména jako uchovatel hodnoty.

 

Ekonomika Evropské unie a eurozóny zaznamenala ve druhém čtvrtletí růst o 0,2 procenta ve srovnání s předchozím obdobím. Evropský statistický úřad Eurostat dnes upřesnil své dřívější odhady, podle kterých měl být růst o 0,3 procenta, což odpovídalo tempu z prvního čtvrtletí.

 

Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) EU zvýšil o 0,6 procenta, zatímco v eurozóně vzrostl o 0,8 procenta, což potvrzuje předchozí statistiky. V prvním čtvrtletí se ekonomika EU zvedla o 0,5 procenta a eurozóna o 0,7 procenta.

 

Nejvýraznější růst HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenalo Polsko s 1,5 %, následované Řeckem s růstem o 1,1 % a Nizozemskem s růstem o 1 %. Největší pokles naopak vykázalo Irsko o 1 %, Lotyšsko o 0,9 % a Rakousko o 0,4 %.

 

Česká republika dosáhla ve druhém čtvrtletí růstu HDP o 0,3 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci, což potvrdili statistici. V prvním čtvrtletí byl růst o 0,4 procenta. Meziročně se tempo růstu ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 0,6 procenta z 0,4 procenta v prvním čtvrtletí. Tento výsledek je lepší, než předchozí odhad, který uváděl tempo růstu 0,4 procenta oproti 0,3 procenta.