Archiv autora: Jan Dvořák

Ve čtvrtek 17. dubna 2025 Evropská centrální banka (ECB) nečekaně jednomyslně rozhodla o snížení svých klíčových úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Depozitní sazba tak klesla na 2,25 %, hlavní refinanční sazba na 2,40 % a mezní zápůjční sazba byla upravena na 2,65 %. Tyto změny vstoupí v platnost od 23. dubna 2025.

Tento krok byl očekáván mnoha ekonomy a finančními trhy, které bedlivě sledují reakce ECB na aktuální hospodářskou situaci v eurozóně. Hlavní refinanční sazba tak klesla na novou úroveň, což má podpořit ekonomický růst a stimulovat inflaci, která se v posledních měsících pohybuje pouze mírně nad cílovou hodnotou ECB 2 %. Tento krok je součástí širší strategie uvolňování měnové politiky v reakci na zpomalující ekonomiku a nízký inflační tlak.

 

Rozhodnutí ECB přichází v době, kdy eurozóna čelí několika výzvám, včetně slabšího růstu HDP a nejistot spojených s globálními obchodními vztahy. Snížení úrokových sazeb má za cíl zlevnit úvěry pro podniky i domácnosti, což by mělo podpořit investice a spotřebu. Prezidentka ECB Christine Lagarde na tiskové konferenci zdůraznila, že banka zůstává odhodlána udržet cenovou stabilitu a je připravena přijmout další opatření, pokud bude ekonomická situace vyžadovat další stimulaci. Zároveň však upozornila na rizika, jako jsou geopolitické napětí a potenciální dopady klimatických změn na ekonomiku.

 

Reakce finančních trhů na rozhodnutí ECB byly smíšené. Zatímco někteří investoři uvítali další uvolnění měnové politiky, jiní vyjádřili obavy z dlouhodobých dopadů nízkých úrokových sazeb na bankovní sektor a důchodové fondy. Slabší euro v reakci na oznámení může na jednu stranu podpořit exportéry, ale na druhou stranu zvyšuje náklady na dovoz, což by mohlo komplikovat inflační výhled.

 

Ekonomové očekávají, že banka bude pozorně sledovat inflaci, růstu HDP a nezaměstnanost, aby zhodnotila dopady aktuálního snížení sazeb. Zároveň bude důležité sledovat, jak se vyvine globální ekonomické prostředí, včetně politiky zatím jestřábího Fedu a vývoje v Číně.

 

Včera cena zlata prolétla hranicí 3 300 dolarů za unci. Protože mě baví čísla, snažil jsem se zachytit cenu na 3 333 dolarů za unci a podařilo se mi takový graf zachytit.

Růst o přibližně 26 % od začátku roku 2025 je podporován eskalací obchodní války, oslabením amerického dolaru a geopolitickými napětími, včetně nových cel na nerostné suroviny navržených administrativou Donalda Trumpa. Analytici na platformě X a v odborných kruzích předpovídají, že cena by mohla do konce roku dosáhnout až 3 700 USD.

 

Číslo 3 333 se mi líbí. Ignoruju, co může v numerologii znamenat (ta mě nezajímá), beru to pouze v matematického pohledu hraní si s čísly:

 

• Počítače ho vidí jako 110100000101
• Je to palindrom – čte se stejně zpředu i zezadu
• Římsky:  MMMCCCXXXIII
• Rozklad na prvočinitele: 3 333 = 3*11*101
• Číslo 3333 má 8 dělitelů: 1, 3, 11, 33, 101, 303, 1111, 3333.
• Lze ho vyjádřit jako 3 × 1 111.
• Součet číslic čísla 3 333 je 3 + 3 + 3 + 3 = 12, kořenový součet = 1 + 2 = 3.
• Je součtem pěti po sobě jdoucích prvočísel: 661 + 673 + 677 + 683 + 739
• Nejbližší prvočísla z obou stran jsou 3 331 a 3 343
• Eulerova funkce φ(3333) = φ(3)·φ(11)·φ(101) = 2·10·100 = 2000, takže existuje právě 2000 čísel ≤ 3333 nesoudělných s 3333
• Světlo urazí za 3 333 sekund přibližně 1 000 000 km

 

Na konci dne se cena uzavřela nad 3 340 dolary za unci.

 

 

 

V dobách ekonomické nejistoty mnoho investorů hledá způsoby, jak ochránit své úspory před inflací a tržními výkyvy. Zlato je po staletí považováno za bezpečné aktivum, které si dlouhodobě udržuje hodnotu, a to i v časech ekonomických nejistot, jako jsou inflace, měnové reformy nebo geopolitické krize. Funguje jako pojistka proti inflaci a ekonomické nestabilitě, nikoli jako nástroj pro rychlé zbohatnutí.

 

Na rozdíl od papírových měn, jejichž kupní síla může klesat, zlato má fyzickou podobu ve formě mincí či slitků, což je významné odlišení se od digitálních aktiv nebo akcií. Možnost držení fyzického zlata v ruce přináší pocit jistoty a kontroly.

 

Má globální uznání, což z něj činí ideální prostředek pro dlouhodobé uchování hodnoty a diverzifikaci portfolia. Navíc je fyzické zlato likvidní, takže ho lze snadno prodat téměř kdekoli na světě. Díky tomu je zlato oblíbené nejen mezi zkušenými investory, ale i mezi lidmi, kteří hledají dlouhodobé a bezpečné způsoby spoření.

 

Pravidelné spoření a metoda „Cost averaging“

 

Pro ty, kteří nemají možnost investovat velké částky najednou, je ideálním řešením pravidelné spoření, kde se používá strategie cost averaging (průměrování nákladů). Tato metoda spočívá v pravidelném investování stejné částky do zlata bez ohledu na aktuální cenu. Díky tomu investor nakupuje více zlata, když je cena nízká, a méně, když je vysoká, což snižuje riziko špatného načasování nákupu. Průměrná pořizovací cena se tak vyrovnává, což je ideální pro dlouhodobé investory, kteří nechtějí spekulovat na krátkodobých výkyvech trhu, ale chtějí postupně zhodnocovat své úspory. Cost averaging podporuje disciplínu, eliminuje emocionální rozhodování a umožňuje postupně budovat zlaté portfolio bez zbytečného stresu.

 

Výhodou cost averaging je také jeho jednoduchost a přístupnost. Nemusíte být finančním expertem – stačí si stanovit pravidelnou částku a frekvenci nákupů, například měsíčně. Tento systém je skvělý pro drobné investory, kteří nemají velký kapitál, ale chtějí zhodnocovat úspory. Zlato jako fyzické aktivum navíc není závislé na výkonnosti bank či jiných institucí, což přidává další vrstvu bezpečí.

 

Proč zvolit zlatý důchod u firmy Auringo?

 

V Auringo jsme vytvořili službu Zlatý důchod, která přesně odpovídá potřebám českých investorů hledajících bezpečnou cestu ke spoření ve zlatě. Poskytujeme spoření do drahých kovů a nabízíme férové, transparentní podmínky bez skrytých poplatků. Umožňujeme pravidelné spoření do zlatých mincí či slitků za výhodné ceny a garantuje zpětný výkup, což přináší jistotu, že vaše investice bude vždy likvidní. Všechny tyto procesy samozřejmě probíhají jednoduše online, což šetří váš čas a zjednodušuje správu Vašich financí. Naspořené zlato pro Vás bezpečně uložíme zcela zdarma po celou dobu spoření a na Vaši žádost Vám kov kdykoliv zašleme.

 

Tento přístup je ideální pro ty, kteří chtějí jednoduše a bezpečně investovat a minimalizovat rizika spojená s výkyvy trhu. Díky flexibilitě a zaměření na zákazníka je Auringo skvělou volbou pro začátečníky i zkušené investory.

 

Navštivte auringo.cz a objevte, jak snadno můžete chránit své úspory před inflací a ekonomickými nejistotami. S Auringem máte jistotu, že vaše investice je v bezpečných rukou, a můžete se soustředit na to, co je pro vás důležité.

 

 

Německo v současné době zvažuje stažení svých významných zlatých rezerv uložených ve Spojených státech, konkrétně ve Fedu v New Yorku. Toto rozhodnutí je především motivováno rostoucími obavami z nepředvídatelnosti americké politiky pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a zvyšujícím se napětím v transatlantickém obchodu.

 

Bundesbanka již v minulosti podnikla kroky k repatriaci části svých zlatých rezerv. V roce 2013 zahájila proces návratu zlata z Paříže a New Yorku s cílem mít do roku 2020 alespoň polovinu svých rezerv uloženou na domácí půdě. Tento plán byl úspěšně dokončen již v roce 2017, kdy bylo do Frankfurtu přepraveno 300 tun zlata z New Yorku a 374 tun z Paříže.

 

Navzdory těmto krokům zůstává významná část německého zlata v zahraničí, zejména v USA a Velké Británii. Konkrétně jde o 1 236 tun v New Yorku u Fedu, 432 tun v Londýně u Bank of England. Bundesbank však ujišťuje, že spolupráce Fedem je důvěryhodná a spolehlivá. Prezident Bundesbank Joachim Nagel v únoru tohoto roku uvedl: „Nemáme žádné pochybnosti o tom, že s Fedem v New Yorku máme důvěryhodného a spolehlivého partnera pro skladování našich zlatých rezerv.“

 

Potenciální repatriace zlata je vnímána jako strategický posun v politice německé centrální banky a odráží širší obavy o geopolitickou stabilitu a ekonomické nejistoty. Tento krok by mohl mít významné důsledky pro globální trhy se zlatem a politiku centrálních bank po celém svět. Situace zůstává otevřená a očekává se, že Bundesbanka v blízké budoucnosti vyjasní své stanovisko k této záležitosti.

 

P. S.

I ČNB drží velkou část zlatých rezerv mimo Českou republiku.

 

 

Podle bleskového odhadu Eurostatu z minulého týdne dosáhla meziroční inflace v eurozóně v březnu 2025 hodnoty 2,2 %, což představuje mírný pokles z únorových 2,3 % a jde o nejnižší hodnotu od listopadu 2024, i když míra zůstává nad 2% inflačním cílem ECB. Tento trend naznačuje postupné snižování inflačních tlaků.

 

Největší vliv na celkovou míru inflace měly v březnu služby, kde meziroční růst cen dosáhl 3,4 procenta, což však představuje zpomalení oproti únorové hodnotě 3,7 procent.  Ceny potravin, alkoholu a tabáku naopak mírně zrychlily svůj růst na 2,9 procenta z únorových 2,7 procent. Hlavním faktorem ke snížení inflace je především vývoj cen energií, které v březnu meziročně klesly o 0,7 %, zatímco v únoru ještě vykazovaly mírný růst o 0,2 procenta.

 

Mezi zeměmi eurozóny byly zaznamenány výrazné rozdíly. Nejnižší inflaci hlásila Francie (0,9 %), Lucembursko (1,5 %) a Irsko (1,8 %), zatímco nejvyšší míry zaznamenaly Chorvatsko (4,3 %), Estonsko (4,3 %) a Slovensko (4,3 %). Německo, největší ekonomika eurozóny, vykázalo inflaci 2,3 %, což odpovídá průměru.  Přehled po zemích je zde:

 

Eurostat zveřejní kompletní data za březen 16. dubna, což poskytne podrobnější pohled na vývoj cen. Nicméně hrozí riziko vlivu nových celních opatření USA, která by mohla inflaci opět zvýšit.

 

Podle nejnovějších projekcí ECB by měla inflace v roce 2025 dosáhnout průměru 2,3 %, v roce 2026 1,9 % a v roce 2027 2,0 %. Nejbližší zasedání ECB je plánováno na 17. dubna 2025, kde se uvidí, co s úroky udělá. Teď není 100% jisté nic.

 

 

 

Autorem změny byl přílet černé labutě. Americký prezident Donald Trump oznámil 2. dubna 2025 zásadní změnu obchodní politiky, která spočívá v zavedení bezprecedentní celních opatřeních  Tato opatření zahrnují:

 

• 25% clo na dovoz všech automobilů do USA
• 20% základní celní sazbu na zboží z Evropské unie
• 34% clo na čínské produkty
• 10% minimální clo pro všechny obchodní partnery USA

 

Trump označil toto datum za „Den osvobození“ a prohlásil, že opatření mají „obnovit americkou průmyslovou sílu“. Podle odhadů Bílého domu by tato cla mohla ročně přinést americké státní pokladně až 600 miliard dolarů.

 

Ceny akcií reagovaly propady. U drahých kovů došlo ke skokovému zvýšení poměru ceny zlata a stříbra.

Když jsem se tomuto poměru věnoval před týdnem, možnost takovéto změny mě vůbec nenapadla. Poté přilétla černá labuť a tento poměr se během pár dní zvýšil o 10 %.  Za týden se na tento poměr podívám znova.

 

Po šesti měsících se vracíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Toto je vývoj za roční období.  Tento poměr dosahoval během roku výrazných změn. Minimální hodnota byla na úrovni kolem 73 (červen), zatímco maximum dosáhlo hodnoty 92,2 koncem února a před pár dny byla hodnota poměru velmi blízko. Zde je graf:

Během posledních 12 měsíců se hodnota pohybovala mezi minimem 73 a maximem 92, což jsou téměř identické hodnoty, které platily před půl rokem, v říjnu došlo ke krátkodobé korekci z 85 pod 80 s rychlým návratem zpět.

 

Od začátku letošního roku se poměr pohybuje v pásmu mezi 88 a 92. Tento nevídaně stabilní vývoj ukazuje posílení propojení cen zlata se stříbrem, i když s několikadenním časovým rozdílem. Zlato si tak drží svou relativně vyšší hodnotu vůči stříbru. Poslední uzavírací hodnota grafu (88,91) ukazuje na mírnou korekci, ale stále se pohybujeme blízko horní hranice ročního rozpětí.

 

Takto malé několikaměsíční kolísání poměru při růstu cen obou drahých kovů rozhodně není normální. Může to být ticho před bouří. Důležitým faktorem bude další vývoj na Blízkém východě, dopad kroků centrálních bank je omezen.

 

Bankovní rada České národní banky se na svém včerejším zasedání rozhodla zachovat úrokové sazby na dosavadní úrovni. Důvodem její obezřetný postoj k uvolňování měnové politiky. S konsensem všech členů rady zůstává hlavní dvoutýdenní reposazba na 3,75 %, v souladu s předpověďmi analytiků i očekáváními trhu.

Banka si klade za cíl udržet inflaci dlouhodobě blízko 2 %, avšak podle aktuálních odhadů se tento cíl nepodaří naplnit ani v roce 2026. Guvernér Aleš Michl upozornil na přítomnost rizik, která by mohla inflaci podpořit – například rostoucí rozpočtové výdaje státu, tlak na růst mezd či zhoršující se globální obchodní prostředí. Současná úroveň sazeb podle něj stále mírně brzdí ekonomiku.

 

Ve svém vyjádření rada zdůraznila, že další kroky budou vycházet z konkrétních ekonomických ukazatelů, a zachovává si flexibilitu pro budoucí rozhodování. Guvernér A. Michl výslovně uvedl:

 

„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k udržení nízké inflace“.

 

Zároveň ČBV uvedla, že zohledňuje i vývoj měnové politiky velkých světových centrálních bank.

 

 

Aleš Michl, guvernér České národní banky (ČNB), získal prestižní mezinárodní ocenění pro nejlepšího guvernéra světa v rámci Central Banking Awards 2025. Jde o historický úspěch, protože toto ocenění putuje do České republiky poprvé. Mezinárodní porota vyzdvihla jeho odhodlání snížit inflaci a ochránit hodnotu peněz, díky čemuž ČNB rychle přiblížila inflaci k dvouprocentnímu cíli. Oceněn byl také jeho přístup k aktuálním finančním otázkám. Klíčovou roli sehrála strategie bankovní rady pod Michlovým vedením, která v době vysoké inflace zvolila udržování restriktivní úrokové sazby 7 % (i když byl členem bankovní rady, který během jejího zvyšování vždy hlasoval pro ponechání sazeb beze změny) a silnou korunu.

 

Inflace z 17,5 % v červenci 2022 na 2 % v roce 2024 (a nyní se drží v rámci tolerančního pásma ČNB). Celková inflace za rok 2024 dosáhla 2,4 %, nejnižší hodnoty od roku 2018, a držela se v tolerančním pásmu ČNB. Michl sám zdůraznil, že ČNB šla příkladem odpovědného hospodaření a disciplíny, aby zpomalila růst peněz a chránila důvěru lidí i hodnotu jejich úspor.

 

Kromě toho porota vyzdvihla Michlovy kroky k efektivitě ČNB, jako je první komplexní zeštíhlení provozu za dekádu, snížení počtu pracovních pozic o 5 % a revize procesů k omezení byrokracie. Bankovní rada také zlepšila hospodaření, čímž snížila kumulovanou ztrátu z 487 miliard korun v roce 2022. Inovativní přístup guvernéra potvrzuje i podpora okamžitých plateb, do nichž se zapojilo 90 % českých bank, či úspěšné řešení insolvence Sberbank CZ, kde klienti získali zpět 95 % svých vkladů.

 

Dále byl oceněn za posílení devizových rezerv, včetně obnovy zlatých zásob, které vzrostly z 8 tun v roce 2019 na 51,2 tuny ke konci 2024, s cílem dosáhnout za účelem diverzifikace portfolia 100 tun do roku 2028. Nyní je mírně za polovinou.

 

Tento cíl Aleš Michl avizoval při svém nástupu do funkce v létě 2022. Kupovaných 5 tun čtvrtletně je plynulé tempo pro dosažení cílového objemu v rámci jeho období na pozici guvernéra. Toto navýšení má zlepšit diverzifikaci portfolia rezerv, zvýšit jejich výnos a vybudovat zlatý poklad pro příští generace. Většina zlata ČNB není fyzicky uložena v budovách banky, ale nachází se v zahraničí, například v trezorech Bank of England.

 

Připomínáme, že předchozí guvernér J. Rusnok označil zlato za zbytečné aktivum a v té době byly zlaté rezervy na úrovni 8 tun, nyní je to více než čtyřnásobek.

 

 

 

Fed na svém včerejším zasedání rozhodl v souladu s očekáváním o zachování úroků na úrovni 4,25 % až 4,5 %. Toto rozhodnutí představuje druhé po sobě jdoucí zasedání, na kterém Fed ponechal úrokové sazby beze změny.  Inflace zůstává mírně zvýšená a očekává se zpomalení ekonomického růstu a Fed zdůraznil pozornost věnovanou rizikům ovlivňujícím obě strany jeho dvojitého mandátu – maximální zaměstnanost a cenovou stabilitu

 

Významnou změnou je úprava tempa kvantitativního utahování. Od dubna Fed zpomalí snižování svých držeb cenných papírů tím, že sníží měsíční strop pro odkup státních dluhopisů z 25 miliard dolarů na 5 miliard dolarů, zatímco strop pro agenturní dluh a cenné papíry kryté hypotékami zůstane na 35 miliardách dolarů.

 

Jerome Powell na tiskové konferenci po zasedání vyjádřil několik klíčových bodů:

• Ekonomika zůstává silná navzdory vysoké nejistotě ohledně růstu a inflace. Analýzu inflace je v tomto roce potřeba upravit, zejména s ohledem na nově zavedené tarify. Naznačil, že zatímco tarify mohou způsobit krátkodobé zvýšení cen, neočekává se, že by vedly k dlouhodobé inflaci, kterou by Fed musel okamžitě řešit.
• Vyjádřil pozitivní výhled na ekonomiku, když uvedl, že se cítí „dobře“ ohledně současných ekonomických podmínek a zmínil potřebu ladit úrokovou politiku tak, aby lépe odpovídala vývoji inflace. Fed je připraven reagovat na měnící se ekonomické podmínky.

 

Fed také zveřejnil aktualizovaný výhled:

• Růst reálného HDP je pro rok 2025 projektován a snížen z prosincových 2,1 % na 1,7 %
• Míra nezaměstnanosti je očekávána ve výši 4,4 %, což představuje mírný nárůst oproti prosincovému odhadu 4,3 %.
• Inflace měřená osobními spotřebními výdaji (PCE) je pro rok 2025 očekávána na úrovni 2,7 %, což je nárůst oproti prosincovému odhadu 2,5 %.

 

Fed bude i dál hledat rovnováhu mezi podporou ekonomiky a kontrolou inflace. Budoucí vývoj bude záviset na dalších ekonomických datech a jejich interpretaci. Zvláštní pozornost bude věnována dopadu nových cel na inflaci a vývoj ekonomiky jako celku.