Archiv autora: Jan Dvořák

Ve čtvrtek proběhlo zasedání Bankovní rady České národní banky. Mělo dva zásadní závěry. Prvním bylo, když guvernér J. Rusnok oznámil, ze se 100% pravděpodobností dojde letos k zahájení zvyšování úrokových sazeb. Druhým byla změna míry očekávané inflace.

 

V minulém článku jsme se zabývali inflací ve Spojených státech a Německu, nyní se podíváme na vývoj v České republice. Jsme svědky jedné zajímavé věci – když se meziroční inflace pohybovala mezi 2,5 až 3 procenty, ČNB předpovídala letošní inflaci na úrovni 2 procent. Aktuální inflace činí 2,3 procenta a ČNB zvedla svoje očekávání na 2,7 procenta. Zde to však nebyla chyba ČNB. Jedním z důvodů, které ČNB podle mého názoru brala v úvahu je vývoj inflace ve Spojených státech a Evropě, o čemž jsme psali minulý týden.

 

Dalším faktorem tlačícím míru inflace vzhůru je otevírání obchodů. Restaurace již předem oznámili, že jejich ceny stoupnou přibližně o 10 procent. Část zvýšení bude z důvodu pokrytí vyšších nákladů, část zvýšení bude snaha o alespoň částečnou náhradu vypadlých tržeb. Je pravděpodobné, že podobným způsobem budou postupovat i další obory. U jiných se mluví o tom, že si ceny dovolí zvýšit, protože očekávají poptávku generovanou „neútratou peněz“. Společnosti, které se budou chtít zbavit zásob, zavedou „akce“ všeho druhu. Ceny poté s radostí zvednou na vyšší úroveň.

 

Suma sumárum, inflace má nakročeno a její vývoj nebude mít vliv na výši úrokových sazeb. Toto výslovně zmínil guvernér ČNB J. Rusnok. Uvedl, že úrokové sazby závisí na výhledu ČNB na 18 měsíců, ne na aktuální míru inflace. Se stávající tedy bojovat nebude. Z tohoto důvodu připomínáme, že klasickou obranou proti inflaci jsou drahé kovy. Mějte to na vědomí.

 

Dubnovou inflaci se dozvíme zítra a uvidíme, jak moc se zrychlila či nikoliv.

 

 

O koho jde? J. Yellen je stávající ministryně financí a v letech 2014-2018 byla guvernérkou Fedu. W. Buffett je proslulý investor kupující podhodnocené akcie s plánem jejich držení navždy. V čem se jejich postoj liší?

 

Oba vědí, že loni v listopadu inflace činila 1,2 % a nyní je ve výši 2,6 %. Ministryně financí prohlásila, že očekává další zvýšení míry inflace, ale že bude pouze dočasné. Navíc že roční výdaje nestoupnou skokově v míře schválených balíčků, protože v nich započtená částka je míněna na desetileté období. V případě, že by inflace začala růst nepřiměřeným způsobem, existují nástroje, jak s ní efektivně bojovat. Díky tomu se zatavil růst výnosu desetiletých dluhopisů a zároveň se cena zlata opět přiblížila hranici 1.800 dolarů za unci.

 

O tom, že zvýšení míry inflace bude dočasné, si něco jiného myslí W. Buffett. Na sobotní valné hromadě společnosti Berkshire Hathaway se vyjádřil, že Berkshire Hathaway cítí cenové tlaky v řadě společností. To je přesně v souladu s tím, co jsme psali před dvěma týdny. Použil vyjádření „substantial inflation“. To není inflace blízká nule, spíše překonávající aktuální očekávání.

 

Něco takového je pravá situace pro růst cen drahých kovů, tedy pokud by inflace byla vyšší, než je nyní očekávána. Zvláště v situaci, kdy stoupá také v Německu a dalších zemích. V roce 2020 činila německá inflace 0,4 %, nyní meziroční míra dosáhla již 2% úrovně a o zastavení jejího růstu se nemluví. Proč také, když Evropská centrální banka je připravena to akceptovat.

 

Pro investory ze Spojených států a Evropy, zaměřené na drahé kovy, je rostoucí inflace v obou těchto ekonomikách velmi dobrou kombinací.

 

 

 

Inflace ve Spojených státech v souladu s očekáváními pomalu, ale jistě roste a její růst nemá moc šancí se zastavit. Důvod jednoduchý – nejde o odhady ekonomů nebo jen analýzy vývoje cen. Není potřeba odhadovat budoucí ceny různých produktů, stačí se podívat na prohlášení společností o jejích cenách. Důvodem jsou rostoucí ceny komodit dopadající na ekonomiku jako celek. Nemyslíme ceny ropy nebo drahých kovů, jde u průmyslové komodity, potravinářské komodity a řadu dalších.

 

O zvýšení ceny začali veřejně mluvit společnosti jako Coca Cola, Procter & Gamble, Kimberly-Clark a další. Jako hlavní důvod uvádí výše zmíněné ceny komodit, jejichž růst je doprovázen zvýšenými výrobními náklady a řadou služeb. Coca cola zdraží vyráběné pití, Procter & Gamble a Kimberly-Clark zdraží věci každodenní spotřeb – od pracích prášků, přes zubní pasty až po toaletní papír. Mluví o možnosti zvýšení až ve vyšších jednotách procent. V řadě případů se jedná o první zdražení po více než dvou letech.

 

Pokud někoho z vás zajímají akciové trhy a sledujete komentáře společností k jejich hospodářským výsledkům, jste často svědkem toho, že vedení společností si často stěžuje na rostoucí náklady. Udělaly to už výše zmíněné společnosti.  Při stanovování cen je proto budou s radostí následovat další společnosti a své ceny zvýší. V průzkumech o zvýšení cen uvažuje třetina společností, cože je maximum od roku 1987.

 

Z toho vyplývá jedna věc – těžko lze očekávat zmenšení současné inflace, spíše naopak a tím lépe pro drahé kovy.

 

 

 

Bankovní rada ČNB začne příští měsíc uvažovat o možnosti zahájení zvyšování úrokových sazeb. To samozřejmě neznamená, že je obratem zvýší, ale tato možnost nespadla pod stůl. Samotné oznámení, že o tom bude uvažovat má svůj význam – je to první varování. Stávající pozici a úrokovou sazbu 0,25 % vnímá jako mimořádnou a pokud možno krátkodobou podporu.

 

V dnešní situaci Fed pravidelně potvrzuje, že bude pokračovat v kvantitativním uvolňování, letos se chová jak hodinky – kupuje prosně tehdy a kolik, jak to slíbil.

 

Co se týče zvyšování úrokových sazeb, Fed se chová naprosto opačně než ČNB. J. Powell navíc odmítá jakékoliv vyjádření k tomu, že by uvažoval o času, kdy by mohla nastat změna. Aby uvedl alespoň nějaký termín, vidí jejich zvyšování nejspíše až v roce 2023. Občas někdo pomyslí na konec příštího roku, o letošním roce se ani neuvažuje. A zvedat začne, až to bude bezpochyby nutné. Ve srovnání s ČNB to je významný rozdíl.

 

Nejzajímavějším výsledkem kroku ČNB bude pohyb kurzu koruny vůči dolaru. Ve svém principu je to „výpočet“ za pomoci kurzu koruny vůči euru a eura vůči dolaru.

 

 

Mezi centrální banky nakupujíc zlato se zařadila MAGYAR NEMZETI BANK. Maďarská centrální banka dnes oznámila zvýšený stav devizových rezerv ve výši 94,5 tuny. Nákup je rychlejší nežli v případě polské centrální banky. Ta počítá s nákupem 100 tun zlata během několika let, maďarská banka nakoupila 60 tun za měsíc.

 

Jedná se o druhý velký nákup za poslední 4 roky. První velký nákup proběhl v roce 2018. V tom roce stouply maďarské zlaté rezervy z 3,1 tuny na 31,5 tuny, v březnu byla tato hodnota ztrojnásobena. Zdůvodnění nákupu je podobné, jako v případě Polska – snaha o stabilizaci ekonomiky, měny a obavy z rostoucí inflace.

 

Aktuálních 94,5 tuny je přibližně 15 procent devizových rezerv. To je blízko podílu zlata na devizových rezervách v Polsku a dvacetinásobek v porovnání s Českou národní bankou. Ta nic takového nepodniká. Loni v červnu Jiří Rusnok oznámil, že ČNB nakoupila zlato, avšak nákup je pouze na pokrytí ražby zlatých pamětních mincí, ne k něčemu jinému. Žádná měna na světě není v dnešní době kryta zlatem. To není ani polský zlotý nebo maďarský forint, ale jejich centrální banky mají odlišnou politiku.

 

Není překvapivé, že centrální banky mají na zlato různé pohledy, je to stejné jako u investorů.

 

 

Česká národní banka v souladu se všemi očekáváními ponechala na svém jednání úrokové sazby na úrovni blízké nule. Klíčová Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,25 %. Hlasování bylo 7:0.

Podle jejího guvernéra J. Rusnoka přetrvávají rizika týkající se dalšího vývoje české ekonomiky. Do teď ČNB ve své prognóze slibuje trojí zvýšení úrokových sazeb, první nejpozději v červnu. Díky stávajícímu vývoji je pozdější zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobné. Většina členů Bankovní rady preferuje postup, že raději zvedat sazby později, nežli dříve. V tomto duchu se vyjádřil i J. Rusnok na následné tiskové konferenci.

 

Raději akceptuje zastavení poklesu inflace či její mírný růst (i když jen tak se k nedávné úrovni nad 3 procenty nepřiblíží), než aby zvýšenými úroky negativně ovlivnil ekonomiku. Tím by se ČNB vrátila zpět ke stávajícímu přístupu Fedu a Evropské centrální banky. O tom, na jak dlouho zvedání úrokových sazeb posunula rozhodne „překvapivě“ vývoj ekonomiky.

 

P. S.

Do Senátu prošla novela zákona o ČNB, který rozšiřuje její pravomoci. Ne o moc. Tisknutí peněz může provádět Fed či ECB stále za volnějších podmínek, nežli bude moci ČNB po této novele.

 

 

Český statistický úřad v úterý potvrdil pokles ekonomiky ČR o 5,6 procenta. Jde o nejvyšší pokles od vzniku ČR. Toto přesněné číslo se na desetinu procenta shoduje s měsíc starým odhadem. Pokles byl z velké části tažen poklesem investic. Pokles investic znamenal pokles HDP o 3,1 %. To není nic překvapivého, tento typ výdajů je mezi prvními, které se odkládají. Jestli to společnosti udělaly dobře nebo ne ukáže až čas.

 

Druhým největším faktorem byl pokles spotřeby domácností. Opravdu překvapivé. ?Ten snížil HDP o 1,9 % a export o dalšího 1,2 procenta. Součet 3,1+ 1,9 + 1,2 = 6,2. Zde by pokles HDP činil 6,2 procenta. Snížení poklesu HDP na zmíněných 5,6 % bylo dosaženo díky zvýšení vládních výdajů o 0,6 % HDP.

 

Jak rychle se podaří tento pokles překonat? Počítejme minimálně s roky 2021 a 2022. To v lepší situaci, pokud se letos vyplní alespoň prognóza ČNB (růst ekonomiky o 2 procenta). Pokud by se růst ekonomiky nevyvíjel dobře (o poklesu nemluvě), můžeme rovnou přidat i rok 2023.

 

Všechno může ovlivnit kolísání kurzu koruny, i když to se neočekává výrazné. Jedině, že by růst ekonomiky zmizel (při aktuální březnové situaci budeme do léta moudří).

 

Kdo alespoň trochu může, měl by si tvořit rezervy pro variantu „fň“. V takovém případě jsou drahé kovy vhodné nástroje, zvláště pokud by varianta „fň“ byla nejen u nás.

 

 

Podle vyjádření centrálních bank celého světa bude tištění peněz pokračovat, v případě potřeby bude dokonce urychleno. Pohyb úrokových sazeb směrem nahoru je odložen.

 

I když tržní úrokové sazby, zejména ve Spojených státech, rostou (v ČR také), mluví se o možném vynuceném zvyšování úrokových sazeb. V USA se začíná mluvit o hrozícím zrychlení inflace. Podle mého názoru to neznamená automatické očekávané zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je to, že Fed se v srpnu loňského roku vyjádřil, že dočasně zvýšená inflace mu nebude vadit.

 

Listopadová meziroční inflace činila 1,2 %, letos se počítá s dvouprocentní hodnotou, která je pro řadu centrálních bank – včetně Fedu, ECB či ČNB – jejich cílovou inflací. Velké americké banky mluví o prvním pololetí, Citibank již o dubnu.

 

To je pravděpodobně tahounem růstu výnosů amerických vládních obligací. Další pohyb výnosů se bude vyvíjet dle směřování inflace.  Podle lednového vyjádření šéfa pobočky Fedu v Chicagu Ch. Evanse nebude Fedu vadit ani její zrychlení. Konkrétně přitom mluvil o třech procentech inflačního ukazatele PCE. To odpovídá klasické CPI inflaci mezi 3,5 až 4 %.

 

Inflace se ve Spojených státech dočkají rychle. Na růst úrokových sazeb si budou muset ještě nějakou dobu počkat. Investoři v USA reagují logicky, zvýšenou poptávkou po drahých kovech. Stříbro ve fyzické podobě je pak za oceánem vyloženě nedostatkovým zbožím. Například stříbrné slitky je třeba u rafinérů rezervovat dopředu a dodávky jsou rozebrané ještě před naskladněním. Situace se přelévá do Evropy a dalších zemí. Bude to ještě velmi zajímavé.

 

V pondělí ráno jsme předpověděli možný větší pohyb ceny stříbra.  Vývoj byl naprosto ukázkový. Po otevření obchodní seance v pondělí vyskočila cena nahoru, krátkodobě i nad 30 dolarů za unci. V úterý klesla zpět a ve středu se již výrazně nezměnila.

 

Co stálo za růstem:

 

Počínaje čtvrtkem minulého týdne mnohonásobně vzrostla poptávka po fyzickém stříbře, tedy mincích, slitcích a cihlách. Také objem obchodů s ETF stříbra (ticker SLV) skokově vzrostl (pro jistotu upozorňujeme, že zahrnuje nákupy i prodeje). V době psaní článku nebylo ještě včerejší obchodování uzavřeno, proto není zvýrazněn objem středečních obchodů.

Vývoj ETF v letošním roce je názoně vidět na obrázku níže. Skokový růst koncem mimulého a počátkem tohto týdne je dobře patrný.

Kromě ETF výrazně stoupla i potávka po fyzickém stříbře. Výsledkem bylo prudké zvýšení prémií u všech dealerů. Včera se situace začala pozvolna stabilizovat. Prémia rostla nejen vlivem poptávky po fyzickém kovu obecně. Na straně nabídky přispělo zmenšení dodávek US Mint (patřící pod U.S. Treasury, tedy americké ministerstvo financí), kde se razí například Silver Eagle i Gold Eagle. Neschopnost US Mint plnit objednávky je naprosto mimořádná událost. Naposledy k ní došlo v červnu 2010. Graf ukazuje následný vývoj cen zlata a stříbra.

 

 

Co stálo za úterním poklesem:

 

Jedním z důvodů úterního poklesu ceny bylo pro ty, kteří obchodují se stříbrem na burze, skokové zvýšení marginů požadovaných Chicago Mercantile Exchange. Pákový efekt takových investic byl snížen ze 7:1 na 6:1. Odpovídajícím způsobem reagovali i brokeři. Pro splnění požadavků musela řada obchodníků obchodující stříbro na burze buď přidat finanční prostředky nebo alespoň část stříbra prodat. To zvedlo nabídku.

 

Je třeba zdůraznit, že se bavíme pouze o posledních 3 dnech. Další vývoj bude ještě zajímavý. Na trhu je stále znatelný nedostatek fyzického kovu. U mnoha stříbrných produktů jsou kráceny dodávky nebo jsou zcela nedostupné. Vše sledujeme a budeme informovat.

 

 

Minulý týden velká řada obchodníků na burze sledovala vývoj ceny akcie GameStop. Tento týden bude velmi zajímavé sledovat cenu stříbra. Nemáme na mysli podobné cenové skoky, ale princip fungování na trhu komodit a možné cenové dopady.

 

Podle dostupných informací v pátek a následně o víkendu došlo se stříbrem k přípravným pracím. Na trh přišla významná poptávka po investičním stříbře. Podle dostupných informací velké množství drobných investorů do tohoto drahého kovu investovalo. V pátek stoupla jeho cena téměř o 6 procent a další zajímavé věci se měly podle dostupných informací odehrát o víkendu.

 

Důvodem je velkými bankami dlouhodobě držená značná short pozice. Dnešní a nejbližší vývoj ceny stojí za mimořádnou pozornost. Jakmile získáme další informace, zveřejníme na facebookové stránce. Vývoj ceny může samozřejmě jít oběma směry.

 

P.S.

Podle analytiků velkých společností bude klid, my se necháme překvapit. Může to být opravdu velmi zajímavé.