Archiv autora: Jan Dvořák

Podle vyjádření centrálních bank celého světa bude tištění peněz pokračovat, v případě potřeby bude dokonce urychleno. Pohyb úrokových sazeb směrem nahoru je odložen.

 

I když tržní úrokové sazby, zejména ve Spojených státech, rostou (v ČR také), mluví se o možném vynuceném zvyšování úrokových sazeb. V USA se začíná mluvit o hrozícím zrychlení inflace. Podle mého názoru to neznamená automatické očekávané zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je to, že Fed se v srpnu loňského roku vyjádřil, že dočasně zvýšená inflace mu nebude vadit.

 

Listopadová meziroční inflace činila 1,2 %, letos se počítá s dvouprocentní hodnotou, která je pro řadu centrálních bank – včetně Fedu, ECB či ČNB – jejich cílovou inflací. Velké americké banky mluví o prvním pololetí, Citibank již o dubnu.

 

To je pravděpodobně tahounem růstu výnosů amerických vládních obligací. Další pohyb výnosů se bude vyvíjet dle směřování inflace.  Podle lednového vyjádření šéfa pobočky Fedu v Chicagu Ch. Evanse nebude Fedu vadit ani její zrychlení. Konkrétně přitom mluvil o třech procentech inflačního ukazatele PCE. To odpovídá klasické CPI inflaci mezi 3,5 až 4 %.

 

Inflace se ve Spojených státech dočkají rychle. Na růst úrokových sazeb si budou muset ještě nějakou dobu počkat. Investoři v USA reagují logicky, zvýšenou poptávkou po drahých kovech. Stříbro ve fyzické podobě je pak za oceánem vyloženě nedostatkovým zbožím. Například stříbrné slitky je třeba u rafinérů rezervovat dopředu a dodávky jsou rozebrané ještě před naskladněním. Situace se přelévá do Evropy a dalších zemí. Bude to ještě velmi zajímavé.

 

V pondělí ráno jsme předpověděli možný větší pohyb ceny stříbra.  Vývoj byl naprosto ukázkový. Po otevření obchodní seance v pondělí vyskočila cena nahoru, krátkodobě i nad 30 dolarů za unci. V úterý klesla zpět a ve středu se již výrazně nezměnila.

 

Co stálo za růstem:

 

Počínaje čtvrtkem minulého týdne mnohonásobně vzrostla poptávka po fyzickém stříbře, tedy mincích, slitcích a cihlách. Také objem obchodů s ETF stříbra (ticker SLV) skokově vzrostl (pro jistotu upozorňujeme, že zahrnuje nákupy i prodeje). V době psaní článku nebylo ještě včerejší obchodování uzavřeno, proto není zvýrazněn objem středečních obchodů.

Vývoj ETF v letošním roce je názoně vidět na obrázku níže. Skokový růst koncem mimulého a počátkem tohto týdne je dobře patrný.

Kromě ETF výrazně stoupla i potávka po fyzickém stříbře. Výsledkem bylo prudké zvýšení prémií u všech dealerů. Včera se situace začala pozvolna stabilizovat. Prémia rostla nejen vlivem poptávky po fyzickém kovu obecně. Na straně nabídky přispělo zmenšení dodávek US Mint (patřící pod U.S. Treasury, tedy americké ministerstvo financí), kde se razí například Silver Eagle i Gold Eagle. Neschopnost US Mint plnit objednávky je naprosto mimořádná událost. Naposledy k ní došlo v červnu 2010. Graf ukazuje následný vývoj cen zlata a stříbra.

 

 

Co stálo za úterním poklesem:

 

Jedním z důvodů úterního poklesu ceny bylo pro ty, kteří obchodují se stříbrem na burze, skokové zvýšení marginů požadovaných Chicago Mercantile Exchange. Pákový efekt takových investic byl snížen ze 7:1 na 6:1. Odpovídajícím způsobem reagovali i brokeři. Pro splnění požadavků musela řada obchodníků obchodující stříbro na burze buď přidat finanční prostředky nebo alespoň část stříbra prodat. To zvedlo nabídku.

 

Je třeba zdůraznit, že se bavíme pouze o posledních 3 dnech. Další vývoj bude ještě zajímavý. Na trhu je stále znatelný nedostatek fyzického kovu. U mnoha stříbrných produktů jsou kráceny dodávky nebo jsou zcela nedostupné. Vše sledujeme a budeme informovat.

 

 

Minulý týden velká řada obchodníků na burze sledovala vývoj ceny akcie GameStop. Tento týden bude velmi zajímavé sledovat cenu stříbra. Nemáme na mysli podobné cenové skoky, ale princip fungování na trhu komodit a možné cenové dopady.

 

Podle dostupných informací v pátek a následně o víkendu došlo se stříbrem k přípravným pracím. Na trh přišla významná poptávka po investičním stříbře. Podle dostupných informací velké množství drobných investorů do tohoto drahého kovu investovalo. V pátek stoupla jeho cena téměř o 6 procent a další zajímavé věci se měly podle dostupných informací odehrát o víkendu.

 

Důvodem je velkými bankami dlouhodobě držená značná short pozice. Dnešní a nejbližší vývoj ceny stojí za mimořádnou pozornost. Jakmile získáme další informace, zveřejníme na facebookové stránce. Vývoj ceny může samozřejmě jít oběma směry.

 

P.S.

Podle analytiků velkých společností bude klid, my se necháme překvapit. Může to být opravdu velmi zajímavé.

 

 

Včera bylo první letošní zasedání Fedu. Podle všech očekávání nechal úroky na stávající úrovni do 0,25 % platné od března loňského roku. Nákupy obligací ve výši 4 miliardy dolarů denně budou pokračovat. Nákupy skončí, až nebudou potřeba ani trochu. To lze předpokládat možná za několik let.

 

Podle Fedu se zhoršil výhled do budoucna. Má na mysli kombinaci zhoršení odhadu letošního ekonomického růstu a zpomalení snižování nezaměstnanosti. Hlavním sledovaným vyjádřením Fedu je komentář k pohybu úrokových sazeb, rozebíráno bude jakékoliv slovo, jakákoliv změna od minulého vyjádření.

 

V případě zvýšení potřeby Fed zesílí operace v rámci kvantitativního uvolňování. To však analytici neočekávají. Osekávání, kdy Fed zpomalí nákupy aktiv, je následující:

 

Teprve až po spuštění těchto nákupů se přiblíží zvýšení úrokových sazeb. Do té doby bude klid. Pokud by něčemu neočekávanému došlo, zpomalení nákupů začne později.

 

Pro drahé kovy je to velmi dobrá situace. A připomínáme klientům Stříbrných účtů, únorový nákup se blíží, proběhne v pondělí.

 

 

Minulý týden zveřejnila Česká národní banka na svém webu rozvahu ke konci roku 2020. Výsledovka bude součástí až výroční zprávy ČNB za rok 2020, ale na rozvahu se podíváme.

 

Z pohledu ekonomů a veřejnosti je pravděpodobně nejzajímavějším bodem zisk ve váš 91,9 miliardy. Díky němu se výrazně zlepšuje vlastní kapitál ČNB, resp. se „zmenšuje jeho mínus“ na 37,3 miliardy korun. Zisk však není hlavním cílem ale vedlejším produktem. Z našeho pohledu je nejzajímavější položkou objem zlata v držení ČNB. Jak tato položka vypadá?

 

Za rok 2020 stoupl v rozvaze vykázaný objem drženého zlata z 0,5 na 12,2 miliardy. Rozdíl není dán tak masívním nákupem. Sice k nákup zlata v druhé polovině loňského roku došlo, ale nebylo koupeno takové množství. ČNB chce objem zlata ve svých rezervách udržet na stávající úrovni. Bude tak nakupovat objem zlata odpovídající spotřebě zlata na ražbu mincí.

 

Skokové zvýšení objemu drženého zlata je důsledkem jeho přecenění. Dosud bylo zlato v rozvaze ČNB vykazováno v nákupních cenách. Protože se jednalo o nákupy v dřívější doby, bylo ocenění velmi nízko. Přeceněním zlata vyskočila jeho cena přibližně na dvacetinásobek.

 

Částka 12,2 miliardy z 3,6 bilionu představuje jednu třetinu procenta. To není moc.  Po přepočtení na unce dle ceny zlata na konci loňského roku to vychází přibližně 300 tisíc uncí, to je necelé 9,5 tuny.

 

 

Včera Fed zveřejnil Minutes z prosincového jednání. Ve zprávě Fed oznámil, že úrokové sazby nechá na úrovni 0- 0,25 % a že nákupy obligací budou i nadále pokračovat. Nákupy skončí, až nebudou potřeba ani trochu. To lze předpokládat možná za několik let. Stále vidí významná střednědobá rizika a úroky na stávající nulové úrovni až do roku 2023. Letos se se změnou ani náhodou nepočítá, naopak.

 

Velmi důležitým bodem je debata o tom, že Fed začne nakupovat dluhopisy s delší dobou splatnosti než nyní. To jednoduše umožní Spojeným státům emitovat větší množství dlouhodobých dluhopisů.  Dále je jasné, že vývoj ekonomiky bude záviset na covidu a funkčnosti zdravotního systému. Čím efektivnější očkování, tím větší plus pro ekonomiku (nic překvapivého).

 

Oslabení dopadu viru povede podle Fedu ke zrychlení růstu HDP a poklesu nezaměstnanosti. Oboje bude nejspíše doprovázeno pomalu se zrychlující inflací. Paniku to nezpůsobí, ale dopady budou vidět. Pro drahé kovy jde o správnou variantu.

 

Podobně jako ČNB i Fed vidí rizika v tom, že se ne vše musí podařit podle stávajících optimistických prognóz. Obavy z něčeho takového připomněly investorům drahé kovy, jako ochranu před rizikem.

 

Ať tak či onak, stříbro a zlato vychází zajímavě.

 

 

Hlasování o Brexitu proběhlo v červnu 2016. Přidávám tabulku vydanou pár dní před referendem. V pátek se Velké Británii podařilo domluvit se s EU na podmínkách Brexitu platných od 1. ledna příštího roku. Jedná se o první bod pod názvem „TRADE“.

Jak EU, tak i Velká Británie označila dohodu za takovou, jak si představovali, britský premiér Johnson slaví vítězství. Povedlo se zajistit plynulé pokračování obchodu mezi Velkou Británií a EU. Vnímají to jako snížení ekonomického rizika na obou stranách. V dnešní situaci je to velké plus. Jedná se o nulové cla a kvóty na veškeré zboží a produkty, které jsou mezi Velkou Británií a EU obchodovány. Británie tak získá přístup na unijní trh jako žádná jiná třetí země.

 

 

Vzhledem k termínu schválení bude sotva schválen do konce roku. Hledají se proto způsoby, jak zajistit platnost od 1. ledna, což je v zájmu obou stran. Dohoda je významná také pro Českou republiku, Velké Británie je jedním z největších odběratelů.

 

Brexit tedy končí velmi dobrou variantou.

 

 

 

Včera zasedal Fed. Oznámil, že úrokové sazby nechá na úrovni 0- 0,25 % a že nákupy obligací budou i nadále pokračovat. Nákupy skončí, až nebudou potřeba ani trochu. Potvrdil, že kritériem, kdy nákupy nebudou třeba, je dosažení cílů inflace a nezaměstnanosti. To bude až za několik let. Stále vidí významná střednědobá rizika.

 

Růst HDP nepředpokládá velký. Příští rok členové vedení odhadují 0-5,5 %. To není malé rozpětí… Pro roky 2022 a 2023 odhaduje kolem 3 %. Nezaměstnanost by měla postupně klesat až na 3,7 % v roce 2023.

 

Podle členů vedení zůstanou úrokové sazby na stávající úrovni minimálně do roku 2023, spíše ještě déle.  Aktuální výše nákupu cenných papírů je 120 miliard dolarů měsíčně. Dvě třetiny jsou určeny na nákupy státních obligací, zbývajících 40 miliard na nákupy Mortgage-backed securities, tedy cenných papírů krytých nemovitostmi. To znamená, že nic se nemění.

 

K tomu ještě Fed oznámil zvětšení a prodloužení termínů pro swapové operace zajištující likviditu dolarového trhu na globální úrovni. Zavedl je letos v březnu a pokrývaly je centrální banky Austrálie, Brazílie, Dánska, Jižní Koreje, Mexika, Nového Zélandu, Norská, Singapuru a Švédska. Jde o 30 nebo 60 miliard dolarů pro každou z uvedených bank. Na koci července posunul prodloužení termínu do března 2021, nyní prodloužil o půl roku do konce září 2021. Evidentně, ať se jiní nebojí.

 

Zároveň připomínám, že dnes odesíláme poslední velkou várku zásilek Súčtů, jako cenná psaní a cenné balíky do vlastních rukou. Česká pošta garantuje dodání všech do Vánoc. Doporučujeme sledujte trasování své zásilky. Kód s odkazem obdržíte e-mailem do konce týdne. Uvidíte tak přesně, kde se vaše zásilka nachází. Pošta nemusí stíhat doručit každému až do domu a balíčky mohou někde ležet a čekat na vyzvednutí. Záleží na každé koncové poště a to nedokážeme my ovlivnit.

 

V druhé polovině listopadu Spojené státy tiskly rychlé peníze nevídaným tempem. Měnová báze M1, která kromě hotovosti zahrnuje také vklady v bankách, které lze vybrat bez jakékoliv předchozí žádosti.

 

Za druhou polovinu listopadu tato částka vzrostla o 809 miliard dolarů. Jsou to poslední dva sloupce tohoto grafu. Velké kvantitativní uvolňování Fedu neběží, velkost aktiv se nezměnila, protože zde se „pouze“ jednalo o přesun peněz z termínovaných vkladů na běžné účty.

 

Když to porovnáme s počátkem krize, obdobný nárůst trval šest týdnů. Nyní to bylo zvládnuto za dva. Tehdy se nad tím nikdo nepozastavil, ale proč se to děje dnes? Něco se v ekonomické oblasti děje, v lepším případě jen hrozí.

 

Při pohledu na graf mě zaujala ještě jedna věc. Písmena „AL“ před FRED, což je oficiální zkratku pobočky Fedu v St. Louis.  První, co mě napadlo, když jsem si to přečetl, bylo jméno Alfréd Nobel. Že by Fed pracoval na dynamitu? ?

 

 

Ve Velké Británii soustavně roste poptávka po hotovosti, i když v běžném životě je používána čím dál méně. Bankovky končí v černé díře a nyní se je BoE začíná snažit hledat. Přitom nejde o malou částku, ale o 50 miliard liber. Nejenom, že čísla jsou velká i v korunách, ale jedná se přibližně o dvě třetiny vydaných bankovek. Výzva k hledání vzešla z parlamentu.

 

Jako možné se jeví dvě hlavní varianty. První je, že lidé v nich začali držet vyšší rezervy. Protože úroky v bankách jsou nulové, držení peněz doma je zdarma. I když se to nezdá, vliv mohla mít i letošní krize, bankovky převzaly formu rezervy.

 

Druhou možností jsou lidé v zahraničí. To by nebylo nic mimořádného. I Fed ve svých odhadech pracuje s tím, že celá polovina stodolarových bankovek funguje jako platidlo v zemích, kde lidé nevěří lokální měně.

 

Mimochodem, počet bankovek roste i v České republice. Před 3 týdny přesáhl objem oběživa 700 miliard korun.

Doslovné vyjádření ČNB zní:

1. Někteří občané si na začátku jarní karantény vytvořili finanční rezervu v hotovosti pro případ neočekávaných událostí. Uzavření většiny obchodů a provozoven služeb jim ale neumožnilo tuto hotovost plně využít k placení.
2. Někteří podnikatelé a firmy, zřejmě jako v každém složitém období, také drží více hotovosti v porovnání s běžným obdobím.

 

Zatím je ČNB tedy na rozdíl Bank of England nehledá.