Archiv autora: Jan Dvořák

Inflace v eurozóně vzrostla na desetileté maximum: 3 procenta. Z okolních zemí je v Německu stejná jako u nás – 3,4 %, na Slovensku 3,3 % a v Rakousku činí 3,1 %.

„Překvapivě“ je to více, než se čekalo. Červencová činila 2,2 % (což bylo tříleté maximum), růst je tedy značný. Příští zasedání ECB je za týden, tehdy ECB zveřejní i své prognózy budoucího vývoje a tuto inflaci musí vzít v úvahu.

Pořadí největších inflací:

1. EST: 5,0 %
2. LIT: 4,9 %
3. BEL: 4,7 %

Nejmenší inflace je na Maltě, v Řecku a Portugalsku.

Guvernér Bundesbanky a člen Rady guvernérů ECB Jens Weidmann očekává, že budoucí inflace bude překonávat stávající očekávání, před touto možností varují i další guvernéři. Jens Weidmann dlouhodobě patří mezi členy Rady guvernérů prosazující striktnější měnovou politiku. Navíc se již před lety vyjádřil, že německá centrální banka nemá zájem neustále dotovat jih Evropy, dnes je to podobné. Dlouhodobě mají stejný názor i guvernéři rakouské a nizozemské centrální banky.

Na druhou stranu někteří „jižní guvernéři“ říkají, že jde pouze o přechodný jev, který zatím není třeba řešit a že není třeba omezovat tištění peněz. Pro jejich ekonomiky by to bylo horší než pro německou, proto se tohoto kroku obávají.

Pro srovnání – ECB tiskne peníze a drží záporné úrokové sazby již několik let. ČNB peníze netiskne vůbec, v červnu začala zvyšovat úrokové sazby a bude v tom pokračovat.

Minulý týden se konala každoroční konference s účastí Fedu. Jedná se o akci, na které jsou často oznamovány nové významném kroky Fedu. Standardně probíhá v Jackson Hole, nyní byla online.

Nic zásadního oznámeno nebylo. Ani k dalšímu vývoji objemu měsíčně vytištěných peněz. Aktuální měsíční částka 120 miliard se nemění a kvantitativní uvolňování bude pokračovat se stávajícími parametry. Pořád není jasný ani termín změny, sice se uvádí letošní rok, ale pouze za situace, že se ekonomice a míře nezaměstnanosti bude dařit.

O brzkém zvýšení úrokových sazeb Powell zatím neuvažuje, a to ani v situaci, kdy se dočasná doba zvýšené inflace prodlouží, ale že se časem vrátí zpět na 2% úroveň. V reakci na to akcie stouply na historická maxima, dolar oslabil a zlato posílilo.

O všem rozhodne „delta“, ale když si uvědomím, v jakém významu se používá v matematice nebo fyzice podstaté budou změny. Jen aby z toho nebyly derivace podle času. 🙂 Jakákoliv změna objemu QE bude oznámena s předstihem.

V neděli 15. srpna 1971 prezident Spojených států Richard Nixon pronesl projev věnovaný stavu ekonomika USA a oznámil v něm DOČASNÉ ukončení zlatého standardu. Část věnovaná ukončení zlatého standardu je zde: https://youtu.be/iRzr1QU6K1o.

Oznámeno bylo několik kroků k ochránění kurzu dolaru. Důvodem se staly probíhající velké výběry dolaru jinými centrálními bankami a Spojené státy se obávaly, že světové centrální banky přestanou dolaru věřit a vyžádají proplacení dolarových závazků ve zlatě. V roce 1971 začaly světové centrální banky ve velké stahovat z USA volné finanční prostředky, stahování vyvrcholilo v první polovině srpna.

Zlato mohlo být používáno pouze jako úhrada multinárodních závazků, neexistovala možnost prodat jej fyzické osobě. Papírově byla cena zlata z 35 dolarů za unci zvýšena na 38 dolarů po roce a půl – v prosinci 1972. V únoru 1973 byla následně zvýšena na 42,22 dolaru. Potom začal tržní vývoj ceny, to je zde:

Spojení amerického dolaru se zlatem bylo definitivě ukončeno novelou zákona v roce 1976. Umělecká hodnota papírových bankovek ale nějaká zůstala 🙂

Česká národní banka minulý týden v souladu se všemi očekáváními pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb a zvýšila je z 0,50 % na 0,75 %.

Důvodem zvýšení úrokových sazeb je strach před zrychlením inflace. Bankovní rada má 7 členů, hlasování dopadlo 4:1:2, tedy 5 členů Bankovní rady hlasovalo pro zvýšení úrokových sazeb, z nich jeden o 0,50 % a dva členové pro jejich zachování na stávající úrovni.

Před měsícem prognóza ČNB pracovala se třemi zvýšeními letos, dalšími třemi v příštím roce. Podle vývoje jich letos bude zajisté víc a pokračovat se bude i v příštím roce. Změna by nastala pouze v případě mimořádného skokového vývoje.

Citát ČNB: „Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace pro letošní i příští rok. Také ekonomický růst v letošním roce byl přehodnocen směrem nahoru, zatímco pro příští rok se jeho prognóza výrazně nemění. Výhled domácích úrokových sazeb je v obou letech vyšší. Kurz koruny bude ve srovnání s minulou prognózou posilovat o něco rychleji, obzvláště pak v příštím roce.“

Když ČNB i Fed i ECB mluví o zrychlení inflace, kdy jindy investovat do drahých kovů.

Červencová inflace se díky pokračování jejích růstu dostal nad 2% cílovou úroveň Evropské centrální banky, což zároveň představuje téměř tříleté maximum. Hlavním tahounem jsou ceny energií, které dosáhly 14% růstu, zrychlení proti červnu je o 1,5 procentního bodu.

ECB nijak reagovat nebude, je to to, co sama ECB chtěla. Kdyby potřebu předem cítila, sotva by před měsícem informovala o změně vyhodnocovací metodiky pro velikost inflace. Dříve platilo „mírně pod úrovní dvou procent“ za posledních 12 měsíců. Nyní jde o 2% úroveň kalkulovanou jako několikaletý průměr. Díky velmi malé inflaci v loňském a předloňském roce je zde dostatečná rezerva pro krátkodobé zvýšení nad tuto úroveň.

Mírně upravuji dříve ukázané dva jednoduché příklady, první 3 hodnoty jsou roky 2018-2020:

• 1,8% +1,3% +0,7% +3%+3% splňuje 2% limit
• 1,8% +1,3% +0,7% +5%+6% by byla 3% hodnota

Prostory pro „vysněnou“ inflaci ECB tedy má.

Česká národní banka včera začala zvedat úrokové sazby, zvýšila je o 0,25 %. J. Rusnok zároveň oznámil, že se nejedná o jediné letošní zvýšení. Jejím cílem je vrácení úrokových sazeb na běžnou úroveň.

Zajímavé je porovnání s loňským rokem. Poslední zvýšení úrokových sazeb bylo loni v únoru, tehdy ji ČNB zvýšila na 2,25 procenta. V březnu je ČNB začala snižovat a na minimální úroveň 0,25 procenta se dostala v květnu 2020. Vydržela tam do června 2021, tedy jeden rok a jeden měsíc.

Důvodem zvýšení úrokových sazeb je strach před zrychlením inflace. Bankovní rada má 7 členů, hlasování dopadlo 5:2, tedy 5 členů Bankovní rady hlasovalo pro zvýšení úrokových sazeb a dva členové pro jejich zachování na stávající úrovni. Ze zmíněných pěti členů Bankovní rady navíc jeden člen hlasoval pro výraznější zvýšení, tedy o půl procenta.

Co se týče dalšího vývoje, prognóza ČNB pracuje se třemi zvýšeními letos, dalšími třemi v příštím roce. Zajímavé je porovnání – do konce příštího roku je ECB nezvedne ani jednou a Fed možná jednou, pokud vůbec.

Toto je nejdůležitější část prohlášení ČNB, k tomu dvě věty vyznačuji tučně:

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika jarní prognózy v souhrnu jako mírně proinflační. Příznivější než předpokládaný vývoj pandemie přispěje k rychlejšímu oživení tuzemské reálné ekonomiky. Proinflačním směrem působí aktualizovaný výhled zahraničí, vyšší než očekávaný růst domácích fundamentálních tržních mezd počátkem roku a zvýšení výhledu regulovaných cen pro příští rok. Naopak jako protiinflační riziko bankovní rada označila silnější než očekávaný kurz koruny v posledních měsících. Nelze také vyloučit případné opětovné zhoršení epidemické situace během podzimu. To by ovšem vzhledem k rychle postupující vakcinaci nemělo být spojeno se znovuzavedením plošných omezení v ekonomice. Měnová politika současným rozhodnutím pravděpodobně vstupuje do fáze postupného zvyšování úrokových sazeb, jejichž úroveň byla doposud velmi nízká. Lze proto očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku.

Zvyšování úrokových sazeb bude pokračovat.

Evropská komise dnes v rámci pravidelného hodnocení stavu ekonomik vyzvala země EU, aby nepřestávaly využívat vládní výdaje za účelem napomáhat oživení ekonomik. To je i hlavní důvod, proč bylo v loňském roce oficiálně pozastaveno plnění pravidel limitujících velikost deficitu státního rozpočtu a celkového státního dluhu – oboje v poměru k HDP. Používání pravidel je pozastaveno ještě na letošní i příští rok.

Akceptovatelného deficitu ve výši maximálně tří procent HDP dosáhly loni pouze tři země – Švédsko, Dánsko a Bulharsko. Ani jedna z těchto zemí není členem eurozóny. Ukazatel celkové zadluženosti ve výši 60 procent HDP plní necelá polovina zemí, mezi nimi je i Česká republika.

Ta má stále ještě přibližně tříletou až čtyřletou rezervu (se zahrnutím letošního roku).  Od roku 2023 budou země sledovány, co se týče deficitu státního rozpočtu. Avšak díky skokovému loňskému zvýšení zadluženosti nebude mít smysl poměřovat velikost státního dluhu v poměru k HDP s dosud platnou 60% hranicí. Buď bude pravidlo zrušeno, nebo dojde ke zvýšení hranice. Osobně tipuji posunutí hranice, aby bylo stále co sledovat. Pro zajímavost – těmto pravidlům bude příští rok 30 let.

O velké zadluženosti Řecka nebo Itálie, někdy i Francie se mluví dlouho (Řecko vede). Nyní se na tento seznam, díky masívním investicím za využití výrazného loňského deficitu, dostalo i Německo. Česká republika na seznamu není a bylo by vhodné, kdyby se na tento seznam nedostala.

Z pohledu jakéhokoliv dlužníka je „ideálním“ způsobem splácení dluhů zvýšená míra inflace. Z tohoto důvodu by její přiměřená míra v nižších jednotkách procent mohla být akceptovatelná. Takováto situace drahým kovům naprosto vyhovuje.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok včera oznámil, že v červnu, nejpozději v srpnu ČNB začne zvedat úrokové sazby. Účelem má být ochrana před střednědobou inflací a jak jste jistě zaregistrovali, té jsme se v poslední době věnovali několikrát.

J. Rusnok nemá strach, že by zvyšování úrokových sazeb mohlo negativně ovlivnit ekonomiku. Sám opakovaně zdůrazňuje, že úrokové sazby se neřídí podle současné míry inflace, ale podle odhadu vývoje ekonomiky během příštího roku a půl. Věří, že úspory obyvatel, které stouply v bankách o více než opakovaně zmiňovaných 200 miliard korun, budou jedním z hlavních tahounů české ekonomiky a spolu s tím dojde ke snížení nezaměstnanosti (i když ta významem způsobem nevzrostla – obavy byly větší). Je proto možné, že úrokové sazby budou zvýšeny více než jedenkrát.

Co to může znamenat? Zvýší se rozdíl mezi úrokovými sazbami, což by za standardních podmínek, včetně nezastavení růstu ekonomiky, vedlo k posílení kurzu dané měny. Může k tomu dojít i u nás, proto se objevují informace o očekáváném dalším posilování koruny – má to své odůvodnění. Posílení koruny by následně pomáhalo k brždění růstu inflace. Jestliže by k tomu skutečně došlo, budu potěšen. Ne z důvodu, že se dovážené zboží může zlevnit, ale proto, že by vývoj kurzu koruny byl důkazem, že základní ekonomická pravidla začínají opět fungovat.

U nás, nikoliv na globální úrovni, tam tištění peněz ještě po nějakou dobu spolehlivě poběží, což se cenám drahých kovů bude líbit i nadále.

Není to tak dávno, co jsme psali o inflaci. Před týdnem jsme se věnovali inflaci v České republice, a před necelým měsícem psali o tom, že inflace se ve Spojených státech nezpomalí. Čísla z minulého týdne prokázal, že ke zpomalení opravdu nedošlo. Naopak, inflace v USA ve výši 4,2 % je nejvyšší od roku 2008. Stačily na to dva rychlé měsíce – březen a duben. Jejch součet činí 2,5 %, což je více nežli cílovaná roční inflace Fedu.

Dubnová inflace byla tažena růstem cen automobilů, zejména ojetých, cen za dopravu (letectví + leasing aut) a nákladů na bydlení. Ke zvýšení cen průmyslových či potravinářských komodity a řady dalších s dopadem na zvýšení cen potravin či spotřebního zboží ještě nedošlo. Společnosti tato oznámení činily během dubna, ceny reálně stoupnou již v květnu nebo v červnu. Z těchto důvodů je z krátkodobého hlediska významné snížení inflace málo pravděpodobné. Velmi zajímavé bude červnové dvoudenní zasedání Fedu, dojde k němu 15. – 16. června. Bude tedy mít k dispozici i květnovou míru inflace

Názorným ukazatelem je měsíční vývoj ceny zlata, cena zlata stoupla o téměř 99 dolarů.

Dvěma jasně definovanými termíny důležitými pro další vývoj ceny zlata je zveřejnění inflace za květen následné červnové zasedání Fedu. Tam se bude velmi studovat jeho reakce.