Archiv autora: Jan Dvořák

Podle vyjádření T. Holuba, člena Bankovní rady ČNB, lze ve druhém čtvrtletí očekávat až 11% inflaci. Cena ropy a dalších komodit zároveň přispěje ke zpomalení růstu. Nebojí se recese, ale zpomalení růstu ekonomiky. Výše očekávané inflace plynule roste, cena ropy se výrazně projeví.

 

Největším rizikem pokračování zvýšené inflace je vznikající očekávání, že zvýšená inflace bude existovat po delší dobu, že bude delší, než se vyjadřuje centrální banka apod. Proto o rizicích zvýšení očekávané inflace se oficiálně vyjadřuje i ČNB a vnímá to jako jeden z důvodů pokračujícího zvyšování úrokových sazeb. Na blížícím se zasedání Bankovní rady je možné zvýšení o 0,25 % – 0,50 %. Už tato výše by signalizovala, že ČNB zpomalení růstu bere v úvahu. Jinak by bylo reálné výraznější zvýšení.

 

Pohled na zvyšování úroků je jasný:

„Dokud tu máme desetiprocentní inflaci, nemohu dělat nic jiného. Ale neznamená to, že se sazbami půjdeme ještě brutálně nahoru, protože jsme už velkou část té cesty urazili. Teď se ukazuje, že bylo správné jít se sazbami rychle nahoru, a naše pozice je komfortnější než pozice řady jiných centrálních bank.“

 

Inflace poroste výše a déle. Nejen u nás, ale i v Evropské unii či Spojených státech. Drahé kovy budou reagovat.

 

 

Jsou to tři týdny, co ČNB prezentovala novou makroekonomickou prognózu. Pro leden očekávala inflaci 9,3 %, pro únor 9,7 % a pro březen 9,8 %. Týden pro vydání prognózy byla oznámena lednová inflace ve výši 9,9 %. – viz graf:

Evidentně opět podcenila vývoj, dosud se netrefila. Prosincová míra inflace 6,6 % byla o jeden procentní bod rychlejší, než očekávala podzimní prognóza ČNB. V prosinci prohlásila, cituji:

 

„Odhadujeme, že by se inflace v měsících 1. čtvrtletí tohoto začínajícího roku mohla blížit k 9 %, může je ale i překročit.“

 

„Koncem tohoto roku bychom se měli už vracet k našemu tolerančnímu pásmu a začátkem příštího roku pak ke 2 %.“

 

To je velmi špatná varianta, prognózy nevychází. Pravděpodobně i z tohoto důvodu ČNB v pátek vydala vlog a toto jsou vybrané body:

 

• 10% inflační hranice rychle padne, ne tedy zmiňovaných 9 %, ale 10 %
• Inflace by měla začít výrazněji klesat letos na podzim a k inflačnímu 2% cíli se může vrátit v prvním pololetí 2023 (ještě před měsícem prohlásila, že se této úrovni přiblíží již na počátku roku 2023). Už to pomalu začíná oddalovat. Jsem zvědav na časové vyjádření dosažení 2% míry inflace  po březnovém zasedání Bankovní rady.
• Naše inflace závisí i na chování Fedu
• Nejvíce jim vadí zvyšující se inflační očekávání. Sebenaplňující se očekávání zvýšeně inflace je velké riziko. –> lidé musí věřit, že inflace klesne, jinak ji sami zvýší

Celý vlog je k dispozic zde: https://www.youtube.com/watch?v=UruBdD5sPj0

 

Při lednovém zvýšení úrokových sazeb ČNB prohlásila, že o dalších krocích rozhodne lednová míra inflace. Když se nestane nic mimořádného, co by ČNB nečekala, mohla by s dalším zvyšováním úrokových sazeb vyčkat. Následující zasedání Bankovní rady je několik dní po oznámení únorové míry inflace. Jestli se nepovede ani odhad únorové míry inflace, pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb bude vysoká.

 

 

 

V USA došlo ke zrychlení inflace z 7,0 % na 7,5 %. Je o tři desetiny procenta nad očekávanou hodnotou a dostala se na nejvyšší úroveň od roku 1982. V roce 1982 se jednalo o inflaci v klesajícím trendu, nyní v růstovém. Dvanáctiměsíční vývoj je názorný.

 

Loňskými tahouny inflace byly energie, ceny automobilů, potravin a nákladů na bydlení. Nyní se přidaly zdravotnické služby. V posledních dvou kategoriích nedochází k okamžitému zastavení růstu. Pokud jednou začne, díky setrvačnosti působí plynuleji a déle než například vliv ceny ropy.

 

Ministryně financí (a minulá guvernérka Fedu) J. Yellen před 3 měsíci (při hodnotě 6,2 %) prohlásila, že inflace je sledována a že Fed jistě nedovolí, aby se zvýšila na úroveň ze 70. let minulého století. Nyní se již tímto způsobem nevyjadřuje. Fed začal brát míru inflace velmi vážně. První zvýšení úrokových sazeb na březnovém zasedání je téměř jisté. Dokonce se začíná mluvit o zvýšení o 0,5 %, to by bylo poprvé od roku 2000. A během letošního roku budou pravděpodobně následovat další.

 

P. S.

Stejně jako v České republice se prodlužuje očekávaná doba jejího trvání. Inflace v České republice je kapitola sama pro sebe, podívejte se na čtvrteční článek.

 

 

 

Prezident německé Bundesbanky Jens Weidmann z osobních důvodů na konci loňského roku po 10 letech odstoupil z funkce guvernéra Bundesbanky, a tedy i z Rady guvernérů ECB. V Radě ECB patřil do skupiny guvernérů (jestřábů), kteří nejvíce kritizovali stávající velmi uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky a sám býval označován jako nejkonzervativnější z nich.

 

O tom, kým bude v čele Bundesbanky nahrazen, se vedly diskuse a týkaly se zejména tohoto, do jakého názorového proudu se zařadí nový prezident Bundesbanky. Zda bude stejný jestřáb, či zda se bude od J. Weidmanna odchylovat a přiblíží se většinovému názoru guvernérů ECB.

 

Nově jmenovaná Joachim Nagel má podobné názory jako Jens Weidmann a plynule na něj navazuje. Před několika dny oznámil, že německá inflace letos neklesne k cílovým 2 procentům, ale že výrazně přesáhne 4 procenta. Z tohoto důvodu vyzval, aby jednala a začala už letos zvedat základní úrokovou sazbu. Inflace v rámci zemí eurozóny je v současné době na 5% úrovni, ale ECB o zvýšení úrokových sazeb mluví pouze stylem „možná, když…“

 

Tlak Německa na zvýšení úrokových sazeb tedy neklesne. ČNB je začalo zvyšoval loni, z vyspělých zemí se připojila Bank of England a očekává se, že v březnu se přidá i americký Fed. Postoj ECB se více dozvíme v březnu.

 

 

ČNB dnes prezentovala novou makroekonomickou prognózu. Odhad letošní míry inflace zvýšila na 8,5 %.  V prvním pololetí by podle něj měla přesáhnout 9 procent. Před dvěma měsíci odhad pro rok 2022 činil 5,6 %. Děje se to, co ČNB neočekávala. Zvýšení odhadu během dvou měsíců o více než 2% mluví za vše. Doufejme, že nový odkad je přesnější. Výsledkem bylo zvýšení repo sazby o 75 bazických bodů na 4,5 %. Hlasování dopadlo jako obvykle poměrem 5:2.

 

 

Osobně tipuji, že se během prvního čtvrtletí dostane na dvouciferné hodnoty. V roce 2023 stále prognózuje inflaci mírně nad 2 procenty. Odhad byl zvýšen z 2,1 % na 2,3 %. Odhad růstu HDP v letošním roce byl snížen z 3,5 % na 3,0 %, to není málo.

 

 

O dalších krocích rozhodne lednová míra inflace. Když se nestane nic mimořádného, co by ČNB nečekala, mohla by s dalším zvyšováním úrokových sazeb vyčkat. Druhým faktorem budou kroky jiných centrálních bank. Bank od England zvýšila úroky na 0,5 %, Fed s největší pravděpodobností začne v březnu, ECB zatím ne. Ta pouze přestane používat krizové tištění peněz nastartované v březnu 2020. Tisk peněz, tehdy probíhající v rámci staršího programu, se začne pomalu zmenšovat, o jeho ukončení se nemluví.

 

 

Prosincová meziroční míra inflace v eurozóně dosáhla 5,0 procenta. Opět se jedná o historické maximum od vzniku eura v roce 1999. Inflace v EU včetně zemí mimo eurozóny činí 5,3 %.

 

Zvýšení úrokových sazeb v nejbližší době ECB neplánuje, ruší kvantitativní uvolňování napojené na COVID.  K dalším krokům zatím nemá důvod. Na rozdíl od ČNB nepracuje s okamžitou mírou inflace, ale s jejím dlouhodobým průměrem. Díky tomuto přístupu je inflace vzhledem k vývoji v minulých letech od 2% cíle vzdálena výrazně méně, nežli kolik ukazuje její aktuální velikost.

 

Ch. Lagarde je stále přesvědčena, že inflace je přechodná a že během letošního roku se začne snižovat. Raději už nemluví o tom kdy a z jaké výšky. Kratší doba poklesu z vyšší úrovně způsobí o to větší inflaci na konci roku.

 

Za stávající situace je vysoká pravděpodobnost silné korelace mezi inflací v eurozóně a ve Spojených státech. Bodou se vyvíjet stejným směrem, i když s malým zpožděním. Tahounem růstu byly Spojené státy, kdo bude tahounem poklesu se uvidí a další vývoj bude zajímavé sledovat.

 

P. S.

Inflace roste i ve Velké Británii, aktuálně činí 5,4 % a je na třicetiletém maximu.

 

V minulém týdnu byla zveřejněna prosincová míra inflace, která dosáhla 6,6 %. Zvýšení míry inflace bylo očekáváno a dále se očekává pokračování růstu. Prosincová míra inflace je o jeden procentní bod rychlejší, než očekávala podzimní prognóza ČNB.

Před měsícem se mluvilo o 7% inflaci v lednu, nyní se otevřeně mluví o lednových 9 procentech. K míře inflace se 12. ledna na vlogu ČNB vyjádřil její guvernér Jiří Rusnok. Ke shlédnutí je zde: https://www.youtube.com/watch?v=Mrn5iX922aQ&ab_channel=%C4%8Cesk%C3%A1n%C3%A1rodn%C3%ADbanka

 

Přímo ČNB považuje za nejdůležitější tyto věty:

 

„Číslo za prosinec je na úrovni 6,6 %. Bohužel ten náraz bude ještě citelnější v prvních měsících tohoto roku, respektive v těch údajích za leden, únor a březen, kdy do indexu výrazně promluví ceny energií.“

 

„Odhadujeme, že by se inflace v měsících 1. čtvrtletí tohoto začínajícího roku mohla blížit k 9 %, může je ale i překročit.“

 

„Koncem tohoto roku bychom se měli už vracet k našemu tolerančnímu pásmu a začátkem příštího roku pak ke 2 %.“

 

„Dlouhodobý přínos stabilní cenové úrovně daleko překonává krátkodobé náklady aktuálního zvyšování úrokových sazeb.“

 

Navíc Petr Král, ředitel sekce měnové, se ve svém komentáři k míře inflace vyjádřil k 10% inflaci natvrdo, cituji: „Nelze tak úplně vyloučit, že inflace bude zkraje letošního roku po několik měsíců dosahovat dvouciferných hodnot“.

 

J. Rusnok také označil stávající zvýšenou inflaci za epizodu. Doufejme, že má pravdu. Se zvýšením úrokových sazeb můžeme počítat s pravděpodobností 99,99999999%

 

 

 

Česká koruna pokračuje ve svém posilování. V současné době se již pohybuje na devítiletých maximech. Nyní se blíží hodnotě 24,5 korun za euro. Tahounem růstu je zvyšování úrokových sazeb prováděné ČNB, resp. výše reálných úrokových sazeb (úroky centrálních bank – inflace).

 

Dobrou zprávou je, že posilování české koruny tlačí inflaci směrem dolů (dochází ke snižování cen importovaného zboží). Naopak, z pohledu samotné ČNB platí, že díky přepočtu kurzu u držených zahraničních akiv, vzniká účetně ztráta.

 

Až skončí 1. čtvrtletí, na hospodaření České národní banky se podíváme podrobněji. Klíčový bude pohyb kurzu koruny do té doby a rozhodující bude kurz dosažený 31. 3. 2022.

 

 

Na svém posledním středečním zasedání zvýšila dvoutýdenní reposazbu o 1 procentní bod na 3,75 %. Spolu s ním ve stejné úrovni zároveň zvýšila diskontní a repo sazby. Zvýšení úrokových sazeb z 0,25 % na 3,75 % trvalo půl roku.

Hlasovací poměr byl stejný jako při minulých třech zasedáních, poměr 5:2 ve prospěch jejich zvýšení. Snaží se, aby inflace přestala růst – čím výše, tím hůře a bankovní rada si je toho velmi dobře vědoma. Alespoň ještě jedno zvýšení úrokových sazeb.

 

V této situaci ČNB raději zvýší úrokové sazby více než by bylo nezbytné, aby se vyvarovala jakémukoliv, byť malému nedosažení potřebné úrovně. J. Rusnok zmínil úroveň výrazně nad čtyřmi procenty. Lze to vysvětlit tak, že jako minimální úroveň vidí 4,50 %. Třetího února uvidíme.

 

 

Minulý týden byla ve Spojených státech oznámena listopadová meziroční inflace ve výši 6,8 %, což je proti říjnovým 6,2 % výrazné zrychlení a dostala se na nejvyšší úroveň od roku 1982. Fed se rozhodl reagovat. Musí ale dodržovat časovou souslednost.

 

V kroku jedna musí ukončit kvantitativní uvolňování. To bude ukončené v březnu, o němž se uvažovalo jako možném cílovém měsíci v případě zrychlení ukončení QE.   Teprve poté nastane krok 2.

 

Musí začít tím, že o zvyšování úrokových sazeb začne intenzivněji mluvit, aby neprovedl něco neočekávaného. To je přesně to, co udělal. Před měsícem a půl Fed zmiňoval, že během příštího roku dojde k jednomu zvýšení úrokových sazeb, trhy počítaly s trojím zvýšením. Fed jim dal za pravdu.

 

Oznámil, že vzhledem ke zvýšení očekávané míry inflace pro rok 2022 z 2,3 % na 2,7 % zpřísní měnovou  politiku. V letech 2022 i 2023 lze očekávat trojí zvýšení úrokových sazeb. Trhy předpokládají první zvýšení již v dubnu, dávají tomu pravděpodobnost 90 %. Zároveň pracují s tím, že každé zvýšení bude o 25 bazických bodů. Za dva roky tedy o 1,5 procentního bodu. ČNB zvládla 2,0 procentního bodu za dva měsíce.

 

Dále Fed zdůraznil, že udělá, co bude potřeba, J. Powell použil výraz „policy flexibility“. Na druhou stranu obratem dodal, že každé zvýšení úrokových sazeb bude muset mít silné důkazy, že je nezbytné.

 

Uvidíme na jaře.

 

P.S.

Odpoledne zasedá Bankovní rada ČNB a ta zvýší úrokové sazby téměr jistě. Otázkou je pouze o kolik.