Archiv autora: Jan Dvořák

Hned na úvod: nedržím ani zlomek bitcoinu, pouze ho se zájmem sleduji.

Čínská centrální banka postavila všechny transakce v kryptoměnách mimo zákon. Reakce nebyla dramatická – toto je graf ukazující vývoj během letošního září (graf stažen v sobotu večer). Čekal bych větší reakci, šlo o desetiprocentní propad. Ve srovnání s jinými zářijovými pohyby to není nic mimořádného.

Jako první důvod udává praní špinavých peněz a financování kriminality, zde je argument jasný. Výsledkem ale bude přesunutí všech kryptoměn do tamní šedé zóny.

Druhým důvodem uvádí dopady spekulativního obchodování. Bojí se obrovských rozdílů mezi různými lidmi – na jedné straně velkého zbohatnutí jedněch, na druhé straně osobních bankrotů druhých. Zahraniční burzy obchodující s Bitcoinem budou vyšetřovány, že Číňanům umožňují obchodování s Bitcoinem.

Čína se něčeho bojí, zpřísňuje restrikce. Doufejme, že se nebojí efektu dosud nezveřejněných finančních problému developerské společnosti Evergrande.

Přístup Číny k drahým kovům je přesně opačný. O zlatě nebo stříbře Čína nic takového neprohlašuje a nedovedu si představit, že by něco takového někdy prohlásila. To by musela bojovat s celostátním krachem. Z těchto důvodů zajištění zlatem se stříbrem jsou vhodnějšími nástroji, nežli bitcoin či jiné kryptoměny. Co se týče Evergrande, pád této společnosti by mohl být pro drahé kovy zajímavý. Čím méně řízený, tím zajímavější. ?

Obchodování na burze se věnuje řada členů vedení Fedu.

Guvernér Fedu J.  Powell kupoval stejný typ municipálních obligací, které od března loňského roku kupoval Fed. Nákup proběhl do rodinného trustu (podobné svěřeneckým fondům) za 1,2 – 2,5 mil dolarů. Rozpětí je dané způsobem vykazování výše investice. Powell se odvolává na to, že z pohledu velikosti fondu se jednalo o malou investici. Na druhou stanu taková investice vyžaduje zvýšenou analýzu vybraných municipálních obligací, které jsou nakupovány. Tuto analýzu J. Powell dělat nemusel, udělali ji za něj analytici Fedu. Analýza musí být větší, než kdyby se rozhodl nakoupit ETF akciového indexu S&P 500.

Akciovým trhům o objemu milionů dolarů se věnoval prezident Dallaského Fedu p. Kaplan (bývalý viceprezident společnosti Goldman Sachs). Nakoupil např. Apple, Amazon, Google, Facebook nebo Boeing. Oznámil, že pozastavuje svoje obchodování.

E. Rosengren, který je prezidentem Bostonské pobočky Fedu investoval do REIT (společnosti zabývající se investicemi do nemovitostí). Se čtyřmi z nich provedl 37 obchodů. Oznámil, že vše prodá a přestane obchodovat.

T. Barkin, prezident Richmondské pobočky Fedu, drží dluhopisy nakoupené ještě před rokem 2020. Jedná se například a společnosti Pepsi nebo Home Depot. Toto není nic mimořádného.

Všichni říkají že nic neporušili, že dodrželi etická pravidla Fedu. U některých z nich je to diskutabilní, J. Powell velmi rychle nařídil revizi pravidel.

Inflace roste nejen u nás, ve Spojených státech nebo Evropské unii, ale „překvapivě“ i ve Velké Británii. V červenci sice klesla z 2,5 % na 2,0 procenta, očekává se však návrat do růstového trendu, podobně jako k tomu došlo v eurozóně, BoE pracuje s možností zvýšení inflace na 4 procenta. To je výše, než je nyní například v České republice, Slovensku nebo Německu.  Inflační cíl mají (naprosto logicky) stejný jako je téměř po celém světě – 2 procenta.

V kroku jedna, podobně jako u Fedu a pravděpodobně i ECB (bude oznámeno dnes odpoledne), dojde ke zmenšování objemu kvantitativního uvolňování.

Bank Of England (BoE) bude s případným zvýšením úrokových sazeb vyčkávat. Defacto oznámili totéž, co ostatní centrální banky – že se jedná o dočasný jev. V případě, že by výše inflace nebyla vyhodnocena jako dočasná, zvyšovaní úrokových sazeb by bylo nastartováno.

Zvyšování úrokových sazeb v České republice již probíhá, Fed mluví o roce 2023, ECB o tom zatím mlčí. BoE to odhaduje na příští rok. Základní úroková sazba i nadále zůstává 0,1 procenta.

Pokud se dočasnost zvýšení inflace bude prodlužovat, drahé kovy budou o to atraktivnějším zabezpečením proti ní.

Inflace v eurozóně vzrostla na desetileté maximum: 3 procenta. Z okolních zemí je v Německu stejná jako u nás – 3,4 %, na Slovensku 3,3 % a v Rakousku činí 3,1 %.

„Překvapivě“ je to více, než se čekalo. Červencová činila 2,2 % (což bylo tříleté maximum), růst je tedy značný. Příští zasedání ECB je za týden, tehdy ECB zveřejní i své prognózy budoucího vývoje a tuto inflaci musí vzít v úvahu.

Pořadí největších inflací:

1. EST: 5,0 %
2. LIT: 4,9 %
3. BEL: 4,7 %

Nejmenší inflace je na Maltě, v Řecku a Portugalsku.

Guvernér Bundesbanky a člen Rady guvernérů ECB Jens Weidmann očekává, že budoucí inflace bude překonávat stávající očekávání, před touto možností varují i další guvernéři. Jens Weidmann dlouhodobě patří mezi členy Rady guvernérů prosazující striktnější měnovou politiku. Navíc se již před lety vyjádřil, že německá centrální banka nemá zájem neustále dotovat jih Evropy, dnes je to podobné. Dlouhodobě mají stejný názor i guvernéři rakouské a nizozemské centrální banky.

Na druhou stranu někteří „jižní guvernéři“ říkají, že jde pouze o přechodný jev, který zatím není třeba řešit a že není třeba omezovat tištění peněz. Pro jejich ekonomiky by to bylo horší než pro německou, proto se tohoto kroku obávají.

Pro srovnání – ECB tiskne peníze a drží záporné úrokové sazby již několik let. ČNB peníze netiskne vůbec, v červnu začala zvyšovat úrokové sazby a bude v tom pokračovat.

Minulý týden se konala každoroční konference s účastí Fedu. Jedná se o akci, na které jsou často oznamovány nové významném kroky Fedu. Standardně probíhá v Jackson Hole, nyní byla online.

Nic zásadního oznámeno nebylo. Ani k dalšímu vývoji objemu měsíčně vytištěných peněz. Aktuální měsíční částka 120 miliard se nemění a kvantitativní uvolňování bude pokračovat se stávajícími parametry. Pořád není jasný ani termín změny, sice se uvádí letošní rok, ale pouze za situace, že se ekonomice a míře nezaměstnanosti bude dařit.

O brzkém zvýšení úrokových sazeb Powell zatím neuvažuje, a to ani v situaci, kdy se dočasná doba zvýšené inflace prodlouží, ale že se časem vrátí zpět na 2% úroveň. V reakci na to akcie stouply na historická maxima, dolar oslabil a zlato posílilo.

O všem rozhodne „delta“, ale když si uvědomím, v jakém významu se používá v matematice nebo fyzice podstaté budou změny. Jen aby z toho nebyly derivace podle času. 🙂 Jakákoliv změna objemu QE bude oznámena s předstihem.

V neděli 15. srpna 1971 prezident Spojených států Richard Nixon pronesl projev věnovaný stavu ekonomika USA a oznámil v něm DOČASNÉ ukončení zlatého standardu. Část věnovaná ukončení zlatého standardu je zde: https://youtu.be/iRzr1QU6K1o.

Oznámeno bylo několik kroků k ochránění kurzu dolaru. Důvodem se staly probíhající velké výběry dolaru jinými centrálními bankami a Spojené státy se obávaly, že světové centrální banky přestanou dolaru věřit a vyžádají proplacení dolarových závazků ve zlatě. V roce 1971 začaly světové centrální banky ve velké stahovat z USA volné finanční prostředky, stahování vyvrcholilo v první polovině srpna.

Zlato mohlo být používáno pouze jako úhrada multinárodních závazků, neexistovala možnost prodat jej fyzické osobě. Papírově byla cena zlata z 35 dolarů za unci zvýšena na 38 dolarů po roce a půl – v prosinci 1972. V únoru 1973 byla následně zvýšena na 42,22 dolaru. Potom začal tržní vývoj ceny, to je zde:

Spojení amerického dolaru se zlatem bylo definitivě ukončeno novelou zákona v roce 1976. Umělecká hodnota papírových bankovek ale nějaká zůstala 🙂

Česká národní banka minulý týden v souladu se všemi očekáváními pokračovala ve zvyšování úrokových sazeb a zvýšila je z 0,50 % na 0,75 %.

Důvodem zvýšení úrokových sazeb je strach před zrychlením inflace. Bankovní rada má 7 členů, hlasování dopadlo 4:1:2, tedy 5 členů Bankovní rady hlasovalo pro zvýšení úrokových sazeb, z nich jeden o 0,50 % a dva členové pro jejich zachování na stávající úrovni.

Před měsícem prognóza ČNB pracovala se třemi zvýšeními letos, dalšími třemi v příštím roce. Podle vývoje jich letos bude zajisté víc a pokračovat se bude i v příštím roce. Změna by nastala pouze v případě mimořádného skokového vývoje.

Citát ČNB: „Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace pro letošní i příští rok. Také ekonomický růst v letošním roce byl přehodnocen směrem nahoru, zatímco pro příští rok se jeho prognóza výrazně nemění. Výhled domácích úrokových sazeb je v obou letech vyšší. Kurz koruny bude ve srovnání s minulou prognózou posilovat o něco rychleji, obzvláště pak v příštím roce.“

Když ČNB i Fed i ECB mluví o zrychlení inflace, kdy jindy investovat do drahých kovů.

Červencová inflace se díky pokračování jejích růstu dostal nad 2% cílovou úroveň Evropské centrální banky, což zároveň představuje téměř tříleté maximum. Hlavním tahounem jsou ceny energií, které dosáhly 14% růstu, zrychlení proti červnu je o 1,5 procentního bodu.

ECB nijak reagovat nebude, je to to, co sama ECB chtěla. Kdyby potřebu předem cítila, sotva by před měsícem informovala o změně vyhodnocovací metodiky pro velikost inflace. Dříve platilo „mírně pod úrovní dvou procent“ za posledních 12 měsíců. Nyní jde o 2% úroveň kalkulovanou jako několikaletý průměr. Díky velmi malé inflaci v loňském a předloňském roce je zde dostatečná rezerva pro krátkodobé zvýšení nad tuto úroveň.

Mírně upravuji dříve ukázané dva jednoduché příklady, první 3 hodnoty jsou roky 2018-2020:

• 1,8% +1,3% +0,7% +3%+3% splňuje 2% limit
• 1,8% +1,3% +0,7% +5%+6% by byla 3% hodnota

Prostory pro „vysněnou“ inflaci ECB tedy má.

Česká národní banka včera začala zvedat úrokové sazby, zvýšila je o 0,25 %. J. Rusnok zároveň oznámil, že se nejedná o jediné letošní zvýšení. Jejím cílem je vrácení úrokových sazeb na běžnou úroveň.

Zajímavé je porovnání s loňským rokem. Poslední zvýšení úrokových sazeb bylo loni v únoru, tehdy ji ČNB zvýšila na 2,25 procenta. V březnu je ČNB začala snižovat a na minimální úroveň 0,25 procenta se dostala v květnu 2020. Vydržela tam do června 2021, tedy jeden rok a jeden měsíc.

Důvodem zvýšení úrokových sazeb je strach před zrychlením inflace. Bankovní rada má 7 členů, hlasování dopadlo 5:2, tedy 5 členů Bankovní rady hlasovalo pro zvýšení úrokových sazeb a dva členové pro jejich zachování na stávající úrovni. Ze zmíněných pěti členů Bankovní rady navíc jeden člen hlasoval pro výraznější zvýšení, tedy o půl procenta.

Co se týče dalšího vývoje, prognóza ČNB pracuje se třemi zvýšeními letos, dalšími třemi v příštím roce. Zajímavé je porovnání – do konce příštího roku je ECB nezvedne ani jednou a Fed možná jednou, pokud vůbec.

Toto je nejdůležitější část prohlášení ČNB, k tomu dvě věty vyznačuji tučně:

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika jarní prognózy v souhrnu jako mírně proinflační. Příznivější než předpokládaný vývoj pandemie přispěje k rychlejšímu oživení tuzemské reálné ekonomiky. Proinflačním směrem působí aktualizovaný výhled zahraničí, vyšší než očekávaný růst domácích fundamentálních tržních mezd počátkem roku a zvýšení výhledu regulovaných cen pro příští rok. Naopak jako protiinflační riziko bankovní rada označila silnější než očekávaný kurz koruny v posledních měsících. Nelze také vyloučit případné opětovné zhoršení epidemické situace během podzimu. To by ovšem vzhledem k rychle postupující vakcinaci nemělo být spojeno se znovuzavedením plošných omezení v ekonomice. Měnová politika současným rozhodnutím pravděpodobně vstupuje do fáze postupného zvyšování úrokových sazeb, jejichž úroveň byla doposud velmi nízká. Lze proto očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku.

Zvyšování úrokových sazeb bude pokračovat.