Archiv autora: Jan Dvořák

Ve čtvrtek 29. září ČNB intervenovala na finančních trzích ve prospěch české koruny částkou téměř 70 miliard korun, což jsou přibližně 2 % devizových rezerv. ČNB prodala eura a dolary a za ně nakoupila české koruny. Defacto je stáhla z oběhu.

 

Intervence sama o sobě nebyla obranná proti právě v ten den probíhajícímu silnému tlaku na oslabení koruny. Výsledkem proto bylo posílení kurzu koruny o přibližně 20 haléřů za euro.

 

Jedlo se o signál, že Bankovní rada je i nadále připravena chránit českou korunu proti oslabení. Důvodem vydání signálu byl nedávný vývoj britské libry. Ta je totiž finančními trhy stále vnímána o úroveň výše, nežli česká koruna. Krize libry by mohla způsobit, že investoři začnou stahovat finanční prostředky z emerging markets, kam česká koruna stále patří. Proto ČNB chtěla, aby byla jasné, co má v plánu.

 

K tomu v ten den Bankovní rada v souladu s očekáváním nezvýšila úrokové sazby. Protože Fed, ECB i BoE je zvýšily, úrokový diferenciál podporující kurz koruny se zmenšuje. Tlak na oslabení koruny díky tomu bude pokračovat.

 

Plynulý trh se může vyřešit sám, skokové tlaky na oslabení koruny bude i nadále řešit ČNB. Prodá eura a dolary, nakoupí koruny. K dispozici má stále více, než 130 miliard euro.

 

 

 

Odhady vývoje inflace pro rok až dva jsou jedním z hlavních témat. V posledních dvou letech analytici i centrální banky podhodnocovali. Předpověď doslova krizové 3% inflace pro Spojené státy vydaná před necelými dvěma lety byla vnímána jako strašení.

 

Odhady dalšího vývoje nebyly zvyšovány předem, ale až jako výsledek, kdy dosažená inflace překonávala odhady. Zvýšení odhadů nikdy nebylo skokové, jednalo se pouze o posun křivky, viz tento graf.

 

Je možné, že stávající odhady maxima se zpřesňují. Vzniká zde však jiná věc – na řadu přichází odhady poklesu míry inflace. Všechny odhady mluví o relativně rychlém návratu k cílově 2% míře inflace. Zde jsou ve hře dvě rizika.

 

Prvním rizikem je, že analýzy nadhodnocují rychlost snižování míry inflace. Druhým je, že dosažená míra inflace budou 2 procenta. Při nepřesnosti odhadů směrem nahoru lze pochybovat o přesnosti odhadů inflace směrem dolů. Mezi prvními centrálními bankami, které mluví o pomalejším než dříve očekáváném poklesu inflace je ČNB. Evidentně si je vědoma toho, jak podhodnocovala růst inflace. Jiné centrální banky zatím o zpomalení snižování inflace nemluví.

 

Pro  budoucí vývoj se nyní začíná vyplácet sledovat ne odhady, kdy a zda inflace vyvrcholí na x procentech nebo o 1 procentní bod výše a o měsíc dříve nebo později, ale jakou rychlostí se pravděpodobně bude snižovat a kde se pokles zastaví.

 

Když se odhady nebudou vyplňovat, nebude to nic překvapivého. Z čistého pohledu na minulé dva roky je pravděpodobné, že snižování míry inflace potrvá déle a pokles se zastaví výše, než jsou stávající scénáře.

 

 

V poslední době, zvláště v minulém týdnu, došlo ve Velké Británii k finančním problémům. Bank of England sice podobně jako řada jiných centrálních bank zvyšuje úrokové sazby, ale byla donucena zasáhnout, aby se britský finanční systém nedostal do ještě větších problémů, než se nachází. Výsledkem byly velké pohyby kurzu britské libry k dolaru.

 

Podle informací britských obchodníků s drahými kovy projevila řada velkých investorů plus velké množství malých minulý týden výrazně vyšší zájem o fyzické drahé kovy. U největších britských obchodníků došlo ke dvojnásobení objemu. Na vlastní oči uviděli, že zlato slouží jako obrana před znehodnocením domácí měny.

Během posledních 12 měsíců i díky posilujícímu dolaru cena zlata vyjádřená v dolarech klesla o 96 dolarů za unci. Stejný dolarový pohyb díky oslabení britské libry byl Brity vnímán jako zvýšení ceny zlata o 205 liber za unci.

 

Lepší důkaz, než že zlato slouží jako ochrana před oslabením měny lze sotva poskytnout. Zvláště, když se jedná o britskou libru, tedy jednu z nejvýznamnějších světových měn.

 

 

 

Britská Bank of England (BoE) následovala Fed a také zvýšila úrokové sazby. Hlavní úrokovou sazbu zvýšila o 0,50 % na 2,25 %. Udělala totéž, co Fed, akorát je zvýšila pomaleji.  A to i přes to, že britská inflace dosahuje 9,9 % a je tedy vyšší, než ve Spojených státech, kde činí 8,3 %.

 

Pokud se ekonomika Velké Británie bude vyvíjet v končícím čtvrtletí podle odhadu BoE, její ekonomika vstoupí podle zjednodušené metodiky do recese (Spojené státy do ní vstoupily po skončeném druhém čtvrtletí).

 

Co s týče následujících kroků, i BoE se bude chovat podle tvrdých dat dostupných v den rozhodování o jejich výši. Velmi důraznou změnou je snížení odhadu míry inflace pro příští rok. BoE ho snížila z 13 % na 11 %.

 

Její chování bude ovlivněno i novou vládní politikou a BoE nezbývá, než vyčkat. To může být jeden z důvodů, proč udělala menší krok než Fed. Vláda svoji politiku představila v pátek a prakticky ihned se začalo mluvit o tom, že BoE zvýší úrokové sazby na mimořádném zasedání již tento týden.

 

Cena ropy se poprvé dostala pod cenu před invazí na Ukrajinu. Cena ropy je sražena hrozící recesí, a to nejen v Evropě či Spojených státech, o jejíž možnosti se již opakovaně mluví, ale po dlouhé době i v Číně, která je největším světovým importérem ropy (tam díky nulové toleranci vůči covid-19). Oboje vyústí ve snížení poptávky po ropě. Roční graf ropy Brent je zde (z toho dvoudenní pokles dosahuje 9 dolarů za barel):

 

Byla prolomena hranice 90 dolarů a ropa díky poklesu posiluje svoji usazenost v rámci již probíhajícího medvědího trhu s ropou. Došlo k tomu i přesto, že země OPEC oznámily snížení produkce ropy.

 

Pokud se cena ropy udrží na těchto úrovních, bude působit jako brzda inflace. A (snad) by se mohly snížit ceny pohonných hmot.

 

 

 

Minulý týden byl oznámen první návrh státního rozpočtu ČR pro rok 2023. Navrženy jsou příjmy ve výši 1,75 bilionu korun, výdaje 2,02 bilionu. Výsledkem je deficit ve výši 270 miliard korun. Ve srovnání s novelou rozpočtu pro letošní rok se jedná o snížení deficitu o 60 miliard korun.  Letošní deficit na konci srpna činí 231 miliard korun.

 

Ministr financí při prezentaci těchto čísel uvedl, že „Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně.“ Zmíněný deficit představuje 3,8 % HDP.

 

Na straně příjmu rozpočet očekává díky růstu ekonomiky a inflaci zejména zvýšený výběr DPH o 55 miliard korun. Dalším zvýšeným výběrem je 35 miliard z daně z příjmu právnických osob a 25 miliard z daně z příjmu fyzických osob.

 

Na straně výdajů se 104 miliard týká valorizace důchodů a zvýšené další sociální dávky. Druhou největší položkou je 21 miliard na modernizaci české armády. Mimo to dojde i ke zvýšení úroků placených ze státního dluhu. Placené úroky jsou očekávány ve výši 65 miliard, což představuje téměř čtvrtinu deficitu.

 

Nástřel pro rok 2024 představuje deficit 250 miliard korun, pro rok 2025 uvádí 230 miliard. Bude zajímavé sledovat, jak moc je tento první návrh reálný a zda bude schválen. Reálnost uvidíme za půl roku.

 

 

Inflace v eurozóně stále pokračuje v dosahování historických maxim, srpnová činí 9,1 % (o měsíc dříve činila 8,9 %). Očekávání analytiků byla 9,0 %, tady přesnější odhad než před měsícem.

 

 

Bezkonkurenčně největší inflaci v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny si udržují pobaltské země, všechny ji již mají na více než 20% úrovni. To je stále více, než dvojnásobek celé eurozóny. Nikdo další nemá inflaci vyšší, než byla červencová v České republice (17,5 %). Čtvrtou nejvyšší míru inflace v eurozóně má s velkým odstupem Slovensko. Pobaltské země ji mají o více než 50 % větší, než čtvrté Slovensko. Na druhé straně jsou stále ty samé tři země – Malta, Francie a Finsko.

 

Celkový přehled Eurostatu je zde:

 

 

Podobně jako u nás jsou tahounem ceny energií (+38,3 %) doprovázené cenami potravin (+10,6 %). Růst cen energií je menší, než byl v červenci, u potravin je tomu naopak.

 

ECB na svém červencovém zasedání poprvé po řadě let zvýšila úrokové sazby. Nezbývá jí nic jiného, uvidíme, co udělá na zářijovém.

 

O vývoji ekonomiky ve Velké Británii se u nás moc nemluví, proto se nyní podíváme na tamní vývoj inflace, červencová inflace ve Velké Británii vzrostla z červnových 9,4 % na 10,1 %. Očekávání bylo 9,8 %. To znamená, že je větší než ve Spojených státech nebo kolik činí v eurozóně. I v jejím případě se stejně jako ve Spojených státech jedná o čtyřicetileté maximum.

 

Tahouny inflace jsou „zcela překvapivě“ ceny energií, pohonných hmot a potravin. Bez nich by inflace byla mírně nad 5 %.

Zdroj: https://www.ons.gov.uk/economy/inflationandpriceindices/bulletins/consumerpriceinflation/july2022

 

BoE se bude snažit snížit inflaci co nejrychleji k 2% cílové úrovni. I ona však uznává, že to nebude okamžitě, odhaduje to na konec roku 2024.

Jeden z nejkratších odhadů snížení inflace k cílové 2% úrovni dělá ČNB. Nechme se překvapit, snad se nemýlí. Nutno podotknout, že je potřeba, aby se snížit inflaci podařilo všem, hlavně ČNB, Fed, ECB a BoE, doplněno centrálními bankami Polska a Maďarska.

 

Na svém čtverečním zasedání Bankovní rada nezvýšila po roce úrokové sazby. Zajímavé je, že je výsledkem změny členů Bankovní rady opět poměr 5:2, i když tentokrát s opačným výsledkem.

Bankovní rada to označila jako pauzu, v případě silné potřeby bude zvyšování úroků pokračovat.

 

Komentář P. Krále, ředitele sekce měnové politiky k budoucímu vývoji: „Inflace během nadcházejících měsíců vzroste lehce nad 20 % a i po část příštího roku bude dvouciferná. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci“

 

Guvernér A. Michl okomentoval pohled na stávající situaci tímto způsobem:

 

 „Tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou z mého pohledu následující. Za prvé, je nutné snížit míru zadlužování země. Za druhé, je potřeba zabránit mzdově inflační spirále. Růst mezd tedy musí odrážet růst produktivity práce, ne růst cen v ekonomice. A za třetí, je třeba držet úrokové sazby na vyšší úrovni, která brzdí ekonomiku.“

 

„S ohledem na nejistotu, která nás v nadcházejících měsících čeká, nám dnešní rozhodnutí umožní vyhodnocovat další vývoj ekonomiky a účinnost současné výše úrokových sazeb. Za bankovní radu ujišťuji veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem.“

 

Nic není zastaveno, každé další zasedání bude o možném zvýšení úrokových sazeb diskutovat. Intervence ve prospěch české koruny budou pokračovat.

 

 

 

Ve čtvrtek jsme psali o tom, že Fed zvýšil úrokové sazby a že následující den budeme moudřejší, jestli Spojené státy spadly do recese nebo ne. Ano, spadly.

 

Minulý čtvrtek bylo oznámeno, že HDP ve Spojených státech kleslo v prvním i druhém čtvrtletí letošního roku, a to i když to Fed nepředpokládal. V této úrovni se jedná o takzvanou technickou recesi. Vyhodnocení dalších podmínek, zda je recese reálná, či nikoliv, bude provádět National Bureau of Economic Research (NBER) a může to zabrat i několik měsíců.

 

Od konce druhé světové války bylo kromě této dosaženo 11 technických recesí, z toho 10 splnilo další podmínky pro skutečnou recesi. Nejčastější dobou trvání jsou dvě čtvrtletí, nejdelší byla na přelomu let 2008 a 2009 v době finanční krize.

 

Fed prohlásil, že se při všech rozhodováních bude řídit tvrdými daty. Bude hodně zajímavé, co udělá v září a hlavně jak to okomentuje. Ať udělá cokoliv, dotazy se na něj budou valit.