Archiv autora: Jan Dvořák

Na probíhajícím jednání zemí G7 (Kanada, Spojené státy, Francie, Itálie, Německo, Velká Británie a Japonsko) bude zakázán dovoz zlata z Ruska. Největší světové zlaté burzy jsou v Londýně a New Yorku. Z druhého pohledu zakázaly příjem plateb z Ruska ve zlatě. Objem prodeje zlata Ruskem do zahraničí je odhadován na 15 miliard dolarů. Podle burz a největších rafinérů se jedná o formalizaci již existujícího stavu.

 

Rusko je druhý největší těžař zlata.

V souvislosti s tím bude určitě věnována velká pozornost Švýcarsku. To v květnu obnovilo dovoz zlata z Ruska, mělo se jednat přibližně o 3 tuny za cca 200 mil dolarů. Celkově však ruská centrální banka patří k těm, které zvyšovaly objem drženého zlata.

 

Jako další krok se nabízí zákaz exportu průmyslových kovů, zejména mědi, niklu a paládia. Jejich export na komoditní trhy probíhá bez jakýchkoliv problémů. Jak to dopadne, se uvidí časem, jistě bude posuzován dopad i na ekonomiku dalších zemí.

 

 

Včera proběhlo zasedání Bankovní rady ČNB, která všechny úrokové sazby (2T repo, diskontní a lombardní) zvýšila o 1,25 %. Nejsledovanější 2T repo sazba dosáhla 7,0 %. To je rekord od roku 1999. Jedním z důvodů je oznámená 16 % inflace, která jako obvykle překonala veškerá očekávání.

Stejně jako od podzimu loňského roku pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo 5 členů Bankovní tady a 2 členové je nechtěli zvyšovat. Z těch 5 od 1. červenci zůstávají v Bankovní radě pouze dva. Hlasovací poměr lze vyjádřit jako 2:3:2.

Pokud růst inflace bude pokračovat podobným tempem, dalšího zvýšení úrokové sazby se nové vedení ČNB nevyhne. Úroveň 8 % je možná. Intervence ve prospěch kurzu koruny lze počítat i nadále.

 

Shrnutí od ČNB je následující:

 

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty jarní prognózy jako výrazně proinflační a působící ve směru potřeby dalšího znatelného zpřísnění měnové politiky. Proinflačně působí rychlejší růst cen doma i v zahraničí. To je dáno mimo jiné prudkým zdražením energií a komodit v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska. Proinflačním rizikem je i slabší kurz koruny a hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání u 2% cíle ČNB. Dalším proinflačním rizikem je možnost méně restriktivního působení fiskální politiky v letošním a příštím roce. Nejistotami jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině a budoucí nastavení měnové politiky v zahraničí.

 

V této situaci bankovní rada přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Reaguje tím na pokračující výrazný nárůst inflačních tlaků v české ekonomice. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou České národní banky, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Další kroky měnové politiky se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB nemění svoji strategii aktuálně prováděných devizových intervencí. Pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů má ČNB dostatečné devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání.

 

 

Na svém včerejším zasedání Fed zvýšil úrokové sazby o 0,75 % na 1,50 % -1,75 %. Květnové zvýšení činilo 0,50 % a bylo rekordem tisíciletí. Červnové zvýšení je rekordem od roku 1994.  Podle reakcí finančních trhů Fed nepřekvapil. A to i v situaci, kdy před šesti týdny by podle Fedu takové zvýšení úrokových sazeb nemělo efekt.

 

Cílem zvyšování úroků je pro něj boj proti inflaci, která ve Spojených státech dosahuje 8,6 %, což představuje maximum od roku 1981 a navíc očekávání květnové inflace byla pouze 8,3 %. Před měsíce se zároveň očekávalo, že do konce letošního roku Fed zvedne úrokové sazby o 1,5 % na 2,4 %. Vzhledem ke stávajícímu vývoji během jednoho měsíce splnil polovinu. Nové odhady uvádí úrokové sazby na konci letošního roku ve výši 3,4 %.

 

Spolu s tím Fed snížil odhad růstu HDP v letošním roce z 2,8 % na 1,7 %, inflaci z 4,1 % na 4,3 %. Fed je na rozdíl od ČNB přesvědčen, že očekávaná míra inflace je stále ukotvena. Powell opět zdůraznil, že Fed se bude primárně řídit makroekonomickými ukazateli. Proto opět odmítl předpovídat další kroky.

 

Snižování objemu aktiv Fedu běží podle schváleného scénáře, na konce června má být rozvaha ve srovnání s květnem nižší o 47,5 miliardy USD.

 

Nejpravděpodobnějším krokem při příštím zasedání je zvýšení úrokových sazeb o 0,50 %.

 

 

Evropská komise včera schválila, že od příštího roku se v Chorvatsku bude používat euro. Stane se dvacátou členskou zemí eurozóny. Poslední, co zbývá, je odsouhlasení všemi stávajícími členy eurozóny. Neumím si představit, že by nějaká země byla proti.

 

Chorvatsko splňuje všechna 4 základní kritéria – deficit státního rozpočtu a poměr státní zadluženosti s HDP, míry inflace, výše úrokových sazeb a kurzu kuny k euru.

 

Počínaje letošním zářím až do konce příštího roku budou ceny uváděny jak v kunách, tak i v eurech. Obchody budou akceptovat obě měny, kurz bude pevný. V České republice sice je možné v řadě obchodů také platit v eurech, kurz však není výhodný.

 

Z výše uvedených kritérií Česká republika nesplňuje míru inflace a stabilitu kurzu koruny. Ohledně zavedení eura v České republice pořádala ČNB 24. května debatu. Zdůrazněným výstupem je to, že je možné, že hlavními faktory pro případné přijetí eura nebudou jeho ekonomické výhody, o kterých se nejvíce mluví, ale neekonomické.

 

Pohled ČNB na sladění české ekonomiky s eurozónou provedenou v loňském roce je zde. Závěr ČNB je tento:

 

„Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nutno konstatovat, že v současnosti nejsou známy všechny potenciální závazky, které budou do budoucna pro Českou republiku vyplývat v souvislosti s přijetím eura. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami.“

 

Dále se ČNB natvrdo vyjádřila, že není možné určit, k jakým potenciálním změnám pravidel členství v eurozóně může dojít.

 

„Na jedné straně se ukazuje, že nástroje a pravidla, které měly zajistit hospodářskou koordinaci a fiskální disciplínu členských států, a tím stabilitu eurozóny, se dlouhodobě jeví jako nedostatečné. Nejsou totiž náležitě dodržovány, resp. jejich dodržování není vymáháno…“ „…Na straně druhé není s ohledem na rozdílné a často protichůdné postoje členských států v současnosti vůbec zřejmé, jak by konkrétně měla reforma společných pravidel či případná fiskální unie vypadat.“

 

Výstup je jednoznačný: zavedení eura v České republice není na rozdíl od Chorvatska na pořadu dne.

 

 

 

ECB patří k centrálním bankám, které se o zpřísnění měnové politiky rozhodují nejdéle. Důvodem je velký rozdíl mezi makroekonomickými údaji různých zemí eurozóny. Dosud hledala zlatou střední cestu, silnější pozici získávají jestřábi.

 

Je to teprve měsíc a půl, co ECB v polovině dubna potvrdila, že by kvantitativní uvolňování ráda zastavila ve třetím čtvrtletí. Definitivní potvrzení je očekáváno na jednání guvernérů 9. června. O úrokových sazbách nemluvila.

 

O dva týdny později, na přelomu dubna a května ECB začala mluvit o tom, že bude možná zvyšovat úrokové sazby (naposledy je zvýšila v roce 2011). První krok byl, že možná již v létě. Průměrná inflace v eurozóně ve výši 7,4 % je donutila změnit názor ještě více. V pondělí Ch. Lagarde oznámila, že úrokové sazby by byly zvýšeny dvakrát po sobě. Nejen v létě, ale navíc následně v září (pokaždé samozřejmě o oblíbených 0,25 %), čímž by ECB zvýšila úrokovou sazbu na nulu.

 

Minimálně tři guvernéři centrálních bank eurozóny by zvýšili úrokové sazby ještě více. Oznámili to guvernéři centrálních bank Rakouska, Nizozemska a Lotyšska. Není to překvapivé. Všechny tři pobaltské země jsou 3 země eurozóny s největší inflací a Nizozemsko je čtvrté. Rakouská inflace je pod průměrem.

 

Počet holubů, kterým se to zdá přehnané, je stále dost. Zdá se, že zvýšení celkem o 0,50 % je pro některé takříkajíc na hraně. Uvidíme, co nám řeknou za dva týdny.

 

 

V Japonsku byl v dubnu dodržen trend zvyšování míry inflace. Oznámená inflace ve výši 2,1 % po započtení čerstvých potravin činí 2,5 %. To představuje zdvojnásobení březnové.  V obou případech se jedná o sedmileté maximum. Pokud bude sedmileté maximu dosahující 3,7 % překonáno, ihned se jedná o maximum třicetileté.

Inflace je „překvapivě“ tažena podobnými položkami jako u nás. Elektrická energie o 21 %, plyn pro domácnosti 17,5 %. Potraviny nyní mají 4% inflaci, roční růst cen čerstvých potravin dosahuje 12,2 %. Inflaci brzdí cenová válka komunikačních služeb, ve srovnání s loňským rokem je zde pokles o 10,9 %.

 

Meziroční zvýšení velkoobchodních cen je na 10 %, což představuje čtyřicetileté maximum. A to i přes dotace obchodníků s benzínem a naftou.

 

Bank of Japan tvrdí, že zvýšení inflace je dočasné. Před rokem totéž tvrdila ČNB, ECB nebo Fed. Mimochodem, inflační cíl Bank of Japan je stejný jako všude jinde a činí 2 %. O zpřísnění měnové politiky BoJ zatím neuvažuje a není se čemu divit.

 

 

Ve čtvrtek jsme se věnovali zvýšení úrokových sazeb Fedem a slíbili, že se budeme věnovat i zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou.

 

Minulý čtvrtek proběhlo zasedání Bankovní rady ČNB, která všechny úrokové sazby (2T repo, diskontní a lombardní) zvýšila o 0,75 %. Stejně jako od podzimu loňského roku pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo 5 členů Bankovní tady a 2 členové je nechtěli zvyšovat.

Jedním z důvodů je oficiálně oznámené očekávání „téměř“ 15 % inflace v polovině roku a letošní inflaci ve výši 13 %. Výše inflace vyznívá ještě více při porovnání s inflací v rámci zemí OECD.

 

Ve svém čtvrtečním prohlášení bankovní rada již po několikáté za sebou uvedla, že se bojí ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a že další zvýšení úrokových sazeb je možné. Ztráta ukotvenosti inflace, resp. očekávání její udržení se nad cílovými 2 % i v roce 2024, či dokonce i v dalších letech, by vedlo k posunu v chování společností i spotřebitelů.

 

Cituji:

Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny tohoto roku následovaný jejich postupným poklesem od letošního podzimu. V základním scénáři centrální banka nastavuje úrokové sazby za účelem plnění 2% cíle na standardním horizontu měnové politiky jednoho roku až roku a půl, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2023…. Kurz koruny k euru ve druhém čtvrtletí zpevní k 24 korunám za euro v důsledku rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně. V příštím roce se dle prognózy bude pohybovat v širším intervalu mírně nad touto hodnotou.

 

Ve scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky je trajektorie tržních úrokových sazeb oproti základnímu scénáři zejména v letošním roce nižší, přičemž sazby vystoupají na necelých 6 %. Kurz koruny je v důsledku podstatně méně rozšířeného úrokového diferenciálu slabší než v základním scénáři. Nižší úrokové sazby a slabší kurz vedou k vyšší inflaci. Inflace ale i v této simulaci klesne v příštím roce na jednociferné hodnoty, i když návrat k 2% cíli se odkládá až do roku 2024.

 

Dodáváme, že podle pátečních informací bude guvernérem ČNB jmenován člen Bankovní rady A. Michl. Je jedním z neoficiální čtveřice kandidátů, avšak jeho jmenování by bylo překvapením, nejvíce se hovořilo o V. Dlouhém.

 

 

Fed včera podle všech očekávání zvýšil úrokové sazby o 0,50 %, hlasování bylo jednomyslné. Cílem je boj proti inflaci, která ve Spojených státech dosahuje 8,5 %, což představuje maximum od roku 1981. Zvýšení o 0,50 % je pro Fed neobvykle rychlé, jedná se o rekordní rychlost tohoto tisíciletí. Zvyšování úroků bude jistě pokračovat, téměř jistě touto rychlostí. O ještě rychlejším zvýšení Fed zatím neuvažuje a menší zvýšení by nemělo efekt.

 

Inflaci bude Fed pečlivě sledovat i nadále, jejích rizik si je velmi dobře vědom a očekává její pokračování. Ukazuje to i jeho ochota ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Zatím nejpravděpodobněji vypadá zvýšení do konce roku o dalších 1,50 %.

 

Mimo to Fed upřesnil snižování vlastní rozvahy. Začne červnovou částkou 47,5 miliardy dolarů měsíčně a ta bude postupně zvyšována na podzimních cílových 95 miliard dolarů měsíčně.

 

K tomu všemu stojí Fed před těžko dosažitelným cílem – snížit inflaci a nespustit recesi. Od druhé světové války po každém zvyšování úrokových sazeb následovala recese, s výjimkou roku 1995. J. Powell si věří, tak schválně, jak to dopadne.

 

Ceny zlata i stříbra reagovaly růstem.

 

P. S.

Dnes úrokové sazby zvýšila i ČNB, budeme se tomu detailněji věnovat v pondělním článku

 

 

Inflaci je od léta loňského roku věnována mimořádná pozornost, samozřejmě i z našeho pohledu. Nejvíce se věnujeme inflaci v České republice, eurozóně a Spojených státech. Dnes se nebudeme věnovat inflaci v celé eurozóně, ale pouze v Německu. Proč?

 

Loňská prosincová inflace byla rekordní od roku 1992. Odhad dubnové činí 7,4 %. Během pár měsíců se posunula o 11 let a dosáhla více, než čtyřicetiletého maxima. Zbývají pouze 0,4 % a bude dosaženo sedmdesátiletého maxima. Nejedná se o chybu, opravdu se stávající inflace inflaci z roku 1952 rychle přibližuje, graf mluví za vše.

 

Když se použije míra inflace spočítaná metodikou EU (HCIP), dosahuje německá inflace 7,8 % a sedmdesátileté maximum již bylo dosaženo.

 

Skutečnost, že na počátku 80. let patřilo Německo mezi země s nízkou mírou inflace, je dána hlavním úkolem Bundesbanky – zabránění inflaci. Po zkušenosti z doby před 100 lety se není čemu divit. I proto Bundesbanka je v rámci ECB leaderem mezi jestřáby.

 

 

 

V pátek prosákla informace o jednání guvernérů ECB. Ch. Lagarde víceméně nařídila ostatním, aby se po nějakou dobu zdrželi kritických komentářů k březnovému jednání vedení ECB a přijatým rozhodnutím. Pokud by to udělali, že by se nevyjádřili úplně přesně.

 

Při nástupu do funkce na podzim 2019 si jako jeden z hlavních úkolů stanovila sjednocení názorů členů vedení ECB. To se jí dosud nepodařilo, rozdělení na holubice a jestřáby zůstalo. V posledních měsících díky rychle rostoucí inflaci pozice jestřábů tlačících na úplné rychlé zastavení QE a zvyšování úrokových sazeb posiluje.

 

Obvyklým dnem zasedání guvernérů ECB je čtvrtek. Ch. Lagarde víceméně přikázala guvernérům, že svůj názor mohou vyjadřovat nejdříve v pondělí. Aby vyjádření ECB nezapadlo a hlavním tématem se nestaly „osobní“ názory guvernérů. Nejvíce se obvykle vyjadřují ti, kteří by podnikli radikálnější kroky, nežli které byly schváleny. Zároveň guvernéři nemají komentovat interní diskusi.

 

Co to znamená? Po čtvrtečním zasedání guvernérů ECB může být pondělí zajímavější než čtvrtek, tedy pokud časem neopadne pozornost. Mimochodem, v případě Fedu zveřejňujícím informace ve středu platí pravidlo dne a půl. K vyjádření jiných, kromě J. Powella, tedy dojde ještě v tom samém týdnu.