Archiv autora: Jan Dvořák

Včera prezident Zeman oznámil nové dva členy Bankovní rady ČNB Jana Kubíčka a Jana Procházku. Oba jsou jmenováni poprvé. Jan Frait bude po červnovém jmenování členem Bankovní rady povýšen na pozici viceguvernéra.

 

Z jarního stabilního hlasovacího poměru 5:2 ve prospěch zvyšování úrokových sazeb je během několika měsíců 6:1 ve prospěch jejich nezvyšováním případně zvyšování výhradně v extrémní důležitosti.

 

Toto je projev guvernéra A. Michla, tučně vybírám nejdůležitější, klíčová je kredibilita zmíněná v poslední větě. Bez ní ČNB nezmůže vůbec nic.

 

Vážený pane prezidente,

děkuji Vám za jmenování pana viceguvernéra a za doplnění bankovní rady o dva nové členy. Všichni pracovali řadu let úspěšně pro Českou republiku, ve prospěch českých občanů. A budou tak bezpochyby pracovat i nadále.

 

Jsem rád, že je tu s námi i viceguvernérka Zamrazilová. Před Vámi i veřejností tímto prohlašujeme, že naprostou prioritou pro ČNB je podstatné snížení inflace. Dopady měnové politiky na ekonomiku se dostavují se značným zpožděním. První pozitivní výsledky politiky nové bankovní rady se dostaví na jaře. Inflace začne klesat. V květnu jsem při jmenování guvernérem řekl, že předpokládám, že boj se současným typem inflace bude trvat dva roky. Teď, po půl roce, konzistentně s tím říkám, že naše prognóza předpokládá, že za rok a půl dojde k obnovení cenové stability, i když to bude bolestivé.

 

Neméně podstatným úkolem je zajistit, aby česká koruna zůstala pevná. Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Dalším úkolem pak je, aby náš finanční sektor zůstal stabilní a podporoval ekonomiku i v těžkých časech. Jak jsem poznal od července novou bankovní radu a jak jsem se seznámil s životopisy nových členů a hlavně jejich odborností, máme vytvořeny skvělé předpoklady pro to, aby Česká národní banka byla nadále kredibilní a aby splnila svůj mandát.

 

 

Termín zavedení eura v České republice zůstává nestanoven. Jednání vlády, které se tím mělo zabývat, bylo odloženo. Vstupní kritéria se týkají čtyř položek, dvě má na starosti Ministerstvo financí a další dvě ČNB.

 

Roční deficity státního rozpočtu a míru státní zadluženosti má na starosti Ministerstvo financí. Maastrichtská kritéria činila roční deficit státního rozpočtu menší, než 3 % HDP a státní zadluženost menší než 60 % HDP (toto je zatím jediné splňované kritérium).  I přes probíhající rozpočtové deficity tento ukazatel není ohrožen. Navíc dočasně nejsou tato kritéria sledována.

 

ČNB má na starosti rozdíl mezi výší úrokových sazeb v České republice a eurozóně. Druhým je stabilita kurzu koruny k euru. Oboje bude trvat ještě několik let. V květnu se k přijetí eura vyjádřila takto:

 

„Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nutno konstatovat, že v současnosti nejsou známy všechny potenciální závazky, které budou do budoucna pro Českou republiku vyplývat v souvislosti s přijetím eura. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami.“

 

 

P. S.

Za tři týdny se členskou zemí eurozóny stává Chorvatsko, které splňuje všechna základní kritéria.

 

 

 

Centrální banky pokračují v nákupech zlata. V říjnu koupily 31 tun zlata a zlaté rezervy vzrostly na 36.782 tun, což představuje maximum od roku 1974. Hlavní nákupy provádí několik málo centrálních bank. Největším říjnovým kupujícím byla centrální banka Spojených arabských emirátů, která letos nakoupila 18 tun zlata, čímž zvýšila své rezervy o třetinu.

 

Druhým největším říjnovým kupujícím je Turecko, které je zároveň největším letošním kupujícím. V říjnu nakoupilo 9 tun, čímž zvýšilo letošní nákupy za prvních 10 měsíců o 103 tun. Třetím největším kupujícím je centrální banka Uzbekistánu, také s nákupem 9 tun, letos zatím koupila 37 tun.

 

Letošní obchody se zlatem od ledna do října jsou zde, mezi kupujícími je i ČNB.

https://www.gold.org/sites/default/files/2022-11/chart2_0.png

 

Největším letošním prodávajícím je Kazachstán, zajímavější je však Německo na druhém místě a Rusko na třetím. Obě země byly považovány za čisté kupující. Podobně překvapivé je Polsko, kde šéf centrální banky naplánoval nákup 100 tun zlata během několika nejbližších let.

 

Snad ČNB zůstane mezi zelenými. Aleš Michl před několika měsíci oznámil několikaletý plán o nákupu 100 tun zlata.

 

 

Na minulém zasedání Fed zvýšil po čtvrté za sebou úrokové sazby o 0,75 %. Aktuálně je očekáváno zvýšení o 0,50 %, tedy méně než v poslední době. Včera byly zveřejněny Minutes z listopadového zasedání. Je z nich vidět velká rozdílnost názorů během diskuse.

 

Zvyšování úrokových sazeb podporovali všichni, debata se vedla ohledně jeho velikosti a o tom, kam až se zvednou a že hlavními body jsou inflace a nezaměstnanost.

 

Většina členů byla pro blízké zpomalení zvyšování úrokových sazeb. Zároveň několik členů vedení Fedu vnímá zvýšení úrokových sazeb jako rizikový krok z pohledu vývoje ekonomiky. Recese není nic překvapivého, oni navíc zmiňují finanční stabilitu, jsou si vědomi nejistoty dalšího vývoje.

 

Vychází jim, že možná dojde ke zvýšení cílové maximální úrovně zvyšování. Přiznávají, že tato hodnota se zvyšuje, cílová úroveň není stanovena a je důležitější, než rychlost zvyšování.

 

Letos bude ještě jedno zasedání, uvidíme, jaké bude zvýšení úrokových sazeb, zda o 0,75 % nebo o 0,50 %.

 

 

 

Říjnová míra inflace se snížila ze zářijových 18,0 % na 15,2 %. Jde o rekordní pokles. Bohužel se s největší pravděpodobností nejedná o změnu trendu.

Bohužel se s největší pravděpodobností nejedná o změnu trendu. Hlavními položkami zajišťujícími pokles inflace jsou vládní opatřením – úspornému tarifu s horním limitem (platí do konce roku 2022) a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje (platí do konce roku 2023). Výsledkem byl meziměsíční pokles ceny elektrické energie o více, než polovinu, meziročně o 38 %

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +16,0 %, služby +13,4 % (defacto celé snížení inflace bylo taženo zbožím)
• Bydlení: elektřina -38,2 % (záporné znaménko není chyba), plyn 85,3 %, tuhá paliva 67,1 %, teplo a teplá voda + 24,8 %, nájem + 5,4 %, vodné s stočné také 5,4 %.
• Potraviny: cukr +105,4 %, mouka + 53,3 %, vejce +52,8 %
• Pohonné hmoty + 21,7 %
• Stravovací služby + 26,6 %

 

Podle Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB bude meziroční míra inflace velmi kolísavá, pod 10 % by se mohla dostat v polovině příštího roku (celoroční odhad ČNB činí 9,1 %, ministerstva financí 9,5 %).

 

Uvidíme, co bude na jaře, jak moc bude jednoprocentní inflace dosažitelná.

 

Ministerstvo financí včera zveřejnilo makroekonomickou predikci. Zde je názorně přímo z prezentace od ministerstva financí:

Pro příští rok je očekáván reálný pokles ekonomiky o 0,2 %, snížení úrokových sazeb a stabilní kurz koruny, odhad míry inflace byl zvýšen na 9,5 %. Sledování stabilního kurzy koruny bude zajímavé, očekává ho i ČNB. Přitom od května použila na devizových intervencích šestinu devizových rezerv, kurz koruny s jim podařilo mírně posílit.

 

Zadluženost ČR díky deficitům státního rozpočtu poroste. Letos bude deficit činit 4,6 % HDP, v roce 2023 se očekává ve výši 4,3 % HDP. Státní dluh bude letos činit 44 % HDP, příští rok 46 %. Loni činil 42 %.

 

V polovině 2023 by měla vláda představit kroky, aby snížila strukturální deficit. NERV nedávno navrhl své kroky, řada z nich není politicky průchozí. Uvidíme, co z toho bude v polovině příštího roku, případně jak to bude upraveno. A to včetně dlouho uvažované revize důchodové systému pro osoby mladší 40 let.

 

 

Na středečním zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 3,75 % – 4,00 %. Zvýšení o 0,75 % se stává oblíbeným, Fed jej použil počtvrté za sebou – na všech zasedáních počínaje červnem. Důvodem je inflace, která sice kleslá, ale pokles je menší, než bylo očekáváno a bylo by žádoucí.

 

Guvernér Fedu J. Powell zopakoval, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a inflace má největší prioritu. K recesi může dojít, tu krátkodobě Fed obětuje, mluví totiž také o zhoršení situace na jinak velmi dobrém pracovním trhu.

 

Další zvyšování může být menší, ale jen tak neskončí, dosažení 5% hranice není nemožné. Následné zahájení snižování poté může být odsunuto na později.

 

O 0,75 % zvýšila na svých posledních zasedáních mimo vedení Fedu, Evropské centrální banky i Bank od England.

 

Česká národní banka se rozhodla je zatím nezvyšovat, rozhodnutí padlo klasickým hlasovacím poměrem 5:2, když vzala v úvahu aktualizovanou prognózu. Ta nyní vypadá takto a zvýšení úrokových sazeb není vyloučeno.

 

Vidí tam kurz koruny k euru bez velké změny, výslovně uvedla ochotu intervenovat ve prospěch koruny.

 

 

Jestřábi pokračují v akci. ECB minulý týden splnila všeobecné očekávání a potřetí zvýšila úrokové sazby, tentokrát o 0,75 %, což je stejné jako v září.  Depozitní úroková sazba byla zvýšena na 1,50 % a refinanční na 2,00 %. Od června se zvýšila o 2 procentní body, bylo dosaženo maximum z roku 2009. Zvyšování úrokových sazeb bude ještě pokračovat.

 

ECB stále doufá, že inflace by se k cílové střednědobé průměrné 2% úrovni měla dostat v roce 2024.   Jestliže chce, aby k takovému snížení inflace skutečně došlo, je donucena úroky zvýšit i za cenu zpomalení růstu ekonomiky. Je si vědoma, že může ekonomika zemí eurozóny spadnout do recese.

 

V případě, že by recese nebyla velmi silná, bude ECB pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje. Vždyť průměrná inflace v zemích eurozóny činí 9,9 %.

 

Snižování objemu peněz v ekonomice zatím ECB nespustila, pravděpodobně k němu přistoupí až po zastavení zvyšování úrokových sazeb. Více informací oznámí v prosinci.

 

 

Před necelými dvěma týdny jsme psali o tom, že mezinárodní ratingová agentura S&P potvrdila výhled ratingu u ČR jako stabilní. Minulý týden svůj aktuální rating potvrdila i agentura Fitch. Její jarní rating obsahoval negativní výhled. Tento výhled sice agentura Fitch ponechala, ale nepoužila ho.

To znamenaná, že vývoj situace za posledních 10 měsíců nevidí z jejich strany jako neočekávaně negativní. Jako hlavní rizika pro snížení ratingu vidí velké zvýšení poměru stání dluhu / HDP a významně větší negativní dopady nedostatku energií. Potom by rating byl snížen.

 

I v případě agentury Fitch nemá žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) lepší rating, Estonsko ho má na stejné úrovni.

 

Uvidíme, jak se k excitujícímu ratingu vyjádří ratingová agentura Moody’s.

 

 

Mezinárodní ratingová agentura S&P potvrdila výhled ratingu u ČR jako stabilní. V porovnání s agenturou Moody’s ani výhled nezměnila. Agentura Moody’s totiž jako hlavní důvod srpnového snížení výhledu uvedla možné narušení dodávek ruského plynu a následné spuštění recese a zvýšení deficitů státního rozpočtu.

Co se týče dodávek zemního plynu, je nyní situace jasná, přesto agentura S&P neudělala stejný krok.

 

Rating zůstal na AA-, žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Ve srovnání s jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země A+). O Španělsku (A), Portugalsku (BBB), Itálii (BBB) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu BB+) ani nemluvě. Itálie se zatím v investiční úrovni drží.