Archiv autora: Jan Dvořák

Inflace v eurozóně stále pokračuje v dosahování historických maxim, srpnová činí 9,1 % (o měsíc dříve činila 8,9 %). Očekávání analytiků byla 9,0 %, tady přesnější odhad než před měsícem.

 

 

Bezkonkurenčně největší inflaci v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny si udržují pobaltské země, všechny ji již mají na více než 20% úrovni. To je stále více, než dvojnásobek celé eurozóny. Nikdo další nemá inflaci vyšší, než byla červencová v České republice (17,5 %). Čtvrtou nejvyšší míru inflace v eurozóně má s velkým odstupem Slovensko. Pobaltské země ji mají o více než 50 % větší, než čtvrté Slovensko. Na druhé straně jsou stále ty samé tři země – Malta, Francie a Finsko.

 

Celkový přehled Eurostatu je zde:

 

 

Podobně jako u nás jsou tahounem ceny energií (+38,3 %) doprovázené cenami potravin (+10,6 %). Růst cen energií je menší, než byl v červenci, u potravin je tomu naopak.

 

ECB na svém červencovém zasedání poprvé po řadě let zvýšila úrokové sazby. Nezbývá jí nic jiného, uvidíme, co udělá na zářijovém.

 

O vývoji ekonomiky ve Velké Británii se u nás moc nemluví, proto se nyní podíváme na tamní vývoj inflace, červencová inflace ve Velké Británii vzrostla z červnových 9,4 % na 10,1 %. Očekávání bylo 9,8 %. To znamená, že je větší než ve Spojených státech nebo kolik činí v eurozóně. I v jejím případě se stejně jako ve Spojených státech jedná o čtyřicetileté maximum.

 

Tahouny inflace jsou „zcela překvapivě“ ceny energií, pohonných hmot a potravin. Bez nich by inflace byla mírně nad 5 %.

Zdroj: https://www.ons.gov.uk/economy/inflationandpriceindices/bulletins/consumerpriceinflation/july2022

 

BoE se bude snažit snížit inflaci co nejrychleji k 2% cílové úrovni. I ona však uznává, že to nebude okamžitě, odhaduje to na konec roku 2024.

Jeden z nejkratších odhadů snížení inflace k cílové 2% úrovni dělá ČNB. Nechme se překvapit, snad se nemýlí. Nutno podotknout, že je potřeba, aby se snížit inflaci podařilo všem, hlavně ČNB, Fed, ECB a BoE, doplněno centrálními bankami Polska a Maďarska.

 

Na svém čtverečním zasedání Bankovní rada nezvýšila po roce úrokové sazby. Zajímavé je, že je výsledkem změny členů Bankovní rady opět poměr 5:2, i když tentokrát s opačným výsledkem.

Bankovní rada to označila jako pauzu, v případě silné potřeby bude zvyšování úroků pokračovat.

 

Komentář P. Krále, ředitele sekce měnové politiky k budoucímu vývoji: „Inflace během nadcházejících měsíců vzroste lehce nad 20 % a i po část příštího roku bude dvouciferná. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci“

 

Guvernér A. Michl okomentoval pohled na stávající situaci tímto způsobem:

 

 „Tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou z mého pohledu následující. Za prvé, je nutné snížit míru zadlužování země. Za druhé, je potřeba zabránit mzdově inflační spirále. Růst mezd tedy musí odrážet růst produktivity práce, ne růst cen v ekonomice. A za třetí, je třeba držet úrokové sazby na vyšší úrovni, která brzdí ekonomiku.“

 

„S ohledem na nejistotu, která nás v nadcházejících měsících čeká, nám dnešní rozhodnutí umožní vyhodnocovat další vývoj ekonomiky a účinnost současné výše úrokových sazeb. Za bankovní radu ujišťuji veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem.“

 

Nic není zastaveno, každé další zasedání bude o možném zvýšení úrokových sazeb diskutovat. Intervence ve prospěch české koruny budou pokračovat.

 

 

 

Ve čtvrtek jsme psali o tom, že Fed zvýšil úrokové sazby a že následující den budeme moudřejší, jestli Spojené státy spadly do recese nebo ne. Ano, spadly.

 

Minulý čtvrtek bylo oznámeno, že HDP ve Spojených státech kleslo v prvním i druhém čtvrtletí letošního roku, a to i když to Fed nepředpokládal. V této úrovni se jedná o takzvanou technickou recesi. Vyhodnocení dalších podmínek, zda je recese reálná, či nikoliv, bude provádět National Bureau of Economic Research (NBER) a může to zabrat i několik měsíců.

 

Od konce druhé světové války bylo kromě této dosaženo 11 technických recesí, z toho 10 splnilo další podmínky pro skutečnou recesi. Nejčastější dobou trvání jsou dvě čtvrtletí, nejdelší byla na přelomu let 2008 a 2009 v době finanční krize.

 

Fed prohlásil, že se při všech rozhodováních bude řídit tvrdými daty. Bude hodně zajímavé, co udělá v září a hlavně jak to okomentuje. Ať udělá cokoliv, dotazy se na něj budou valit.

 

 

Minulý týden ECB zvýšila úrokové sazby, které nejsou záporné poprvé od rolu 2014. Zvýšila je rychleji, než bylo očekáváno. Čekalo se předem opakované oznámené zvýšení o 0,25 %, ECB je však rovnou zvýšila o 0,50 %, tedy na nulu. Začala zvyšovat úrokové sazby mezi posledními.

 

Jako důvod je stále zvyšující se míra inflace. ECB potvrdila cílování na dosahování víceleté průměrné inflace maximálně ve výši 2 %. Bude tedy mít co dělat (stejně jako Fed, o ČNB nemluvě), než ji na tuto úroveň sníží. Zajímavé je, že z 19 zemí eurozóny má nižší než průměrnou inflaci pouze 5 z nich.

 

Zároveň ECB zavedla antifragmentační instrument TPI. Podle jejího vyjádření to nemá být ekvivalent kvantitativního uvolňování. Zjednodušeně řečeno, cílem je snížení rozdílů výnosů mezi německými a italskými dluhopisy.  Zvyšující se rozdíl ukazuje na investory vnímané zvyšování rizika držení italských státních dluhopisů. ECB je bude raději kupovat místo investorů.

 

Další jednání ECB je v září a zvyšování úroků bude nejspíše pokračovat.

 

Červnová míra inflace dosáhla 9,1 %. Konsensus činil 8,8 % a květnová míra inflace činila 8,6 %. Ve Spojených státech jsme svědky stejné struktury položek s nejvíce rostoucími cenami – ropa, plyn a další položky z oboru energetiky. K tomu se přidávají potraviny.

 

Ještě nedávnou Fed tvrdil, že úrokové sazby nejspíše zvýší o 0,75 %. Nyní se pohled změnil a zvýšení sazeb o 1,00 % by v této situaci téměř nikoho nepřekvapilo.

 

Ještě nedávno Fed tvrdil, že je přesvědčen, že očekávaná míra inflace je stále ukotvena. Powell opět zdůraznil, že Fed se bude primárně řídit makroekonomickými ukazateli. Proto opět odmítl předpovídat další kroky. Tato inflace je také nad očekávanou mírou. Nejbližší zasedání Fedu je příští týden, tak se nechme překvapit.

 

Z pohledu od nás bude zajímavé sledovat, jak moc si Fed bude brát jako vzor chování ČNB při podobné míře inflace (u nás letos v lednu) a v čem se bude lišit.

 

 

Červnová inflace ve výši 17,2 % představuje maximum od prosince 1993 a její růst bude ještě pokračovat. Růst od loňského jara je výmluvný a dosažení 20 % hranice není nemožné.

Vybírám pár bodů:

• Zboží: +19,3 %, služby +13,9 %
• Bydlení 1: elektřina +31,6 %, plyn 57,8 %, tuhá paliva 34,0 %, teplo a teplá voda + 18,1 %
• Potraviny: Mouka + 69,9 %, máslo + 55,8 %, mléko +42,3 %, cukr +41,3 %, drůbeží maso 32,8 %, chléb + 28,6 %, maso celkem +20,4 %
• Pohonné hmoty + 47,5 %,

 

Z webu ČNB:

Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o více než dva procentní body rychlejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela překvapivě silná jádrová inflace, významně k ní však přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a rychlejší růst cen potravin a regulovaných cen.

 

Minulý týden Fed zveřejnil Minutes z červnového zasedání, kde zvýšil úrokové sazby o 0,75 % na 1,50 % – 1,75 %. Tímto krokem nikoho nepřekvapil, trhy to v této výši očekávaly, a to i když šlo o nejvyšší jednorázové zvýšení úrokových sazeb od roku 1994.

 

V souladu s tím nejsou překvapivé ani zásadní body Minutes. Zde jsou:

 

• Inflace je příliš vysoká, Fed jí věnuje velkou pozornost a bude dělat, co bude možné, aby ji dostal zpět na cílovou 2% úroveň, zároveň je Fed povinen se snažit o její snížení. Inflaci a odhadům jejího budoucího vývoje je věnována velká pozornost.
• Zvýšení úrokových sazeb tento měsíc by mělo být o 0,50 % – 0,75 %. Jakmile bude Fed s výší úrokových sazeb spokojen, zvyšování ihned zastaví.
• Bude se snažit, aby neztratil důvěryhodnost, aby se skutečná míra inflace významným způsobem nelišila od očekávané. O všem bude mluvit dopředu a vše bude dokladovat, proč to udělal. Ekonomika bude na jeho kroky reagovat pomaleji, než byli zvyklí a než by očekávali investoři. Přesto zvyšování úroků může zpomalit ekonomiku.
• Společnosti jsou si toho vědomy, a tak některé již začaly odsouvat původně plánované investice do budoucna.

 

Fed bude předem oznamovat, co udělá, aby náhodou někoho nepřekvapil. Překvapení je to poslední, čeho by Fed chtěl dosáhnout. Na rozdíl od ČNB nehodlá  investory překvapovat rychlostí zvyšování úrokových sazeb.

 

 

Poměr ceny zlata a stříbra se rozpohyboval. Před třemi měsíci jsme psali, že je relativní klid. Na konci března poměr osciloval mezi 76-78. Od té doby se tento poměr zvýšil přibližně o 20 %, roční růst činí 35 bodů a na grafu je to názorně vidět.

Za pozornost stojí třicetiletý vývoj. Na grafu je vidět, že poměr ceny zlata a stříbra je při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) na třicetiletém maximu.

 

Jak je známo, zlato je v případě velké krize považováno za ochrannou investici. To znamená, že někde není něco zcela v pořádku. V případě velkých problémů, by cena zlata prudce stoupala, k tomu nedochází.

 

Je možné, že zde funguje „Buy the Dip“. Investoři v takovém případě využívají poklesu ceny a při každém poklesu rádi dokupují, čímž zvyšují počet držených uncí a limitují pokles ceny. Tato poptávka je tedy u zlata větší, než u stříbra a velcí investoři rádi za disponibilní prostředky nakoupí více uncí. U stříbra nakoupí stejné množství uncí a ušetřené finanční prostředky použijí jinak.

 

Snížení poměru cen zlata a stříbra tedy znamená růstový potenciál pro cenu stříbra i při nezměněné ceně zlata.

 

 

Inflace v eurozóně plynule pokračuje v dosahování historických maxim, červnová činí 8,6 % (v květnu činila 8,1 %). Očekávání analytiků byla 8,3 %. Bezkonkurenčně největší inflaci v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny mají pobaltské země. Čistým matematickým průměrem vychází průměrná inflace zemí eurozóny 20,5 %. To je více, než dvojnásobek celé eurozóny. Nikdo další nemá inflaci vyšší, než byla květnová v České republice. Čtvrtou nejvyšší míru inflace v eurozóně má Slovensko. Na druhé straně je Malta, Francie a Finsko následované Německem..

 

Celkový přehled Eurostatu je zde:

Podobně jako u nás jsou tahounem ceny energií (+41,9 %) doprovázené cenami potravin (+8,9 %). Nejpomaleji rostou ceny služeb (+3,4 %).

 

Očekává se, že na svém červencovém zasedání ECB poprvé po řadě let zvedne úrokové sazby. Už i ona uznává, že inflace potrvá déle.