Archiv autora: Jan Dvořák

Na středečním zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 3,75 % – 4,00 %. Zvýšení o 0,75 % se stává oblíbeným, Fed jej použil počtvrté za sebou – na všech zasedáních počínaje červnem. Důvodem je inflace, která sice kleslá, ale pokles je menší, než bylo očekáváno a bylo by žádoucí.

 

Guvernér Fedu J. Powell zopakoval, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a inflace má největší prioritu. K recesi může dojít, tu krátkodobě Fed obětuje, mluví totiž také o zhoršení situace na jinak velmi dobrém pracovním trhu.

 

Další zvyšování může být menší, ale jen tak neskončí, dosažení 5% hranice není nemožné. Následné zahájení snižování poté může být odsunuto na později.

 

O 0,75 % zvýšila na svých posledních zasedáních mimo vedení Fedu, Evropské centrální banky i Bank od England.

 

Česká národní banka se rozhodla je zatím nezvyšovat, rozhodnutí padlo klasickým hlasovacím poměrem 5:2, když vzala v úvahu aktualizovanou prognózu. Ta nyní vypadá takto a zvýšení úrokových sazeb není vyloučeno.

 

Vidí tam kurz koruny k euru bez velké změny, výslovně uvedla ochotu intervenovat ve prospěch koruny.

 

 

Jestřábi pokračují v akci. ECB minulý týden splnila všeobecné očekávání a potřetí zvýšila úrokové sazby, tentokrát o 0,75 %, což je stejné jako v září.  Depozitní úroková sazba byla zvýšena na 1,50 % a refinanční na 2,00 %. Od června se zvýšila o 2 procentní body, bylo dosaženo maximum z roku 2009. Zvyšování úrokových sazeb bude ještě pokračovat.

 

ECB stále doufá, že inflace by se k cílové střednědobé průměrné 2% úrovni měla dostat v roce 2024.   Jestliže chce, aby k takovému snížení inflace skutečně došlo, je donucena úroky zvýšit i za cenu zpomalení růstu ekonomiky. Je si vědoma, že může ekonomika zemí eurozóny spadnout do recese.

 

V případě, že by recese nebyla velmi silná, bude ECB pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje. Vždyť průměrná inflace v zemích eurozóny činí 9,9 %.

 

Snižování objemu peněz v ekonomice zatím ECB nespustila, pravděpodobně k němu přistoupí až po zastavení zvyšování úrokových sazeb. Více informací oznámí v prosinci.

 

 

Před necelými dvěma týdny jsme psali o tom, že mezinárodní ratingová agentura S&P potvrdila výhled ratingu u ČR jako stabilní. Minulý týden svůj aktuální rating potvrdila i agentura Fitch. Její jarní rating obsahoval negativní výhled. Tento výhled sice agentura Fitch ponechala, ale nepoužila ho.

To znamenaná, že vývoj situace za posledních 10 měsíců nevidí z jejich strany jako neočekávaně negativní. Jako hlavní rizika pro snížení ratingu vidí velké zvýšení poměru stání dluhu / HDP a významně větší negativní dopady nedostatku energií. Potom by rating byl snížen.

 

I v případě agentury Fitch nemá žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) lepší rating, Estonsko ho má na stejné úrovni.

 

Uvidíme, jak se k excitujícímu ratingu vyjádří ratingová agentura Moody’s.

 

 

Mezinárodní ratingová agentura S&P potvrdila výhled ratingu u ČR jako stabilní. V porovnání s agenturou Moody’s ani výhled nezměnila. Agentura Moody’s totiž jako hlavní důvod srpnového snížení výhledu uvedla možné narušení dodávek ruského plynu a následné spuštění recese a zvýšení deficitů státního rozpočtu.

Co se týče dodávek zemního plynu, je nyní situace jasná, přesto agentura S&P neudělala stejný krok.

 

Rating zůstal na AA-, žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Ve srovnání s jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země A+). O Španělsku (A), Portugalsku (BBB), Itálii (BBB) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu BB+) ani nemluvě. Itálie se zatím v investiční úrovni drží.

Ve čtvrtek 29. září ČNB intervenovala na finančních trzích ve prospěch české koruny částkou téměř 70 miliard korun, což jsou přibližně 2 % devizových rezerv. ČNB prodala eura a dolary a za ně nakoupila české koruny. Defacto je stáhla z oběhu.

 

Intervence sama o sobě nebyla obranná proti právě v ten den probíhajícímu silnému tlaku na oslabení koruny. Výsledkem proto bylo posílení kurzu koruny o přibližně 20 haléřů za euro.

 

Jedlo se o signál, že Bankovní rada je i nadále připravena chránit českou korunu proti oslabení. Důvodem vydání signálu byl nedávný vývoj britské libry. Ta je totiž finančními trhy stále vnímána o úroveň výše, nežli česká koruna. Krize libry by mohla způsobit, že investoři začnou stahovat finanční prostředky z emerging markets, kam česká koruna stále patří. Proto ČNB chtěla, aby byla jasné, co má v plánu.

 

K tomu v ten den Bankovní rada v souladu s očekáváním nezvýšila úrokové sazby. Protože Fed, ECB i BoE je zvýšily, úrokový diferenciál podporující kurz koruny se zmenšuje. Tlak na oslabení koruny díky tomu bude pokračovat.

 

Plynulý trh se může vyřešit sám, skokové tlaky na oslabení koruny bude i nadále řešit ČNB. Prodá eura a dolary, nakoupí koruny. K dispozici má stále více, než 130 miliard euro.

 

 

 

Odhady vývoje inflace pro rok až dva jsou jedním z hlavních témat. V posledních dvou letech analytici i centrální banky podhodnocovali. Předpověď doslova krizové 3% inflace pro Spojené státy vydaná před necelými dvěma lety byla vnímána jako strašení.

 

Odhady dalšího vývoje nebyly zvyšovány předem, ale až jako výsledek, kdy dosažená inflace překonávala odhady. Zvýšení odhadů nikdy nebylo skokové, jednalo se pouze o posun křivky, viz tento graf.

 

Je možné, že stávající odhady maxima se zpřesňují. Vzniká zde však jiná věc – na řadu přichází odhady poklesu míry inflace. Všechny odhady mluví o relativně rychlém návratu k cílově 2% míře inflace. Zde jsou ve hře dvě rizika.

 

Prvním rizikem je, že analýzy nadhodnocují rychlost snižování míry inflace. Druhým je, že dosažená míra inflace budou 2 procenta. Při nepřesnosti odhadů směrem nahoru lze pochybovat o přesnosti odhadů inflace směrem dolů. Mezi prvními centrálními bankami, které mluví o pomalejším než dříve očekáváném poklesu inflace je ČNB. Evidentně si je vědoma toho, jak podhodnocovala růst inflace. Jiné centrální banky zatím o zpomalení snižování inflace nemluví.

 

Pro  budoucí vývoj se nyní začíná vyplácet sledovat ne odhady, kdy a zda inflace vyvrcholí na x procentech nebo o 1 procentní bod výše a o měsíc dříve nebo později, ale jakou rychlostí se pravděpodobně bude snižovat a kde se pokles zastaví.

 

Když se odhady nebudou vyplňovat, nebude to nic překvapivého. Z čistého pohledu na minulé dva roky je pravděpodobné, že snižování míry inflace potrvá déle a pokles se zastaví výše, než jsou stávající scénáře.

 

 

V poslední době, zvláště v minulém týdnu, došlo ve Velké Británii k finančním problémům. Bank of England sice podobně jako řada jiných centrálních bank zvyšuje úrokové sazby, ale byla donucena zasáhnout, aby se britský finanční systém nedostal do ještě větších problémů, než se nachází. Výsledkem byly velké pohyby kurzu britské libry k dolaru.

 

Podle informací britských obchodníků s drahými kovy projevila řada velkých investorů plus velké množství malých minulý týden výrazně vyšší zájem o fyzické drahé kovy. U největších britských obchodníků došlo ke dvojnásobení objemu. Na vlastní oči uviděli, že zlato slouží jako obrana před znehodnocením domácí měny.

Během posledních 12 měsíců i díky posilujícímu dolaru cena zlata vyjádřená v dolarech klesla o 96 dolarů za unci. Stejný dolarový pohyb díky oslabení britské libry byl Brity vnímán jako zvýšení ceny zlata o 205 liber za unci.

 

Lepší důkaz, než že zlato slouží jako ochrana před oslabením měny lze sotva poskytnout. Zvláště, když se jedná o britskou libru, tedy jednu z nejvýznamnějších světových měn.

 

 

 

Britská Bank of England (BoE) následovala Fed a také zvýšila úrokové sazby. Hlavní úrokovou sazbu zvýšila o 0,50 % na 2,25 %. Udělala totéž, co Fed, akorát je zvýšila pomaleji.  A to i přes to, že britská inflace dosahuje 9,9 % a je tedy vyšší, než ve Spojených státech, kde činí 8,3 %.

 

Pokud se ekonomika Velké Británie bude vyvíjet v končícím čtvrtletí podle odhadu BoE, její ekonomika vstoupí podle zjednodušené metodiky do recese (Spojené státy do ní vstoupily po skončeném druhém čtvrtletí).

 

Co s týče následujících kroků, i BoE se bude chovat podle tvrdých dat dostupných v den rozhodování o jejich výši. Velmi důraznou změnou je snížení odhadu míry inflace pro příští rok. BoE ho snížila z 13 % na 11 %.

 

Její chování bude ovlivněno i novou vládní politikou a BoE nezbývá, než vyčkat. To může být jeden z důvodů, proč udělala menší krok než Fed. Vláda svoji politiku představila v pátek a prakticky ihned se začalo mluvit o tom, že BoE zvýší úrokové sazby na mimořádném zasedání již tento týden.

 

Cena ropy se poprvé dostala pod cenu před invazí na Ukrajinu. Cena ropy je sražena hrozící recesí, a to nejen v Evropě či Spojených státech, o jejíž možnosti se již opakovaně mluví, ale po dlouhé době i v Číně, která je největším světovým importérem ropy (tam díky nulové toleranci vůči covid-19). Oboje vyústí ve snížení poptávky po ropě. Roční graf ropy Brent je zde (z toho dvoudenní pokles dosahuje 9 dolarů za barel):

 

Byla prolomena hranice 90 dolarů a ropa díky poklesu posiluje svoji usazenost v rámci již probíhajícího medvědího trhu s ropou. Došlo k tomu i přesto, že země OPEC oznámily snížení produkce ropy.

 

Pokud se cena ropy udrží na těchto úrovních, bude působit jako brzda inflace. A (snad) by se mohly snížit ceny pohonných hmot.

 

 

 

Minulý týden byl oznámen první návrh státního rozpočtu ČR pro rok 2023. Navrženy jsou příjmy ve výši 1,75 bilionu korun, výdaje 2,02 bilionu. Výsledkem je deficit ve výši 270 miliard korun. Ve srovnání s novelou rozpočtu pro letošní rok se jedná o snížení deficitu o 60 miliard korun.  Letošní deficit na konci srpna činí 231 miliard korun.

 

Ministr financí při prezentaci těchto čísel uvedl, že „Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně.“ Zmíněný deficit představuje 3,8 % HDP.

 

Na straně příjmu rozpočet očekává díky růstu ekonomiky a inflaci zejména zvýšený výběr DPH o 55 miliard korun. Dalším zvýšeným výběrem je 35 miliard z daně z příjmu právnických osob a 25 miliard z daně z příjmu fyzických osob.

 

Na straně výdajů se 104 miliard týká valorizace důchodů a zvýšené další sociální dávky. Druhou největší položkou je 21 miliard na modernizaci české armády. Mimo to dojde i ke zvýšení úroků placených ze státního dluhu. Placené úroky jsou očekávány ve výši 65 miliard, což představuje téměř čtvrtinu deficitu.

 

Nástřel pro rok 2024 představuje deficit 250 miliard korun, pro rok 2025 uvádí 230 miliard. Bude zajímavé sledovat, jak moc je tento první návrh reálný a zda bude schválen. Reálnost uvidíme za půl roku.