Archiv autora: Jan Dvořák

Stálo by to za zvážení, ale nejspíše to neudělá. Téměř všechny centrální banky mluvící o cílové inflaci ji mají ve výši 2 procent. A to jak Fed, tak i Evropská centrální banka. Tyto centrální banky se před pár lety pojistily, že se má jednat o střednědobý průměr. Česká národní banka je jednou z mála, která ji nemá přímo 2 %, ale má pásmo, v případě ČNB jde 1 % – 3% a inflaci 2 % považuje za ideální.

 

El-Erian, bývalý ředitel společnosti PIMCO, která spravuje největší podílové fondy zaměřené na dluhopisy, se k inflaci vyjádřil minulý týden. Podle něj cílová 2% inflace ztratila smysl. Návrat inflace k této úrovni je podle něj možná jen v případě silného propadu ekonomiky. Hodnota by měla být výšena na 3 % – 4 %. Mimochodem, zmíněná 4 % byla cílem stanoveným centrální bankou Nového Zélandu v 90. letech minulého století. Novozélandská centrální banka je autorem této metody.

 

Zároveň připustil, že z pozice Fedu je změna cílové inflace nepravděpodobná. Bylo by to vnímáno jako přiznání drtivé porážky. To je to poslední, co by Fed nyní připustil. Je lepší mít skutečnou inflaci o 1 procentní bod nad cílovou než cílovou inflaci zvýšit.

 

 

Zpomalení valorizací je jedna z nejdůležitějších připravovaných změn v ekonomice. Stávající valorizace důchodů je definována jako míra inflace plus polovina růstu reálných mezd. Bylo to postaveno na obvyklý vývoj ekonomiky, což není aktuální situace.

 

Novou variantou je dočasné zvyšování důchodů o dvě třetiny míry inflace. Tato změna by však ovlivnila nejen důchody v předem definovaném časovém úseku, ale i všechny následující, protože by byly navázány na menší částku.

 

Informace to je jasná – pro zabezpečení se do důchodu jsou potřeba vlastní finanční prostředky, pokud je to možné. A drahé kovy jsou jednou ze zajímavých možností.

 

P. S.

O zvyšování věku odchodu do důchodu není nutné pochybovat, dojde k němu. Plátců do důchodového systému bude čím dál méně, naopak přibývá těch, kteří čerpají, či z něj budou čerpat. Nutno podotknout, Česká republika není žádnou výjimkou. Ve stejné situaci jsou prakticky všechny země EU.

 

Minulý týden proběhlo první letošní zasedání Bankovní rady České národní banky, úrokové sazby zůstaly v souladu se všemi odhady beze změny. Hlasování (naposledy v tomto složení) skončilo obvyklým poměrem 5:2, dva členové hlasovali pro jejich zvýšení o 0,50 %. S téměř 100% jistotou lze říci, že i nové složení Bankovní rady by hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Po čtvrtečním jednání Bankovní rada zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu.

Největší změna ve srovnání s podzimní prognózou se týká míry inflace, její prognóza byla zvýšena z 9,1 % na 10, 8 %.  Odhad kurzu koruny vůči euru byl posílen o 30 haléřů. Česká národní banka stále nevylučuje možnost zvýšení úrokových sazeb. Důležitá bude lednová míra inflace, která bude zveřejněna 10. února.

 

„Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika…“

 

Na závěr vyjádření opakovaně jako po minulých zasedáních:

 

„Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.“

 

 

Německá vláda zveřejnila zvýšení odhadu HDP pro letošní rok. Z podzimního odhadu ze záporných 0,4 % na kladných 0,2 %. Zároveň s tím očekávají nižší míru inflace – odhad byl snížen ze 7 % na 6 %.

 

Německo má největší hrubý domácí produkt v Evropě. Žádné známky recese německá vláda nečeká. Takovýto vývoj je velmi důležitý pro českou ekonomiku, Německo je největší obchodní partner České republiky, a to včetně významného automobilového průmyslu.

 

Pokud se ukáže, že Němci mají pravdu, jedině dobře pro českou ekonomiku. Jestli nám pomůže v inflaci i HDP, jedině dobře. Nejzajímavější budou firemní komentáře plus komentáře Bankovní rady k výši importované inflace. V jejím případě to však neuslyšíme hned, ale až za několik měsíců.

 

 

Včera byla zveřejněna prosincová míra inflace v Evropské unii. Dosáhla 10,4 %  a jedná se o druhý pokles od říjnového maxima, kdy dosahovala 11,5 %, v listopadu činila 11,1 %. Dostala se i pod hodnotu v září.  V jednotlivých zemích jsou hodnoty podle Eurostatu následující.

 

Inflace byla dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí, nyní se před ně s náskokem dostalo Maďarsko, Česká republika je opět na pátém místě. Na druhé straně jsou Španělsko s inflací 5,5 %, Lucembursko s 6,2 % a Francie s 6,7 % inflací. Největšími tahouny inflace jsou stále potraviny, tabák s alkoholickými nápoji, energie a služby.

 

Pokles inflace v zemích eurozóny jistě vítá ECB, která začíná uvažovat o významném zpomalení, ne-li dokonce o brzkém zastavení zvyšování úrokových sazeb (zpomalení jejich zvyšování je očekáváno i od Fedu).

 

 

 

ČNB minulý týden zveřejnila záznam z prosincového jednání, na kterém byly úrokové sazby v souladu se všemi očekáváními ponechány beze změny.

 

Mluvili o tom, že stoupající mzdy jsou vnímány jako proinflační faktor. Pro další rozhodování o vývoji úrokových sazeb nebude důležitá prosincová míra inflace, která bude zveřejněna tento týden, ale lednová, k jejímu zveřejnění dojde za měsíc. Lze očekávat zvýšení řady cen na počátku jedna (z vlastních zkušeností při nákupu potravin potvrzuji). Takovéto lednové zvýšení ovlivní celoroční letošní inflaci. Zvýšení úrokových sazeb není vyloučeno. Přitom jsou si vědomi dopadu na hospodaření firem.

 

Pokračují v tom, že inflační očekávání vnímají jako klíčový faktor. V okamžiku, kdy by zmizela důvěra, že inflace se skutečně sníží, vyskočila by vzhůru.  Jako riziko členové Bankovní rady vnímají i to, že by Fed a Evropská centrální banka zastavily zvyšování úrokových sazeb a díky tmu by se zvýšila importovaná inflace. Zahraniční recese naopak může inflaci snížit.

 

Proto úrokové sazby zůstanou výše déle, než tomu bylo dříve. Dlouhodobě by neměly být nižší než míra inflace. Nejen v České republice, ale podle členů Bankovní rady by se k této politice platné před rokem 2008 měly vrátit i další centrální banky.

 

 

Včera Fed zveřejnil Minutes z posledního loňského zasedání. Jedná se o nejvíce jestřábí jednání od poloviny loňského roku. Hned na úvod uvedl, že je nepotěšil růst cen akcií, protože investoři očekávali, že ve Fedu budou zvolňovat svoji politiku. Fed si je vědom, že nemůže nic uspěchat, zejména zastavení kroků ke snížení míry inflace. Opět uvedl, že to, když zpomalí zvyšování úrokových sazeb, neznamená, že je nezvýší na stejnou úroveň. Pouze to zabere více času.

 

Fed si je vědom částečného provázání na růst mezd a jejich vývoj ovlivní i rozhodování Fedu. O tom, že by růst mezd byl podpůrným faktorem pro růst inflace, mluví i členové Bankovní rady ČNB. K tomu cílová 2% inflace platí, Fed si je vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat. Mezi nejdéle se snižujícími cenami, a tedy brzdícími pokles inflace, budou ceny spojené s bydlením, ty totiž ještě rostou a jejich růst vyvrcholí až během letošního roku.

 

Přiznává, že v případě potřeby klidně změní svoji politiku. Vidí dvě rizika – zastavení poklesu inflace nebo pokles ekonomiky. Jednoduše definovaná recese (pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích) již s velkou pravděpodobností o víkendu začala. Jako pravděpodobné vidí její průběh i podle široké definice. Sleduje i nezaměstnanost podle řady kritérií.

 

QT zatím bude pokračovat, ale peněžní trh bude pečlivě monitorován, ať už se neočekávaně změní cokoliv, v případě potřeby podnikne potřebné kroky.

 

 

Rok 2022 před několika dny skončil, proto se podíváme cenový vývoj obou kovů.

 

Ceny zlata i stříbra měly velmi podobný vývoj, cena zlata se během roku 2022 mírně zvýšila. V případě zlata jde o zvýšení o necelé 1 procento, v případě stříbra o necelá 4 procenta. Na první pohled nic mimořádného, avšak ve srovnání s propadem cen akcií či dluhopisů se jedná o mimořádný výsledek, klesla cena obou zmíněných aktiv. Podívejme se na grafy zlata a stříbra v roce 2022:

 

Zlato:

 

Stříbro:

Oba grafy mají jedno společné – hrubý tvar a k tomu je na nich vidět volatilita cen. Cena zlata vzrostla z 1815 dolarů za unci na 2052 (růst o 13 %), poté klesla na 1627 (pokles o 20 %) a následně vzrostla na pátečních 1824 dolarů za unci (růst o 12 %). U stříbra je to podobné. Nejprve růst z 23 dolarů za unci na 26,4 (+ 15 %), poté pokles na 17,8 (pokles o 33 %) a následný růst na 24 dolarů za unci (růst o 34 %).

 

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití Stříbrných účtů. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

 

 

Za pár dní se Chorvatsko stane dvacátou členskou zemí eurozóny. Chorvatsko splňuje všechna 4 základní kritéria – deficit státního rozpočtu a poměr státní zadluženosti s HDP, míry inflace, výše úrokových sazeb a kurzu kuny k euru. Příštího roku budou ceny uváděny jak v kunách, tak i v eurech. Obchody budou akceptovat obě měny, kurz bude pevný.

 

V České republice se zahájení procesu s přijetím eura odkládá. Minulý týden se přijetím eura zabývalo odložené jednání vlády České republiky. Vláda přijala nedoporučení ČNB a Ministerstva financí, aby nebyl stanoven termín přijetí eura.  Hlavními důvody je inflace, výše úrokových sazeb. K tomu česká koruna není zařazena v měnovém systému ERM II, podmínkou účasti je nízká volatilita kurzu koruny vůči euru.

 

Mimo tato kritéria je pohled na ekonomiku ČR ve srovnání s eurozónou. Ve společném prohlášení Ministerstva financí a ČNB je uvedeno: „Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces ekonomické konvergence české ekonomiky zejména v oblasti cenové a mzdové úrovně, jejichž odstup od průměru eurozóny zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně, což by mohlo způsobovat problémy v případě jednotné měnové politiky. Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešena dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.“

 

Na zavedení eura si v České republice ještě počkáme.

 

 

Včerejší zasedání Bankovní rady nepřineslo žádné překvapení. Od letní změny členů Bankovní rady ČNB nedošlo v druhé polovině roku ani k jedné změně úrokových sazeb. Všechna hlasování proběhla poměrem 5:2 ve prospěch ponechání sazeb na červnové úrovni, stejně tak i včerejší.

Hlavní je druhý bod shrnutí rozhodnutí Bankovní rady – ČNB neví, co bude. Tak sedí na rukou a nechává si otevřené dveře na nezbytné kroky.

O snižování úrokových sazeb však zatím nepadlo ani slovo, pouze probíhají diskuse, zda úrokové sazby zvýšit nebo ne. K tomu byla zdůrazněna obrana české koruny proti případnému oslabení. Opakovaně zmiňuje pád hypotečního trhu – říjen 2022 versus říjen 2021 = pokles o 82 %.

 

Na závěr svého prohlášení Bankovní rada  zopakovala obvyklé dvě věty:

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.