Archiv autora: Jan Dvořák

Na svém včerejším zasedání bankovní rada České národní banky úrokové sazby v souladu s očekáváním nezměnila, tentokrát poměrem 5:2 (v květnu činil 4:3). Dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

 

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

 

Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Reálné úrokové sazby se při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Měnové podmínky byly v posledních čtvrtletích přísné i vlivem zhodnocení koruny vůči euru.

 

I na příštím jednání bude bankovní rada rozhodovat o tom, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bude přitom vycházet z vyhodnocení nové prognózy ČNB a z vyhodnocení nově dostupných dat.

 

Přestože inflace v posledních měsících klesla více, než předpokládal základní scénář prognózy ČNB, bankovní rada i nadále očekává, že úrokové sazby zůstanou na stávající či vyšší úrovni po delší dobu. To zaručí návrat inflace k hodnotám poblíž inflačního cíle v příštím roce.

 

Uvidíme, jak se bude inflace dále vyvíjet, hlavně v porovnání s prognózou ČNB.

 

 

V pondělí byla zveřejněna míra inflace v České republice. Z dubnových 12,7 % se výrazně snížila na 11,1 %, což je minimum od února loňského roku. Tehdy byla považována za katastrofu, dnes je vítána. Graf vývoje je následující:

 

„V květnu ceny oproti loňskému roku vzrostly o zhruba 11 % a svůj meziroční růst zmírňují již od února. Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 Kč/l, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-kveten-2023

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +12,5 %, služby +8,9 %.
• Bydlení: elektřina +24,8 % (v dubnu také 24,8 %), zemní plyn +47,6 % (v dubnu 53,1 %) a teplo a teplé vody +41,3 % (v dubnu 40,9 %). Vodné +16,3 %, stočné +30,3, oboje ve srovnání s březnem i dubnem beze změny.
• Imputované nájemné +3,1 % (v dubnu 4,9 %), klasické nájemné +6,8 % (v dubnu + 6,9 %).
• Potraviny: cukr +58,7 % (v dubnu 60,9 %), vejce +32,3 % (v dubnu 41,2 %), polotučné trvanlivé mléko +5,4 % (v dubnu 19,2 %), zelenina +21,5 % (v dubnu 18,3 %)
• Stravovací služby +15,1 % (v dubnu 17,6 %), ubytovací služby +14,5 % (v dubnu 17,4 %)

 

Ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král shrnul pohled České národní banky následujícím způsobem: „Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst rychle zpomalovat. Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží v letních měsících. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.“

 

Zajímavé bude, zda se bude v odhadech ČNB dosažení 2% inflace v čase posouvat nebo ne. Bankovní rada byla v květnu doslova na hraně před možným zvýšením úrokových sazeb. Na hraně pravděpodobně bude i příští týden.

 

 

Před měsícem jsme se věnovali nákupu zlata centrálními bankami v 1. čtvrtletí letošního roku. Mezi kupujícími je i Česká národní banka, mezi nejvýznamnější z nich se zařadila centrální banka Číny. Ta v nákupech pokračuje i nadále.

 

Minulý měsíc nakoupila přibližně 16 tun zlata, což je již sedmý měsíc v řadě, kdy centrální banka Číny nakupuje zlato. Tento měsíční nákup Číny je větší, než zlaté rezervy ČNB. Od listopadu, kdy Čína začala svou nákupní vlnu, nakoupila celkem 144 tun zlata. Celkové zásoby čínské centrální banky dosahují nyní přibližně 2 092 tun.

 

Podle analytiků eskalující geopolitické konflikty zvyšují význam vlastnictví zlata jako bezpečného útočiště bez rizika protistrany. Zlato je jediným aktivem, které se kvalifikuje jako takové. V minulosti tvořilo zlato průměrně asi 40 % aktiv centrálních bank, ale dnes činí jen něco málo přes 15 %.

 

Banky budou pokračovat, ale pokud by se zlaté rezervy vrátily na úroveň před více než 50 lety, při stávajících cenách by bylo potřeba 3,2 bilionu dolarů. Taková částka samozřejmě nehrozí.

 

Důvody pro držení zlata centrálními bankami zůstávají historicky důležité. Nejvíce respondentů (77 %) uvedlo jako hlavní důvod „historickou pozici zlata“. Další důvody zahrnují „výkonnost zlata v době krize“ (74 %), „dlouhodobé uchování hodnoty / zajištění proti inflaci“ (74 %), „účinnou diverzifikaci portfolia“ (70 %) a „absenci rizika selhání“ (68 %).

 

 

 

Eurostat dnes zveřejní zprávu o květnovém vývoji inflace v eurozóně. Německo s Francií ji zveřejnili již včera. Proto se na ně zaměříme detailněji.

 

Míra inflace v Německu v květnu prudce klesla podle metodiky EU. Meziročně se snížila z 7,6 procenta v dubnu na 6,3 procenta. Podle německé metodiky by činila 6,1 %. Růst spotřebitelských cen dosáhl nejnižší úrovně za poslední rok. Ceny potravin stále rostly nadprůměrně, ale došlo k výraznému zpomalení tempa růstu. Ceny energií také zpomalily, i když stále rostly o 2,6 procenta.

 

Prudký pokles cen energií je důsledkem nižších cen po loňské invazi na Ukrajinu a také opatření německé vlády. Zavedení celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za měsíční cenu 49 eur mělo také pozitivní vliv na inflaci. Vláda očekává, že průměrná inflace letos činí 5,9 procenta a příští rok klesne na 2,7 procenta.

 

Podle předběžných údajů se míra inflace ve Francii v květnu zpomalila na šest procent z dubnových 6,9 procenta. Podle francouzské metodiky by činila 5,1 %. Tento vývoj překvapil analytiky, kteří očekávali menší pokles. Nižší inflace je především důsledkem zpomalování cen energií a potravin. Spotřebitelské ceny dokonce v meziměsíčním srovnání klesly o 0,1 procenta, zatímco očekávání analytiků bylo růst o 0,3 procenta.

 

Francouzský statistický úřad také potvrdil růst hrubého domácího produktu (HDP) za první čtvrtletí na 0,2 procenta. Tyto příznivé inflační a ekonomické údaje naznačují podobný trend i v jiných zemích eurozóny.

 

Zajímavé bude, kde se v rámci eurozóny inflace Německa a Francie budou nacházet. Dosud byla francouzská inflace podprůměrná a německá nadprůměrná. A jak poté bude reagovat ECB. Její 2% cíl se sice blíží, ale nějakou dobu to ještě potrvá.

 

Na konci ledna jsem slíbil, že se v březnu vrátíme k vývoji poměru ceny zlata a stříbra. Toto je dvouměsíční vývoj tohoto poměru.

 

Dno poměru ceny zlata a stříbra bylo dosaženo 4. května, tedy v den, kdy cena zlata dosáhla ceny 2050 dolarů za unci. Cena stříbra se pohybovala stejným směrem jako ceny zlata, v procentuálním vyjádření rychleji.

 

Stávající hodnota je blízko průměru za roční období.  Pro názornost – toto je roční vývoj poměru cen zlata a stříbra a o nejbližším vývoji rozhodne politická situace ve Spojených státech.

V noci ze soboty na neděli prezident Biden a šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy uzavřeli předběžnou dohodu o pozastavení platnosti dluhového stropu ve Spojených státech. Dohoda umožní Spojeným státům vyhnout se platební neschopnosti, která by měla vážné dopady na celosvětovou ekonomiku. Hlasování o dohodě se očekává tuto středu, a výsledky budou mít silný vliv na finanční trhy včetně drahých kovů.

 

Za týden se budeme věnovat týdennímu pohybu ceny zlata. Bude to jistě zajímavé.

 

 

Členové vedení Fedu v minulém týdnu naznačili, že úrokové sazby zůstanou na vysoké úrovni nebo se dokonce dále zvýší. Důvodem je pomalé zlepšování inflace a křehká ekonomika. Čtyři členové vedení Fedu analyzovali údaje a rizika, na jejichž základě se budou rozhodovat na červnovém zasedání o (ne)zvýšení úrokových sazeb. Zdůrazňují prioritu snížení inflace k cílovým 2 %.

 

Komentáře prezidentů federálních rezervních bank naznačují pokračující debatu uvnitř Fedu ohledně dalších kroků v cyklu zvyšování sazeb. Často se mluví o pauze ve zvyšování sazeb, aby bylo možné vyhodnotit dopad zpřísnění úvěrové politiky a investoři ji očekávají.

 

To je však stále nejisté. Vadí jim zejména pomalé zlepšování míry inflace a do hry vstupuje potenciální krize limitu zadluženosti USA. Prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari zdůraznil, že úsilí o snížení inflace by mělo pokračovat a varoval před tím, aby se nechali zviklat několika měsíci pozitivních údajů. Prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee zdůraznil obavy ze zpřísnění úvěrových podmínek a neúplného dopadu předchozích zvýšení sazeb. Prezident richmondského Fedu Tom Barkin vyjádřil pochybnosti o tempu zlepšování a zdůraznil, že k dosažení požadované úrovně inflace může být zapotřebí dalšího vlivu na poptávku.

 

Zatímco investoři očekávali snížení sazeb později v průběhu roku, politici zdůraznili, že zvýšení sazeb je pravděpodobnější, pokud bude třeba jednat. Hodně to připomíná jednání bankovní rady ČNB, kde květnový hlasovací poměr 4:3 ukázal na tvrdá jednání o (ne)zvýšení úrokových sazeb. U Fedu bylo hlasování jednomyslné.

 

Vše to ukazuje, že rozhodnou tvrdá data. Nejbližší jednání Fedu je 13.-14. června. ČNB zasedá o týden později.

 

 

Včera byla ve Spojených státech zveřejněna dubnová míra inflace. Meziměsíční míra inflace dosáhla 0,4 %, meziroční 4,9 %, což je dvouleté minimum. Zároveň je nižší, než úroková sazba Fedu, která je nyní v rozpětí 5,00 % – 5,25 %.

 

Ačkoli se jedná o pomalejší meziroční růst ve srovnání s březnovou mírou, stále se jedná o hodnotu nad 2% cílovou inflací Fedu. Centrálními bankami nejsledovanější jádrová inflace dosahuje 5,5 %, které jsou v souladu s očekáváním ekonomů. To je ještě více nad cílovou inflací.

 

Ekonomové očekávali, že ceny meziměsíčně vzrostou o 0,4 % a meziročně o 5 %. Nejnovější údaje naznačují, že inflační tlaky v americké ekonomice zůstávají zvýšené. Tříletý vývoj inflace je názorně vidět zde:

Index bydlení se za poslední rok zvýšil o 8,1 %, což představuje více než 60 % celkového růstu jádrové inflace. Mezitím ceny energií za 12 měsíců končících dubnem klesly o 5,1 %, zatímco index cen potravin se za poslední rok zvýšil o 7,7 %.

 

Fed si je vědom rizika, svým příliš rychlým zvyšováním úrokových sazeb, kterým bojuje proti inflaci, pošle americkou ekonomiku do recese. Rozhodnutí na červnovém zasedání je otázkou, zatím není nic jisté. Možná jen oznámí, že zatím vyčká.

 

 

Na svém včerejším zasedání bankovní rada České národní banky úrokové sazby nezměnila. Hlavním rozdílem je změna v  hlasovacím poměru z jasných 6:1 v březnu na těsných 4:3. Čtyři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny, tři pro jejich zvýšení o 0,25 %

 

Z pohledu vývoje se jedná o významný posun, jestřábí křídlo výrazně posílilo.

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

 

„Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vyhodnotí, že inflace dostatečně rychle neklesá k cíli ČNB. Z tohoto pohledu se nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná.“

 

  „Cesta k nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu… „Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna“

 

Bankovní rada je doslova na hraně před možným zvýšením úrokových sazeb. A uvedla, že jejich snížení nepřipadá v úvahu. Zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Ve srovnání s minulou zvýšila odhad letošní míry inflace a překlopila pokles HDP do jeho růstu.  Názorně je vidět zde:

 

V porovnání s ministerstvem financí očekává vyšší inflaci i vyšší růst HDP. Oba rozdíly se daly očekávat. U inflace je ČNB pesimističtější a u HDP má navíc informaci o nečekaně dobrém 1. čtvrtletí letošního roku.

 

 

Toto je názorné porovnání nastartování bankovní krize v roce 2008 (březen a září) s letošním březnem a necelým dubnem.

 

Letošní prodeje jsou (měřeno v uncích) o 150 % vyšší, než v roce 2008. Prodeje v první polovině letošního dubna jsou větší, než celkem březen + září 2008. Po dokončení dubna je pravděpodobné zvýšení na trojnásobek.

Překvapením by nebyl ani čtyřnásobek.

 

 

 

Přesná částka na konci března činí 2 997 miliard, z toho 102 miliard pochází z letošního dluhu. Jedná se o 42,9 % HDP (na konci roku bylo zadlužení 42,6 % HDP). Standardním nástrojem financování jsou státní dluhopisy se splatností větší než 1 rok a státní pokladniční poukázky se splatností do jednoho roku.

 

Dluhopisy byly prodány v hodnotě 141 miliard korun, státní pokladniční poukázky v celkové v hodnotě 94,6 miliardy korun plus dvě miliardy eur. Zvýšení státního dluhu je menší, než objem vydaných dluhopisů a státních pokladničních poukázek proto, že část byla použita na úhradu splatných dluhů. U refinancování státních dluhů v řadě případů dochází ke zvýšení úrokových sazeb, zejména pokud byly splácené dluhopisy vydány před mezi lety 2018 a 2021.

 

Během letošního roku je očekáváno zvýšení státního dluhu o dalších 194 miliard korun. Reálnost tohoto čísla závisí na reálnosti deficitu státního rozpočtu pro letošní rok stanoveném na 295 miliard korun. Názory se velmi liší, čas ukáže. Z hlediska splácení státního dluhu se mezi nejefektivnější nástroje řadí inflace. Uvidíme, jaké kroky ČNB bude s úrokovými sazbami podnikat.