Archiv autora: Jan Dvořák

Včera byla ve Spojených státech zveřejněna dubnová míra inflace. Meziměsíční míra inflace dosáhla 0,4 %, meziroční 4,9 %, což je dvouleté minimum. Zároveň je nižší, než úroková sazba Fedu, která je nyní v rozpětí 5,00 % – 5,25 %.

 

Ačkoli se jedná o pomalejší meziroční růst ve srovnání s březnovou mírou, stále se jedná o hodnotu nad 2% cílovou inflací Fedu. Centrálními bankami nejsledovanější jádrová inflace dosahuje 5,5 %, které jsou v souladu s očekáváním ekonomů. To je ještě více nad cílovou inflací.

 

Ekonomové očekávali, že ceny meziměsíčně vzrostou o 0,4 % a meziročně o 5 %. Nejnovější údaje naznačují, že inflační tlaky v americké ekonomice zůstávají zvýšené. Tříletý vývoj inflace je názorně vidět zde:

Index bydlení se za poslední rok zvýšil o 8,1 %, což představuje více než 60 % celkového růstu jádrové inflace. Mezitím ceny energií za 12 měsíců končících dubnem klesly o 5,1 %, zatímco index cen potravin se za poslední rok zvýšil o 7,7 %.

 

Fed si je vědom rizika, svým příliš rychlým zvyšováním úrokových sazeb, kterým bojuje proti inflaci, pošle americkou ekonomiku do recese. Rozhodnutí na červnovém zasedání je otázkou, zatím není nic jisté. Možná jen oznámí, že zatím vyčká.

 

 

Na svém včerejším zasedání bankovní rada České národní banky úrokové sazby nezměnila. Hlavním rozdílem je změna v  hlasovacím poměru z jasných 6:1 v březnu na těsných 4:3. Čtyři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny, tři pro jejich zvýšení o 0,25 %

 

Z pohledu vývoje se jedná o významný posun, jestřábí křídlo výrazně posílilo.

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

 

„Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vyhodnotí, že inflace dostatečně rychle neklesá k cíli ČNB. Z tohoto pohledu se nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná.“

 

  „Cesta k nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu… „Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna“

 

Bankovní rada je doslova na hraně před možným zvýšením úrokových sazeb. A uvedla, že jejich snížení nepřipadá v úvahu. Zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Ve srovnání s minulou zvýšila odhad letošní míry inflace a překlopila pokles HDP do jeho růstu.  Názorně je vidět zde:

 

V porovnání s ministerstvem financí očekává vyšší inflaci i vyšší růst HDP. Oba rozdíly se daly očekávat. U inflace je ČNB pesimističtější a u HDP má navíc informaci o nečekaně dobrém 1. čtvrtletí letošního roku.

 

 

Toto je názorné porovnání nastartování bankovní krize v roce 2008 (březen a září) s letošním březnem a necelým dubnem.

 

Letošní prodeje jsou (měřeno v uncích) o 150 % vyšší, než v roce 2008. Prodeje v první polovině letošního dubna jsou větší, než celkem březen + září 2008. Po dokončení dubna je pravděpodobné zvýšení na trojnásobek.

Překvapením by nebyl ani čtyřnásobek.

 

 

 

Přesná částka na konci března činí 2 997 miliard, z toho 102 miliard pochází z letošního dluhu. Jedná se o 42,9 % HDP (na konci roku bylo zadlužení 42,6 % HDP). Standardním nástrojem financování jsou státní dluhopisy se splatností větší než 1 rok a státní pokladniční poukázky se splatností do jednoho roku.

 

Dluhopisy byly prodány v hodnotě 141 miliard korun, státní pokladniční poukázky v celkové v hodnotě 94,6 miliardy korun plus dvě miliardy eur. Zvýšení státního dluhu je menší, než objem vydaných dluhopisů a státních pokladničních poukázek proto, že část byla použita na úhradu splatných dluhů. U refinancování státních dluhů v řadě případů dochází ke zvýšení úrokových sazeb, zejména pokud byly splácené dluhopisy vydány před mezi lety 2018 a 2021.

 

Během letošního roku je očekáváno zvýšení státního dluhu o dalších 194 miliard korun. Reálnost tohoto čísla závisí na reálnosti deficitu státního rozpočtu pro letošní rok stanoveném na 295 miliard korun. Názory se velmi liší, čas ukáže. Z hlediska splácení státního dluhu se mezi nejefektivnější nástroje řadí inflace. Uvidíme, jaké kroky ČNB bude s úrokovými sazbami podnikat.

 

 

 

Minulý čtvrtek byla zveřejněna míra inflace v České republice. Z lednových 17,5 % a únorových 16,7 % se snížila na 15,0 %, což je minimum od dubna 2022.  Názorně je to vidět na tomto grafu:

Základní položky meziroční míry inflace:

 

• Zboží: +17,0 %, služby +11,7 %.
• Bydlení: elektřina +29,6 %, plyn +60 %, tuhá paliva +53,7 %, teplo a teplá voda +44,6 %, vodné +16,3 %, stočné +30,3 %.
• Imputované nájemné +6,8 %, klasické nájemné +6,7 %.
• Potraviny: cukr +97,6 %, vejce +75,5 %, mouka +32,6 %, polotučné trvanlivé mléko +45,2 %, rýže +32,9 %
• Stravovací služby +21,5 %, ubytovací služby +19,1 %

 

Dosažená inflace je o 0,2 procentního bodu vyšší než v zimní prognóze ČNB. V týden staré prognóze zvýšilo ministerstvo financí odhad letošní průměrné inflace z 10,4 % na 10,9 %.

 

Petr Král, ředitel sekce měnové České národní banky:

 

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání zimní prognózy, že po přechodném zrychlení cenového růstu na samém počátku letošního roku, souvisejícím zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen, bude inflace rychle klesat. Ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty.

 

ČNB nemá důvod na květnovém zasedání cokoliv měnit, dubnovou inflaci nebude ještě mít k dispozici.

 

Toto je graf porovnávající prodeje zlatých investičních mincí v prvních čtvrtletích od roku 2007 do roku 2023. První čtvrtletí v letech 2021-2023 jsou bezkonkurenčně nejvyšší.

 

Letošní první čtvrtletí je v tomto období na prvním místě, v počtu prodaných uncí mírně překonalo i loňský rok. Díky březnovému vývoji lze očekávat pokračování zvýšeného zájmu o investiční zlaté mince.

 

A to i přes pokračování snižování míry inflace (naštěstí). Jak dopadne březnová míra inflace  v České republice, se dozvíme ve čtvrtek.

 

 

Od poloviny března bylo hlavním tématem finančních trhů vývoj kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Swiss National Bank (SNB) vydala ve středu oznámení, že v případě potřeby Credit Suisse pomůže se zajištěním likvidity až ve výši 50 miliard švýcarských franků. To finanční trhy zklidnilo.

 

V pátek 17. března investoři znervózněli, jestli k něčemu nedojde o tomto víkendu a začali přemisťovat část finančních prostředků do zlata. Růst ceny zlata nejprve pokračoval i v pondělí 20. března, ve kterém po roce dočasně přesáhl hranici 2.000 dolarů za unci.

 

Tento týden je cena zpět nad 2000 dolary. Toto je pětidenní graf:

K růstu došlo poté, kdy v úterý švýcarské federální státní zastupitelství zahájilo vyšetřování převzetí banky Credit Suisse s tím, že prověřuje možné porušení švýcarského trestního práva ze strany vládních úředníků, regulačních orgánů a vedoucích pracovníků obou bank při jednání o fúzi, které proběhlo 18. a 19. března.

 

To vládu nevylekalo, včera zrušila bonusy více, než tisícovce manažerů. Kdyby se obávala prokuratury, neudělala by to. Výsledkem je, že cena zlata se stabilizovala nad 2020 dolary za unci.

 

Česká národní banka zveřejnila ve čtvrtek Roční zprávu o výsledku hospodaření a Roční účetní závěrku za rok 2022.

 

V loňském roce ČNB nakoupila 1 810 kg zlata, což zvýšilo její zásoby o 1 377 kg na 11 959 kg, tedy 385 tisíc uncí v hodnotě 15,8 miliardy korun. Přibližně 60 % z nich je uloženo v zahraničí, 40 % v České republice. Ve zprávě ČNB jsou zásoby rozděleny do 4 kategorií:

 

Dlouhodobě držené zásoby v hodnotě 15 miliard korun tvoří investiční mince a slitky, provozní zásoby tvoří drahé kovy určené na výrobu mincí. Když se tato kategorie zásob vyčerpává, je doplněna. Dříve docházelo k tomu, že sem byly přesouvány kovy z dlouhodobých investice.  Nyní došlo ke zvýšení téměř o polovinu.

 

Je to signál o tom, že guvernér A. Michl bude chtít pokračovat v nákupu investičního zlata, jak dříve prohlásil. Během svého šestiletého období guvernéra ČNB plánuje nakoupit 100 tun, tedy téměř desetinásobek zásob držených na konci loňského roku. Letošní nákupy již začaly.

 

 

 

Ve středu 29. března bankovní rada České národní banky na svém druhém letošním zasedání úrokové sazby nezměnila. Hlasování skončilo předvídatelným poměrem 6:1. Šest členů hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny, jeden pro jejich zvýšení o 0,25 %

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

 

„Nejistota ohledně hospodářského výhledu a budoucích kroků velkých centrálních bank se oproti únorovému jednání zvýšila, a to i s ohledem na situaci na finančních trzích. Navzdory těmto nejistotám bude bankovní rada i na příštím zasedání rozhodovat o tom, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko vzniku mzdově-inflační spirály.“

 

„Z tohoto pohledu se nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná.“

 

Bankovní rada zesílila varování před možným zvýšením úrokových sazeb. A uvedla, že jejich snížení nepřipadá v úvahu.

 

Fed díky jednomyslnému hlasování zvýšil úrokové sazby o 0,25 % na 4,75 – 5,00 %. Trhy očekávají, že během letošního roku dojde k ještě jednomu zvýšení o dalších 0,25 %.  Po minulém zasedání bylo považováno za jisté zvýšení o 0,25 %. Po projevu J. Powella v Senátu se očekávalo zvýšení o 0,50 %. K tomu nakonec nedošlo.

 

Výsledných 0,25 % je díky pádu Silicon Valley Bank, kdy do hry vstoupila stabilita finančního systému. Pokud se na finančních trzích nestane nic mimořádného, při květnovém zasedání budou hlavním kritériem opět tvrdá data. Debatou bude, zda podle v té době dostupných dat ukončit zvyšování úrokových sazeb nebo ne. V příštím roce je očekáváno zahájení snižování úrokových sazeb.

 

Fed se také výslovně vyjádřil, že americký finanční sektor je silný a že by je neohrozil ani bankrot řady bank. Případné snížení úrokových sazeb by nastalo jen v krizové situaci, snad nebude nutný.