Archiv autora: Jan Dvořák

Ratingová agentura Fitch potvrdila rating České republiky na stupni AA-, zároveň však potvrdila negativní výhled. Tato skutečnost naznačuje možnost budoucího snížení ratingu. Tento negativní výhled agentura Fitch udává od jara minulého roku, dosud ho nepoužila. Žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) nemá lepší rating.

Fitch ve své zprávě kritizuje výrazné zhoršení veřejných financí spolu s růstem veřejného dluhu, a opatření ke snížení daní z let 2020 a 2021. Připravovanou rozpočtovou reformu vnímá pozitivně, avšak zatím si není jista jejím efektem.

„Agentura Fitch právě zveřejnila zprávu, která potvrzuje solidní hodnocení Česka. Avšak je třeba zdůraznit, že výhled zůstává negativní a hlavním závazkem jsou veřejné finance. Nižší schodek veřejných financí pro rok 2024 oproti roku 2023 má zásadní význam pro udržení dobrého hodnocení Česka a nízké inflace v nadcházejícím roce,“ uvedl guvernér České národní banky, Aleš Michl.

Úvěrový rating slouží jako klíčový signál pro investory, sledujících pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný dopad na ochotu věřitelů půjčovat státu a také na podmínky půjčování, včetně úrokových sazeb. Vyšší rating naznačuje menší riziko dlužníka v očích věřitelů a tím pádem zvýšenou šanci na nižší úroky

Ministerstvo financí vydalo minulý týden ekonomickou prognózu, která je méně optimistická, než odhady České národní banky (ČNB) a České bankovní asociace (ČBA). Tyto dvě instituce očekávají letošní růst HDP ve výši 0,1 procenta a následujícím rokem zaznamenávajícím 2,3 procentní růst. V odhadech ohledně průměrné inflace se všechny tři subjekty podobně shodují, ČNB i ČBA předpokládají letošní míru inflace těsně kolem 11 %.

Ministerstvo financí předpokládá snížení HDP o 0,2 %, zatímco v dubnu byl očekáván růst o 0,1 %. Je pesimističtější, než bankovní rada ČNB. Hlavním důvodem změny je vývoj HDP ve 2. čtvrtletí. Ministerstvo financí v něm očekávalo růst, došlo však k poklesu, jeho hlavním důvodem je stále klesající spotřeba domácností. Nyní ministerstvo financí očekává mezikvartální růst HDP od 3. čtvrtletí.

Podle Davida Prušvice, ředitele odboru hospodářské politiky ministerstva financí, tyto ekonomické modely naznačují, že balíček by mohl mít negativní vliv na HDP zhruba ve výši 0,3 procenta. Očekává se, že zadlužení státních institucí vzroste z 44,2 % HDP na 44,7 % HDP.

Prognóza celoroční inflace zůstává beze změny na úrovni 10,9 %. V roce 2024 by se měla přiblížit k 2% cíli ČNB, průměr je očekáván 2,8 %, což je v tolerančním pásmu ČNB. Červencová meziroční inflace činí 8,8 %.

U deficitu veřejných financí se očekává schodek ve výši 3,6 % HDP, což je stejně jako byl dosaženo v loňském roce. Ve srovnání s dubnovou prognózou došlo k jeho zvýšení o 0,1 %. Pro rok 2024 je očekáván deficit 2,9 %. Také zde doufejme, že ministerstvo financí má pravdu.

I přes oslabení ekonomiky trvá dlouhodobě nízká nezaměstnanost, a to díky struktuře ekonomiky a odchodů do důchodu. Zahraniční investoři nyní zvažují, zda budou schopni najít dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. I tento faktor může být jedním z důvodů, proč továrna tchajwanského výrobce Taiwan Semiconductor Manufacturing bude postavena u Drážďan.

Názorný přehled nové prognózy je zde:

Minulý týden byla zveřejněna červencová míra inflace v České republice, která se z červnových 9,7 % snížila na 8,8 %. Inflace klesla zejména díky poklesu cen zboží.

Hlavními kategoriemi jsou tyto:

• Bydlení: elektřina +23,4 % (v červnu 24,6 %), zemní plyn +35,5 % (od v červnu 39,8 %) a teplo a teplé vody +38,9 % (v červnu 40,7 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné stejně jako v červnu +26,9
• Imputované nájemné +0,9 % (v červnu 1,5 %), klasické nájemné +7,6 % (v červnu + 6,9 %).
• Potraviny: zvýšení cen zeleniny o 28,9 % (v červnu 28,2 %) bylo zejména díky zvýšení cen brambor o 61,2 %
• Stravovací služby +12,8 % (v červnu 13,8 %), ubytovací služby +13,6 % (v  červnu činila 13,5 %)

Graficky je to názorně zde:

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 %. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 %,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Dosažená míra inflace je o 0,1 procentního bodu nižší, než činila prognóza České národní banky (červnový rozdíl činil 0,4 procentního bodu). Shrnutí od Jakuba Matějů, náměstka ředitele sekce měnové ČNB, je jasné:

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání letní prognózy, že inflace bude během léta pokračovat v započatém strmém poklesu. Až do září bude meziroční cenový růst zpomalovat. V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, avšak pouze vlivem statistického efektu úsporného tarifu v oblasti cen energií z konce loňského roku. Po jeho odeznění inflace na začátku příštího roku skokově klesne do blízkosti 2% cíle ČNB.

Z toho vyplývá, že bankovní rada v září úroky nezvýší.

Bankovní rada ČNB nikoho nepřekvapila a úrokové sazby nezměnila. Pro zachování úrokových sazeb na této úrovni hlasovali všichni členové bankovní rady. Takto silné rozhodnutí nebylo několik let učiněno.

Spolu s tím bankovní rada formálně ukončila měnové intervence ve prospěch české koruny, které začaly v květnu loňského roku a až do minulého zasedání byly v prohlášení bankovní rady vždy uváděny. Koruna po tomto oznámení skokově oslabila o dvacet haléřů za euro, odpovídajícím způsobem tedy došlo ke zvýšení ceny zlata v korunách.

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

„ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny. Bankovní rada dnes formálně ukončila intervenční režim oznámený v květnu 2022 a zároveň obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. ČNB bude v rámci režimu řízeného plovoucího kurzu vždy z principu bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoliv to bankovní rada uzná za nezbytné.“

„Úrokové sazby ČNB se nachází na dostatečně vysoké úrovni, která ve všech třech uvažovaných scénářích zabezpečuje návrat inflace k cíli. Přísné nastavení měnové politiky zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu se reálné úrokové sazby po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Měnové podmínky zohledňující úrokové sazby a úroveň měnového kurzu se nacházejí na nejpřísnější úrovni za posledních 20 let.“

Spolu s tím byla vydána nová makroekonomická prognóza:

 Ve srovnání s květnovou mírou inflace došlo ke snížení odhadu inflace pro letošní rok o 0,2 procentního bodu, odhad pro příští rok zůstal beze změny. Odhad růstu HDP pro letošní rok byl snížen z 0,5 % na 0,1 %, pro příští rok byl snížen z 3,0 % na 2,3 %.

Co se týče kurzu české koruny, ČNB zohlednila oznámené ukončení intervencí. Pro letošní rok oslabila odhad koruny vůči euru o dvacetník z 23,70 na 23,90 koruny za euro. Pro rok 2024 upravila výhled z 24,3 na 24,7 koruny za euro.

Zahájení snižování úrokových sazeb lze tedy očekávat buď na konci letošního roku nebo na začátku příštího.

Míra inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, což je snížení o dvě desetiny bodu ve srovnání s červnovou hodnotou 5,5 procenta. Tento pokles inflace byl podpořen dalším snížením cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB) a je výrazně nad inflací ve Spojených státech, kde červnová činila 3,0 %.

V červenci se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 10,8 procenta. To představuje zpomalení ve srovnání s červnovými 11,6 procenty. Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 5,6 procenta, zatímco v červnu to bylo 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 6,1 procenta, což navázalo na červnový pokles o 5,6 procenta.

Toto je přehled dle jednotlivých zemí dle Eurostatu:

Největší inflace je na Slovensku, které je těsně nad 10% hranicí, konktrétně 10,2 procenta. Druhá nejvyšší je v Chorvatsku, kde činí 8,1 %. Inflace v Pobaltských zemích padá dolů. Z nich je pouze v Lotyšsku (7,1 %) vyšší, než je inflace v Německu či Rakousku.

Pod 2% cílovou inflací byly v červnu Lucembursko, Belgie a Španělsko. Pod touto úrovní se v červenci udržela pouze Belgie s inflací 1,6 %. Inflace v Lucemburskou dosáhla přesně hranice 2,0 procenta a ve Španělsku se zvýšila na 2,1 procenta.

Všechny tři země eurozóny sousedící s Českou republikou mají nadprůměrnou míru inflace. To není pro nás ideální varianta, promítá se i do České republiky.  Slovensko je uvedeno výše, v Německu činí 6,5 %, v Rakousku 7,0 %.

V reakci na vysokou inflaci od loňska ECB zvyšuje základní úrokové sazby. K dalšímu může dojít na zářijovém zasedání. Tlak na zvýšení úrokových sazeb od centrálních bank Německa a Rakouska bude pokračovat

Po červnové přestávce Fed v souladu s očekáváním zvýšil úrokové sazby o 0,25 % na 5,25 – 5,50 %. Toto zvýšení je jedenácté za posledních dvanáct zasedání a úrokové sazby jsou na maximu od léta 2007. Krok Fedu je v souladu s prohlášením po červnovém zasedání Fedu o dvojím zvýšení úrokových sazeb.  Druhé zvýšení je očekáváno na podzim, očekává ho  12 z 18 členů vedení Fedu (i když ne všichni mají aktuálně hlasovací právo)

Jeremy Powell uvedl, že stále doufá, že ekonomika dosáhne „měkkého přistání“, tedy scénáře, kdy inflace klesne, nezaměstnanost zůstane relativně nízká a ekonomika se vyhne recesi.

Fed bude o dalších krocích rozhodovat „jednání od jednání“ v závislosti na základě aktuálních informací  z ekonomiky. Druhé zvýšení je možné již v září, boj s inflací má stále přednost. A to i v situaci, kdy jsou úrokové sazby výrazně nad aktuální míru inflace (3 %).

Své prohlášení ve srovnání s červnovým prakticky nezměnil.  Uvidíme, co dnes udělá ECB. Zvýšení úrokových sazeb je pravděpodobné. Pokud by k němu nedošlo, ECB bude mít co vysvětlovat.

P. S.

ČNB zasedá příští týden.

Ve čtvrtek Český statistický úřad oznámil červnovou míru inflace v České republice. Ta dosáhla 9,7 %, což je nejnižší hodnota od konce roku 2021. Ceny zboží vzrostly o 10,7 %, ceny služeb o 7,9 %.

• Bydlení: elektřina +24, % (v květnu 24,8 %), zemní plyn + 39,8 % (v květnu 47,6 %) a teplo a teplé vody +40,7 % (v květnu 41,3 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné +26,9 (v květnu 30,3 %)
• Imputované nájemné +1,5 % (v květnu 3,1 %), klasické nájemné +6,9 % (v květnu + 6,8 %).
• Potraviny: cukr +50,3 % (v květnu 57,7 %), vejce +28,8 % (v květnu 32,3%), polotučné trvanlivé mléko +5,4 % (v dubnu 19,2 %), zelenina +28,2 % (v květnu 21,5 %)
• Stravovací služby +13,8 % (v květnu 15,1 %), ubytovací služby +13,5 % (v květnu 14,5 %)

Graficky je to názorně zde:

„V červnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 9,7 % a již popáté zmírnily svůj růst. Nižší růst cen byl naposledy zaznamenán v prosinci 2021, a to ve výši 6,6 %. Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,” uvedl Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.

Dosažená míra inflace je o 0,4 procentního bodu nižší, než činila prognóza České národní banky (květnový rozdíl činil 1 procentní bod). Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB je jasné:

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst zpomalovat. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.

Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb koncem července je tedy nízká.

Eurostat nedávno oznámil odhad červnové inflace v eurozóně. Zpomalování inflace má úspěch, z květnových 6,1 % se snížila na 5,5 % (očekávaná činila 5,6 %). Dubnové zastavení poklesu bylo již vyhrazeno. V červnu k meziroční míře inflace v eurozóně nejvíce přispěly potraviny, alkohol a tabákové výrobky s růstem o 11,7 % (květnový růst činil 12,5 %), snížení pomohly ceny energií s poklesem o 5,6 % (v květnu rostly o 5,8 %).

Autorem těchto a následujících dat je Eurostat.

Zajímavý je i vývoj inflace v jednotlivých zemích eurozóny. Pod 2% cílovou inflaci se dostalo Lucembursko (1,0 ‚%), Belgie (1,6 %) a Španělsko (1,6 %). Jedinou zemí s dvoucifernou mírou inflace je Slovensko (11,3 %). Za ním jsou Pobaltské země s inflací mezi 8 až 9 procenty.

Všechny tři země eurozóny sousedící s Českou republikou mají nadprůměrnou míru inflace. To není pro nás ideální varianta, promítá se i do České republiky.  Slovensko je uvedeno výše, v Německu činí 6,8 %, v Rakousku 7,8 %. Německo je navíc jedinou zemí eurozóny, kde je červnová inflace vyšší než květnová dosahující 6,3 %.

Zvýšení úrokových sazeb na příštím zasedání ECB je velmi pravděpodobné. Pokud by po vzoru Fedu udělala pauzu, zvyšování bude pokračovat později.

Fed zasedá za dva týdny, tak se nechme překvapit, co udělá.

V pátek minulý týden se objevily informace, že země BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika zavedou novou obchodní měnu krytou zlatem.  Vypadá to, že oficiální oznámení by mohli udělat v srpnu v Jihoafrické republice.  Takovýto krok by byl dalším krokem v probíhajícím trendu oslabení používání amerického dolaru a pro trh se zlatem by to mohlo znamenat nový impuls.

Je jasné, že dopad na trh by nebyl okamžitý, jednalo by se o postupný dlouhodobý vývoj. Pokud měna krytá zlatem (na požádání směnitelná za zlato) oficiálně opravdu bude fungovat, musí si země dát velký pozor. Neochota měnit na požádání dolary za zlaté cihly byla důvodem, proč byla v roce 1971 zrušena konvertibilita na zlato amerického dolarů.

Ohledně výhledu vývoje kurzu ceny zlata je jasné, že i kdyby zavedení této měny bylo oznámeno, nedošlo by ke skokovému zvýšení jeho ceny. Zároveň by se nejednalo ani o zabránění nemožnosti výkyvu jeho ceny. Tahouni ceny by se výrazně nezměnily – stále inflace, míra zadluženosti zemí a objem kvantitativního uvolňování a zadluženosti zemí.

Na srpnovém prohlášení po zasedání zemí BRICS bude tedy zajímavá jedna věc – zda tento krok bude oznámen nebo alespoň naznačen, že se o něm bude dále jednat, případně bude negace či dokonce o něm nepadne ani slovo.

Včera Fed zveřejnil Minutes z červnového zasedání, na kterém po deseti zasedáních nezvýšil úrokové sazby. Cílová 2% inflace platí, Fed si je důrazně vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat, dokonce uvedl až rok 2025. Minutes ukazují, že po červnové pauze hodlá opět zvýšit úrokové sazby, a to v souvislosti s rostoucím konsensem, že k boji proti inflaci v USA je zapotřebí další zvýšení. Někteří představitelé Fedu chtěli zvýšit úrokové sazby i v červnu.

Téměř všichni představitelé, kteří se zúčastnili červnového zasedání Federálního výboru pro volný trh, uvedli, že další zvýšení sazeb je „vhodné“, přičemž mezi faktory, které utvářejí výhled, patří trh práce a proinflační rizika. Guvernér Powell zdůvodnil nezvýšení úrokových sazeb tím, že účinky dřívějšího zvýšení sazeb se ještě musí plně projevit v ekonomice. Drží se svého předchozího očekávání „mírné recese“ na konci roku, po níž by mělo následovat „mírně rychlé oživení“.

Obecná očekávání jsou, že základní úroková sazba se z dnešního pásma 5,0 % – 5,25 % nakonec dostane do pásma 5,5 % – 5,75 %. To znamená další dvě zvýšení o čtvrt procentního bodu, přičemž k prvnímu pravděpodobně dojde na příštím zasedání Fedu koncem července. Snížení sazeb ještě letos by bylo překvapivé.

Většina představitelů Fedu upozornila na nejistotu ohledně výhledu a uvedla, že další informace o ekonomice by byly cenné.