Archiv autora: Jan Dvořák

Eurostat nedávno oznámil odhad červnové inflace v eurozóně. Zpomalování inflace má úspěch, z květnových 6,1 % se snížila na 5,5 % (očekávaná činila 5,6 %). Dubnové zastavení poklesu bylo již vyhrazeno. V červnu k meziroční míře inflace v eurozóně nejvíce přispěly potraviny, alkohol a tabákové výrobky s růstem o 11,7 % (květnový růst činil 12,5 %), snížení pomohly ceny energií s poklesem o 5,6 % (v květnu rostly o 5,8 %).

Autorem těchto a následujících dat je Eurostat.

Zajímavý je i vývoj inflace v jednotlivých zemích eurozóny. Pod 2% cílovou inflaci se dostalo Lucembursko (1,0 ‚%), Belgie (1,6 %) a Španělsko (1,6 %). Jedinou zemí s dvoucifernou mírou inflace je Slovensko (11,3 %). Za ním jsou Pobaltské země s inflací mezi 8 až 9 procenty.

Všechny tři země eurozóny sousedící s Českou republikou mají nadprůměrnou míru inflace. To není pro nás ideální varianta, promítá se i do České republiky.  Slovensko je uvedeno výše, v Německu činí 6,8 %, v Rakousku 7,8 %. Německo je navíc jedinou zemí eurozóny, kde je červnová inflace vyšší než květnová dosahující 6,3 %.

Zvýšení úrokových sazeb na příštím zasedání ECB je velmi pravděpodobné. Pokud by po vzoru Fedu udělala pauzu, zvyšování bude pokračovat později.

Fed zasedá za dva týdny, tak se nechme překvapit, co udělá.

V pátek minulý týden se objevily informace, že země BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika zavedou novou obchodní měnu krytou zlatem.  Vypadá to, že oficiální oznámení by mohli udělat v srpnu v Jihoafrické republice.  Takovýto krok by byl dalším krokem v probíhajícím trendu oslabení používání amerického dolaru a pro trh se zlatem by to mohlo znamenat nový impuls.

Je jasné, že dopad na trh by nebyl okamžitý, jednalo by se o postupný dlouhodobý vývoj. Pokud měna krytá zlatem (na požádání směnitelná za zlato) oficiálně opravdu bude fungovat, musí si země dát velký pozor. Neochota měnit na požádání dolary za zlaté cihly byla důvodem, proč byla v roce 1971 zrušena konvertibilita na zlato amerického dolarů.

Ohledně výhledu vývoje kurzu ceny zlata je jasné, že i kdyby zavedení této měny bylo oznámeno, nedošlo by ke skokovému zvýšení jeho ceny. Zároveň by se nejednalo ani o zabránění nemožnosti výkyvu jeho ceny. Tahouni ceny by se výrazně nezměnily – stále inflace, míra zadluženosti zemí a objem kvantitativního uvolňování a zadluženosti zemí.

Na srpnovém prohlášení po zasedání zemí BRICS bude tedy zajímavá jedna věc – zda tento krok bude oznámen nebo alespoň naznačen, že se o něm bude dále jednat, případně bude negace či dokonce o něm nepadne ani slovo.

Včera Fed zveřejnil Minutes z červnového zasedání, na kterém po deseti zasedáních nezvýšil úrokové sazby. Cílová 2% inflace platí, Fed si je důrazně vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat, dokonce uvedl až rok 2025. Minutes ukazují, že po červnové pauze hodlá opět zvýšit úrokové sazby, a to v souvislosti s rostoucím konsensem, že k boji proti inflaci v USA je zapotřebí další zvýšení. Někteří představitelé Fedu chtěli zvýšit úrokové sazby i v červnu.

Téměř všichni představitelé, kteří se zúčastnili červnového zasedání Federálního výboru pro volný trh, uvedli, že další zvýšení sazeb je „vhodné“, přičemž mezi faktory, které utvářejí výhled, patří trh práce a proinflační rizika. Guvernér Powell zdůvodnil nezvýšení úrokových sazeb tím, že účinky dřívějšího zvýšení sazeb se ještě musí plně projevit v ekonomice. Drží se svého předchozího očekávání „mírné recese“ na konci roku, po níž by mělo následovat „mírně rychlé oživení“.

Obecná očekávání jsou, že základní úroková sazba se z dnešního pásma 5,0 % – 5,25 % nakonec dostane do pásma 5,5 % – 5,75 %. To znamená další dvě zvýšení o čtvrt procentního bodu, přičemž k prvnímu pravděpodobně dojde na příštím zasedání Fedu koncem července. Snížení sazeb ještě letos by bylo překvapivé.

Většina představitelů Fedu upozornila na nejistotu ohledně výhledu a uvedla, že další informace o ekonomice by byly cenné.

Vládou schválený Konsolidační balíček obsahuje opatření zaměřená na konsolidaci veřejných financí a zlepšení stavu státního rozpočtu v České republice. Jeho cílem je přinést pozitivní efekt ve výši přes 94 miliard korun v prvním roce a téměř 148 miliard korun po dvou letech. Balíček zahrnuje 58 opatření, která se zaměřují na snížení deficitu a stabilizaci státních financí.

Některá opatření v konsolidačním balíčku zahrnují:

• Zvýšení daně z příjmu právnických osob ze současných 19 % na 21 %.
• Sloučení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 12 %.
• Změny v sazbách DPH pro některé položky.
• Zavedení nového státního koeficientu u daně z nemovitosti.
• Zvýšení daně z nemovitosti.
• Změny v oblasti spotřebních daní a daně z hazardu.
• Omezení některých daňových výjimek, včetně slevy na školkovné a slevy na studenta.
• Zavedení odvodu na nemocenské pojištění zaměstnanců.
• Snížení státní podpory stavebního spoření.

Vládní poslanci v rámci projednávání balíčku ve Sněmovně nevyloučili, že některé části balíčku se mohou ještě změnit. Cílem je, aby balíček mohl vstoupit v platnost v příštím roce.

Na svém včerejším zasedání bankovní rada České národní banky úrokové sazby v souladu s očekáváním nezměnila, tentokrát poměrem 5:2 (v květnu činil 4:3). Dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Reálné úrokové sazby se při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Měnové podmínky byly v posledních čtvrtletích přísné i vlivem zhodnocení koruny vůči euru.

I na příštím jednání bude bankovní rada rozhodovat o tom, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bude přitom vycházet z vyhodnocení nové prognózy ČNB a z vyhodnocení nově dostupných dat.

Přestože inflace v posledních měsících klesla více, než předpokládal základní scénář prognózy ČNB, bankovní rada i nadále očekává, že úrokové sazby zůstanou na stávající či vyšší úrovni po delší dobu. To zaručí návrat inflace k hodnotám poblíž inflačního cíle v příštím roce.

Uvidíme, jak se bude inflace dále vyvíjet, hlavně v porovnání s prognózou ČNB.

V pondělí byla zveřejněna míra inflace v České republice. Z dubnových 12,7 % se výrazně snížila na 11,1 %, což je minimum od února loňského roku. Tehdy byla považována za katastrofu, dnes je vítána. Graf vývoje je následující:

„V květnu ceny oproti loňskému roku vzrostly o zhruba 11 % a svůj meziroční růst zmírňují již od února. Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 Kč/l, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-kveten-2023

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +12,5 %, služby +8,9 %.
• Bydlení: elektřina +24,8 % (v dubnu také 24,8 %), zemní plyn +47,6 % (v dubnu 53,1 %) a teplo a teplé vody +41,3 % (v dubnu 40,9 %). Vodné +16,3 %, stočné +30,3, oboje ve srovnání s březnem i dubnem beze změny.
• Imputované nájemné +3,1 % (v dubnu 4,9 %), klasické nájemné +6,8 % (v dubnu + 6,9 %).
• Potraviny: cukr +58,7 % (v dubnu 60,9 %), vejce +32,3 % (v dubnu 41,2 %), polotučné trvanlivé mléko +5,4 % (v dubnu 19,2 %), zelenina +21,5 % (v dubnu 18,3 %)
• Stravovací služby +15,1 % (v dubnu 17,6 %), ubytovací služby +14,5 % (v dubnu 17,4 %)

Ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král shrnul pohled České národní banky následujícím způsobem: „Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst rychle zpomalovat. Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží v letních měsících. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.“

Zajímavé bude, zda se bude v odhadech ČNB dosažení 2% inflace v čase posouvat nebo ne. Bankovní rada byla v květnu doslova na hraně před možným zvýšením úrokových sazeb. Na hraně pravděpodobně bude i příští týden.

Před měsícem jsme se věnovali nákupu zlata centrálními bankami v 1. čtvrtletí letošního roku. Mezi kupujícími je i Česká národní banka, mezi nejvýznamnější z nich se zařadila centrální banka Číny. Ta v nákupech pokračuje i nadále.

Minulý měsíc nakoupila přibližně 16 tun zlata, což je již sedmý měsíc v řadě, kdy centrální banka Číny nakupuje zlato. Tento měsíční nákup Číny je větší, než zlaté rezervy ČNB. Od listopadu, kdy Čína začala svou nákupní vlnu, nakoupila celkem 144 tun zlata. Celkové zásoby čínské centrální banky dosahují nyní přibližně 2 092 tun.

Podle analytiků eskalující geopolitické konflikty zvyšují význam vlastnictví zlata jako bezpečného útočiště bez rizika protistrany. Zlato je jediným aktivem, které se kvalifikuje jako takové. V minulosti tvořilo zlato průměrně asi 40 % aktiv centrálních bank, ale dnes činí jen něco málo přes 15 %.

Banky budou pokračovat, ale pokud by se zlaté rezervy vrátily na úroveň před více než 50 lety, při stávajících cenách by bylo potřeba 3,2 bilionu dolarů. Taková částka samozřejmě nehrozí.

Důvody pro držení zlata centrálními bankami zůstávají historicky důležité. Nejvíce respondentů (77 %) uvedlo jako hlavní důvod „historickou pozici zlata“. Další důvody zahrnují „výkonnost zlata v době krize“ (74 %), „dlouhodobé uchování hodnoty / zajištění proti inflaci“ (74 %), „účinnou diverzifikaci portfolia“ (70 %) a „absenci rizika selhání“ (68 %).

Eurostat dnes zveřejní zprávu o květnovém vývoji inflace v eurozóně. Německo s Francií ji zveřejnili již včera. Proto se na ně zaměříme detailněji.

Míra inflace v Německu v květnu prudce klesla podle metodiky EU. Meziročně se snížila z 7,6 procenta v dubnu na 6,3 procenta. Podle německé metodiky by činila 6,1 %. Růst spotřebitelských cen dosáhl nejnižší úrovně za poslední rok. Ceny potravin stále rostly nadprůměrně, ale došlo k výraznému zpomalení tempa růstu. Ceny energií také zpomalily, i když stále rostly o 2,6 procenta.

Prudký pokles cen energií je důsledkem nižších cen po loňské invazi na Ukrajinu a také opatření německé vlády. Zavedení celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za měsíční cenu 49 eur mělo také pozitivní vliv na inflaci. Vláda očekává, že průměrná inflace letos činí 5,9 procenta a příští rok klesne na 2,7 procenta.

Podle předběžných údajů se míra inflace ve Francii v květnu zpomalila na šest procent z dubnových 6,9 procenta. Podle francouzské metodiky by činila 5,1 %. Tento vývoj překvapil analytiky, kteří očekávali menší pokles. Nižší inflace je především důsledkem zpomalování cen energií a potravin. Spotřebitelské ceny dokonce v meziměsíčním srovnání klesly o 0,1 procenta, zatímco očekávání analytiků bylo růst o 0,3 procenta.

Francouzský statistický úřad také potvrdil růst hrubého domácího produktu (HDP) za první čtvrtletí na 0,2 procenta. Tyto příznivé inflační a ekonomické údaje naznačují podobný trend i v jiných zemích eurozóny.

Zajímavé bude, kde se v rámci eurozóny inflace Německa a Francie budou nacházet. Dosud byla francouzská inflace podprůměrná a německá nadprůměrná. A jak poté bude reagovat ECB. Její 2% cíl se sice blíží, ale nějakou dobu to ještě potrvá.

Na konci ledna jsem slíbil, že se v březnu vrátíme k vývoji poměru ceny zlata a stříbra. Toto je dvouměsíční vývoj tohoto poměru.

Dno poměru ceny zlata a stříbra bylo dosaženo 4. května, tedy v den, kdy cena zlata dosáhla ceny 2050 dolarů za unci. Cena stříbra se pohybovala stejným směrem jako ceny zlata, v procentuálním vyjádření rychleji.

Stávající hodnota je blízko průměru za roční období.  Pro názornost – toto je roční vývoj poměru cen zlata a stříbra a o nejbližším vývoji rozhodne politická situace ve Spojených státech.

V noci ze soboty na neděli prezident Biden a šéf Sněmovny reprezentantů McCarthy uzavřeli předběžnou dohodu o pozastavení platnosti dluhového stropu ve Spojených státech. Dohoda umožní Spojeným státům vyhnout se platební neschopnosti, která by měla vážné dopady na celosvětovou ekonomiku. Hlasování o dohodě se očekává tuto středu, a výsledky budou mít silný vliv na finanční trhy včetně drahých kovů.

Za týden se budeme věnovat týdennímu pohybu ceny zlata. Bude to jistě zajímavé.

Členové vedení Fedu v minulém týdnu naznačili, že úrokové sazby zůstanou na vysoké úrovni nebo se dokonce dále zvýší. Důvodem je pomalé zlepšování inflace a křehká ekonomika. Čtyři členové vedení Fedu analyzovali údaje a rizika, na jejichž základě se budou rozhodovat na červnovém zasedání o (ne)zvýšení úrokových sazeb. Zdůrazňují prioritu snížení inflace k cílovým 2 %.

Komentáře prezidentů federálních rezervních bank naznačují pokračující debatu uvnitř Fedu ohledně dalších kroků v cyklu zvyšování sazeb. Často se mluví o pauze ve zvyšování sazeb, aby bylo možné vyhodnotit dopad zpřísnění úvěrové politiky a investoři ji očekávají.

To je však stále nejisté. Vadí jim zejména pomalé zlepšování míry inflace a do hry vstupuje potenciální krize limitu zadluženosti USA. Prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari zdůraznil, že úsilí o snížení inflace by mělo pokračovat a varoval před tím, aby se nechali zviklat několika měsíci pozitivních údajů. Prezident chicagského Fedu Austan Goolsbee zdůraznil obavy ze zpřísnění úvěrových podmínek a neúplného dopadu předchozích zvýšení sazeb. Prezident richmondského Fedu Tom Barkin vyjádřil pochybnosti o tempu zlepšování a zdůraznil, že k dosažení požadované úrovně inflace může být zapotřebí dalšího vlivu na poptávku.

Zatímco investoři očekávali snížení sazeb později v průběhu roku, politici zdůraznili, že zvýšení sazeb je pravděpodobnější, pokud bude třeba jednat. Hodně to připomíná jednání bankovní rady ČNB, kde květnový hlasovací poměr 4:3 ukázal na tvrdá jednání o (ne)zvýšení úrokových sazeb. U Fedu bylo hlasování jednomyslné.

Vše to ukazuje, že rozhodnou tvrdá data. Nejbližší jednání Fedu je 13.-14. června. ČNB zasedá o týden později.