Archiv autora: Jan Dvořák

Minulý týden zasedala bankovní rada ČNB a přes řadu očekávání, že zahájí snižovaní, ponechala úrokové sazby beze změny. Hlasování bylo v poměru 5:2, kdy dva členové hlasovali pro snížení úrokových sazeb o 0,25 %. V reakci na nesnížení úrokových sazeb posílila koruna vůči euru o 15 haléřů.

Jako důvod nesnížení uvedla, že stávající míra inflace je z  jejího pohledu stále neakceptovatelná.  Spolu s tím  zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Zhoršila odhad vývoje HDP, kdy letošní  růst o 0,1 % změnila na pokles o 0,4 %. Pro příští rok odhad snížila z 2,3 % na 1,2 %.

 

Podle guvernéra Michla stále převažují pro-inflační rizika, opakovaně neukotvená inflační očekávání, která mohou způsobit velké problémy. Na tiskové konferenci o jednání bankovní rady A. Michl uvedl: „Základní scénář implikuje postupný pokles sazeb od 4. čtvrtletí 2023. Vysoká inflace odeznívá, přetrvává ale riziko neukotvených inflačních očekávání, které se může projevit do mzdových vyjednávání či přecenění v úvodu roku. Bankovní rada se rozhodla zatím ponechat měnovou politiku na vysoce přísné úrovni“.

 

Návrat inflace pod horní hranici tolerančního pásma ČNB (1 % -3 %) je možný již v prvních měsících příštího roku. Jako jeden z hlavní faktorů vnímá vývoj mezd a fiskální politiku.

 

V prohlášení bankovní rady je také uvedeno: „Bankovní rada již strategii budoucího snižování sazeb diskutuje. Předpokládá, že případné snížení úrokových sazeb bude zpočátku mírné a pozvolné. Trajektorie úrokových sazeb se tak nejspíše bude v nadcházejících čtvrtletích nacházet výše oproti základnímu scénáři prognózy.

 

Po posledním zvýšení úrokových sazeb na 5,25 – 5,50 % v červenci je Fed včera podruhé za sebou jednomyslně nezvýšil. Z projevu Jeroma Powella je zjevné, že Fed klade velký důraz na nedávný růst dlouhodobých úrokových sazeb (výnos dlouhodobých dluhopisů na 5 procentech).

 

Powell a jeho kolegové věří, že nedávný pokles na trhu s americkými vládními dluhopisy bude mít výrazné restriktivní dopady na ekonomiku. Fed tedy nemusí zvyšovat úroky, trh s dluhopisy ho nahradil. Kromě toho šéf Fedu významně zpochybnil zářijovou prognózu, podle které většiny členů stále podporuje další zvýšení úrokových sazeb.

 

Fed evidentně rozhoduje o svých krocích „jednání od jednání“ v závislosti na základě aktuálních informací  z ekonomiky.   V létě bylo očekáváno druhé zvýšení na podzim. Na toto zvýšení zbývá Fedu pouze prosincové zasedání. Pravděpodobnost tohoto zvýšení není velká.

 

V porovnání s minulým zasedáním Fed ve svém oficiálním prohlášení provedl pouze nepatrné změny. Jednou z těchto úprav bylo převedení popisu růstu díky růstu ekonomiky za 3. čtvrtletí ve výši 4,9 % z „solidního“ na „silný“.

 

Na úterním diskusním fóru ČNB ve Zlíně se objevily zajímavé názory Aleše Michla, Jana Fraita a Jana Kubíčka. Hlavním tématem, které se opakovaně objevovalo, byla normalizace měnové politiky v České republice, a to zejména ve světle prezentace Jana Kubíčka nazvané „Měnová politika a návrat k normálu“.

 

Jan Kubíček ve své prezentaci uvedl, že nulové úrokové sazby nejsou normální. Dlouhodobě by neutrální sazba měla být kolem 3 % při 2% inflaci. Nějakou dobu to bude trvat, během příštího roku se úrokové sazby tak nízko nedostanou.

 

Kolem této 3% úrovně se budou pohybovat jak Fed, tak i ECB. Smysl to dává, vždyť cílená míra inflace tam jsou stejná 2 procenta jako v České republice. Cílová 2% inflace byla nastavena před řadou let. Zároveň se očekává, že kvůli významným změnám, jako je deglobalizace, dekarbonizace a zhoršující se demografie, bude svět více náchylný k inflaci. To znamená, že éra super levných peněz končí a je třeba se připravit na vyšší úrokové sazby jako nový normál na finančních trzích.

 

Pokud by skutečně došlo k návratu před finanční krizí let 2008/2009, tak by to mohlo být kolem 4-5 procent.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna míra inflace v České republice za září, která se ze srpnových 8,5 % snížila na 6,9 %. Významným je i meziměsíční pokles cen o 0,7 %. Inflace klesla zejména díky poklesu cen zboží. Hlavními kategoriemi jsou tyto:

 

• Ceny zboží vzrostly o 7,0 %, ceny služeb o 6,7 %. Srpnový růst činil 9,4 %, resp. 7,1 %.
• Bydlení: elektřina +16,5 % (v srpnu 23,1 %), zemní plyn +12,5 % (v srpnu 35,5%) a teplo a teplé vody +36,2 % (v srpnu 38,9 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné +26,9 ( (od června beze změny)
• Imputované nájemné +0,1 % (v srpnu 0,4 %), klasické nájemné +7,9 %       (v srpnu + 7,6 %).
• Potraviny: zvýšení cen zeleniny o 20,4 % (v srpnu 24,5 %). Ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září nižší o 21,1 % (v srpnu pokles o 12,3 %), olejů a tuků o 13,0 % (v srpnu pokles o 9,9 %).
• Stravovací služby +10,1 % (v srpnu +11,6 %), ubytovací služby +12,2 %         (v srpnu 13,1 %)

 

Graficky je to názorně zde:

Dosažená míra inflace je o 0,3 procentního bodu nižší, než činila prognóza České národní banky. Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB, řekl:

 

„V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, a to i navzdory tomu, že fakticky cenová hladina v říjnu zůstane ve srovnání se zářím přibližně stabilní. Bude tomu tak vlivem přechodného technického faktoru v podobě snížené srovnávací základny z loňského roku. V říjnu 2022 byl totiž zaznamenán prudký propad cen elektřiny pro domácnosti kvůli statistickému promítnutí příspěvku na úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie.“

 

„Pokud nenastane nic nepředvídatelného – po odeznění výše uvedeného statistického vlivu, který rozkolísá meziroční růst spotřebitelských cen v závěru letošního roku, klesne inflace na začátku příštího roku skokově do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle ČNB.“

 

Do hry vstupuje možná ještě letošní snížení úrokových sazeb. Uvidíme.

 

Schodek rozpočtu ke konci září poklesl na 180,7 miliardy korun, což je nižší částka, než srpnových 194,6 miliardy korun, jak informovalo ministerstvo financí dnes. K tomu, aby se saldo zlepšilo, přispělo čtvrtý měsíc v řadě, a to v září, kdy byla vybrána windfall tax, což je daň z neočekávaných zisků, ve výši 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za prvních devět měsíců letošního roku je nejnižší od začátku pandemie, ale zároveň čtvrtý nejvyšší v historii České republiky. Na konci září loňského roku činil deficit 270,9 miliardy korun.

 

Zlepšení meziměsíčního rozpočtového salda bylo důsledkem příjmů z windfall tax . V září byla provedena první platba této daně, kterou vláda nařídila energetickým a petrochemickým společnostem a velkým bankám. Windfall tax činila 25,6 miliardy korun, daň  z nadměrného zisku při výrobě elektřiny činí 16,7 miliardy korun. Cekem tedy 42,3 miliardy.

 

Největší částí výdajů rozpočtu byly sociální dávky, na které stát vynaložil 650,3 miliardy korun. Z tohoto celkového čísla tvořily výplaty důchodů 512,6 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 17,6 procenta. Výrazný meziroční nárůst byl také zaznamenán u neinvestičních transferů pro podnikatele, které se zvýšily o 54,9 procenta na 100,5 miliardy korun. Tyto výdaje zahrnují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energie, za které stát zaplatil celkem 56,4 miliardy korun. Na financování státního dluhu bylo vyčleněno 40,4 miliardy korun, což představuje nárůst o 25,4 procenta oproti loňsku.

 

Uvidíme, jaký bude finální letošní výsledek.

 

Bankovní rada ČNB včera nikoho nepřekvapila a pojedenácté úrokové sazby nezměnila. Po srpnovém zasedání nyní pro zachování úrokových sazeb na této úrovni opět hlasovali všichni členové bankovní rady.

Na následné tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady uvedl guvernér České národní banky Aleš Michl, že bankovní rada očekává, že úrokové sazby zůstanou v nadcházejících čtvrtletích na vyšších úrovních, než jak prognóza naznačovala možnost snížení sazeb.

 

Michl dále zdůraznil, že otázka snižování sazeb nebyla na jednání rady diskutována a odmítl poskytnout podrobnosti ohledně budoucího směru s tím, že všechny možnosti jsou stále otevřené.

 

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

 

„Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována poblíž dvouprocentního cíle.“

 

„Inflace v posledních dvou měsících klesla v souladu s letní prognózou. V září očekáváme její další výraznější pokles. Proti tomu bude působit nárůst cen paliv v návaznosti na růst cen ropy a opětovné zvýšení spotřební daně na naftu na původní úroveň v posledních týdnech. V říjnu pak očekáváme dočasný nárůst meziroční inflace kvůli nižší srovnávací základně z loňského roku způsobené zavedením úsporného tarifu na energie; nárůst meziroční inflace v závěru roku tak bude mít technické důvody a neohrožuje pokles inflace k cíli. V první polovině roku 2024 očekáváme inflaci poblíž dvouprocentního cíle.“

 

Nová makroekonomická prognóza bude publikována při příštím zasedání.

 

 

Zatímco cena zlata v dolarech se snížila, v Číně díky oslabení čínského juanu roste. Zájem o zlato roste, projevuje se to i na burze v Šanghaji.

 

Stažení zlata ze Šanghajské burzy zlata (SGE) dosáhlo minulý měsíc 161 tun, což odráží silnou velkoobchodní poptávku po zlatě. To představovalo meziměsíční nárůst o 46 tun. Projevuje se zde ještě jeden faktor, o kterém se vůbec nemluví.

 

Jde o  to, že silná domácí poptávka po zlatě zvyšuje rozpětí mezi šanghajskou a londýnskou cenou zlata, které v srpnu dosáhlo v průměru 40 USD za unci, což je nové rekordní maximum. V meziměsíčním srovnání se jednalo o nárůst o 23 USD za unci.

 

Zdá se, že čínští investoři se obracejí ke zlatu. Kov v srpnu proudil do čínských ETF krytých zlatem již třetí měsíc v řadě. Fondy se sídlem v zemi přidaly 4,6 tuny, čímž se jejich celková velikost zvýšila na 3,6 miliardy dolarů.

 

Čínská poptávka na globálním trhu je významným faktorem. Cenu zlata v juanu se tak vyplatí sledovat. Pokud poptávka neklesne, bude jasné, že vysoká cena Číňanům nevadí a  poklesů ceny zlata budou využívat k výhodným  nákupům. Tím budou většímu poklesu ceny zlata bránit.

 

 

 

Jestřábi pokračují v akci. ECB překvapila a podesáté v řadě zvýšila úrokové sazby, depozitní úroková sazba byla zvýšena na 3,50 % a refinanční na 4,00 %.

 

ECB stále chce, aby ke snížení inflace k 2% cíli skutečně došlo, proto je nucena úroky zvýšit i za cenu zpomalení růstu ekonomiky. Je si vědoma, že může ekonomika některých zemí eurozóny spadnout do recese (Německo se v ní nachází).

 

V případě, že by recese nebyla velmi silná, bude ECB pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje. Aktuální inflace v zemích eurozóny činí 5,3 %.

 

Zvyšování úroků se postupně blíží svému cíli. Další zvýšení o více než 1 procentní bod je velmi nepravděpodobné.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna srpnová míra inflace v České republice, která se z červnových 8,8 % snížila na 8,5 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,4 % a ceny služeb o 7,1 %

 

Hlavními kategoriemi jsou tyto:

• Bydlení: elektřina +23,1 % (v červenci 23,4 %), zemní plyn +34,5 % (v červenci 35,5 %) a teplo a teplé vody +37,3 % (v červenci 38,9 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné stejně jako v červnu a červenci +26,9
• Imputované nájemné +0,4 % (v červenci +0,9 %), klasické nájemné +7,6 % stejně jako v červenci + 7,6 %.
• Potraviny: zvýšení cen zeleniny pouze o 6,7% (v červenci 28,9 %).
• Stravovací služby +11,6 % (v červenci 12,8 %), ubytovací služby +13,1 % (v  červenci činila 13,6 %)

 

Graficky je to názorně zde:

 

„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 37,40 Kč/l a benzín Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

 

Dosažená míra inflace se rovná prognóze České národní banky. Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB níže, je téměř jisté bankovní rada v září ponechá úroky beze změny.

 

Jak bylo opakovaně řečeno z úst členů bankovní rady, nějaká debata o snižování úrokových sazeb ještě nebyla na stole. Jestli se na stůl dostane v září nebo během podzimu, závisí i na tom, jak bankovní rada vyhodnotí námi dodané podklady na zářijovém jednání.“ 

 

„Směr, kterým se úrokové sazby vydají v našem regionu a posléze i v Evropě a ve Spojených státech, ten je asi zřejmý. Bude to směrem dolů. Jsme všude vysoko nad politicky neutrální úrokovou sazbou, čili jakoby výchozí podmínka je, že měnové podmínky jsou přísné. Jsou přísné, protože jsme dosud nevyhráli boj nad inflací, ale až ho vyhrajeme, tak taková přísnost měnové politiky nebude nutná. Nemusíme jít se sazbami zdaleka tak rychle dolů, jako jsme šli v době jejich růstu. Nemusíme jít tak nízko, jako byla výchozí hladina. Spíše zůstaneme někde na půl cesty, ale prostě ta debata přijde.“

 

Podle prvního rychlého odhadu zveřejněného dnes spolkovým statistickým úřadem Destatis zpomalila meziroční inflace podle metodiky Evropské unie na 6,4 procenta z předchozích 6,5 procenta v červenci. Tato zpráva nesplnila očekávání analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří předpovídali zpomalení inflace na 6,3 procenta. Ceny se meziměsíčně zvýšily o 0,4 procenta.

 

Pokud vezmeme v úvahu německou metodiku, míra inflace v srpnu poklesla na 6,1 procenta oproti červencovým 6,2 procentům. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 procenta.

 

Pokud vyloučíme nestabilní ceny energií a potravin, míra inflace zůstala stejná jako loni v srpnu a činila 5,5 procenta. Ceny potravin stouply o 9 % a ceny energií o 8,3 % v meziročním srovnání. Ceny služeb vzrostly o 5,1 %.

 

I přes zpomalení se míra inflace v Německu stále drží výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Celková inflace v eurozóně klesla v červenci na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta. Uvidíme, jaká bude srpnová, a to nejen v Německu, ale v celé eurozóně.