Archiv autora: Jan Dvořák

Americký Fed na svém včerejším zasedání rozhodl v souladu s očekáváními většiny analytiků ponechat základní úrokovou sazbu v rozmezí 4,25 % až 4,50 %. Jedná se již o páté po sobě jdoucí zasedání, kdy Fed ponechal úrokové sazby beze změny.

 

V oficiálním prohlášení Fed poukázal na stále vysokou míru nejistoty ohledně dalšího vývoje inflace a zaměstnanosti. Upozornil také, že bude nadále pečlivě sledovat příchozí ekonomická data, výhled a rizika spojená s oběma částmi svého mandátu – tedy cenovou stabilitou a maximální zaměstnaností. Další kroky včetně případného snižování sazeb budou pečlivě zvažovány na základě těchto dat. Banka také pokračuje ve snižování bilance, tedy odprodeji státních dluhopisů a dalších cenných papírů.

 

Za pozornost stojí hlasovací poměr: pro ponechání sazeb hlasovalo 9 členů Výboru pro operace na volném trhu (FOMC), proti byli dva – guvernérka Michelle Bowman a guvernér Christopher Waller, kteří požadovali okamžité snížení sazeb o 0,25 procentního bodu. Takto silná opozice naposledy nastala v roce 1993. Nejednotnost ve vedení Fedu ukazuje na rostoucí tlak části rady i razantní politický tlak ze strany prezidenta Trumpa, který v posledních měsících opakovaně požadoval razantní pokles sazeb, a to minimálně o 2 procentní body.

 

Trhy na rozhodnutí Fedu reagovaly s mírným optimismem a očekávají, že v průběhu roku 2025 by mohlo dojít ke dvěma snížením sazeb, pokud se ekonomická situace zhorší. Fed však dává jasně najevo, že bude i nadále pečlivě sledovat vývoj inflace, trhu práce a dalších klíčových ukazatelů, než přistoupí k dalším krokům. Celkově lze říci, že centrální banka zůstává v režimu vyčkávání a opatrnosti.

 

Je evidentní, že diskuze o výši úroků i o nezávislosti Fedu bude zřejmě na podzim patřit mezi hlavní témata.

 

 

 

 

Evropská centrální banka (ECB) 24. 7. rozhodla v souladu s očekáváním trhu ponechat klíčové úrokové sazby na stávající úrovni, a tím po roce nepřetržitého snižování sazeb přerušuje dosavadní cyklus. Depozitní sazba tak zůstává na 2,00%, hlavní refinanční operace na 2,15% a sazba pro mezní zápůjční facilitu na 2,40%. ECB tento krok zdůvodnila zejména dosažením cílové inflace a zvýšenou nejistotou způsobenou obchodními spory mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

 

Prezidentka ECB Christine Lagarde uvedla, že nové ekonomické údaje odpovídají předchozím odhadům banky. Inflace v eurozóně se aktuálně pohybuje na úrovni 2% – přesně na střednědobém cíli ECB. Zároveň podle banky došlo k dalšímu zmírnění domácích cenových tlaků a růst mezd zpomalil. Efekt předchozích osmi snížení sazeb z roku 2024 přispívá k celkové odolnosti ekonomiky, která zatím navzdory globálním nejistotám nepodléhá výraznějšímu zpomalení.

 

Důležitým tématem zůstává eskalace celních sporů mezi EU a administrativou prezidenta Trumpa. Tyto nejistoty a možné zavedení nových tarifů – včetně zvažovaného 15% cla na evropské zboží – podle ECB výrazně komplikují predikce dalšího vývoje a investiční rozhodování evropských podniků. ECB označila prostředí za „výjimečně nejisté“ a proto avizovala, že nebude předem nastavovat další trajektorii sazeb, ale bude postupovat na základě nových dat a aktuálního ekonomického výhledu.

 

ECB potvrdila pokračující omezení reinvestic v rámci programů nákupu aktiv (APP a PEPP), což znamená mírné zmenšování těchto portfolií. Prezidentka Lagarde také zdůraznila připravenost centrální banky použít všechny dostupné nástroje v případě zhoršení finančních podmínek nebo ohrožení hladkého přenosu měnové politiky v eurozóně.

 

Ekonomové i trhy zatím reagují na rozhodnutí ECB opatrně – s ohledem na pokračující obchodní nejistotu je ve hře možnost dalšího uvolňování politiky, pokud by došlo ke zpomalení hospodářství nebo opětovnému oslabení inflačních tlaků v budoucnu. Prozatím je však postoj centrální banky střízlivý a založený na trpělivém vyčkávání vývoje vnějších podmínek.

 

 

Finanční trhy prošly zásadní transformací ve způsobu, jak reagují na politická prohlášení Donalda Trumpa. Zatímco v minulosti každá hrozba o clech vyvolávala paniku na burzách, současní investoři se naučili rozlišovat mezi rétorikou a realitou. Analýza Goldman Sachs ukazuje fascinující posun od krátkodobé volatility k fundamentálnímu hodnocení ekonomiky.

 

Investoři si v posledních měsících oblíbili strategii známou jako „TACO trade“ – akronym pro „Trump Always Chickens Out“ (Trump pokaždé vyměkne). Označuje opakující se vzorec, kdy Trump nebo jeho administrativa ohlásí tvrdá celní opatření, která způsobí nervozitu na trzích, a následně tyto hrozby zjemní nebo odloží, čímž trhy opět zklidní. Tento výraz popisuje způsob, jakým Trump opakovaně používal hrozby celními cly jako vyjednávací nástroj, ale následně ustoupil, jakmile se objevily reálné ekonomické dopady nebo mezinárodní tlak.

 

Tento termín poprvé použil v květnu 2025 Robert Armstrong z Financial Times ve svém článku, kde popisoval, jak se trhy naučily předvídat Trumpovy ústupky a rychle se rozšířil mezi Wall Street tradery. Strategie fungovala jednoduše: když Trump oznámil tvrdá celní opatření, investoři vsázeli na to, že výsledek bude mnohem mírnější než původní hrozby. A měli pravdu.

 

Chronologie reakcí trhu:

• Únor 2025 (cla na Čínu, Kanadu, Mexiko): S&P 500 -1%, exponované akcie -3%
• Duben 2025 (šokující „Den osvobození“): S&P 500 -5%, akcie ohrožené cly -11%
• Počátek července 2025 (30% cla na EU): Obě skupiny akcií -1%

„TACO trade“ měl konkrétní dopady na technické aspekty obchodování. Trumpovy hrozby pravidelně zvyšovaly VIX index a implicitní volatilitu opcí. Jakmile však Trump kroky odložil, volatilita prudce klesla, což ovlivnilo strategie traderů držících dlouhé nebo krátké pozice. Trump sám na toto označení reagoval podrážděně, nazval takové otázky „ošklivými“ a obhajoval svůj přístup slovy: „To se jmenuje vyjednávání.“

 

David Kostin z Goldman Sachs k tomu poznamenal: „Poslední prohlášení o navýšení cel trh netrápí.“ Data jasně ukazují klesající citlivost trhů na Trumpovu celní rétoriku. Například rozhodnutí Fedu o možném snížení sazeb ve druhé polovině letošního roku (mimochodem, zasedá příští týden) má pro investory větší význam.

 

V červenci 2025 se termín TACO trade opět objevil v médiích a mezi analytiky. Trump ve svých projevech naznačil, že tentokrát nemá v úmyslu couvnout a že bude hrozby celních opatření skutečně naplňovat. Tato změna může znamenat novou éru v obchodní politice, mohlo by to mít vážné důsledky pro globální ekonomiku a finanční trhy.

 

Nová normalita finančních trhů

 

Současný vývoj naznačuje paradigmatickou změnu. Americké akcie jsou na historických maximech a od dubnového dna vzrostly o více než 26 %. Trhy si vybudovaly odolnost vůči politickému šumu a našly způsob, jak se vyrovnat s nejistotou. Zatímco v první éře Trumpova prezidentství byly trhy extrémně citlivé na jeho rétoriku, dnes je volatilita mnohem menší a investoři se více soustředí na dlouhodobé trendy. Skončila také éra tzv. „Trump Put“ – investoři už nevnímají, že by prezident reagoval na výkyvy trhů změnou politiky, což posiluje nezávislost trhů na politických rozhodnutích.

 

Rizika a varování analytiků

  

Navzdory zdánlivě rostoucí imunitě trhů analytici nadále upozorňují na potenciální rizika spojená s Trumpovými kroky:

• Efektivní celní sazby mohou vzrůst až na 15%
• Dlouhodobý tlak na firemní marže v průmyslových sektorech
• Fragmentace globálního obchodu mezi USA, Čínou a EU
• Možnost „překvapení“ trhu, pokud by Trump skutečně implementoval všechny hrozby

 

Závěr

 

TACO trade se stal neoficiálním označením pro opakující se chování Trumpa v oblasti obchodní politiky. Ačkoliv tento vzorec pomáhal trhům lépe předvídat vývoj a reagovat na geopolitické otřesy, nová vyjádření ze strany Trumpa naznačují, že by se tento model mohl změnit.

 

Pokud by hrozby skutečně přešly v realitu, mohli bychom být svědky větších tržních výkyvů a ekonomické nejistoty, což by mohlo ukončit éru „TACO trade“. Investoři proto v následujících měsících budou sledovat každé Trumpovo slovo – nejen z hlediska politického, ale i reálných dopadů na globální obchod a finanční trhy.

 

Červnová inflace v EU mírně vzrostla, v Česku dosáhla 2,8 %, uvádí Eurostat, který minulý čtvrtek zveřejnil data o vývoji inflace v Evropské unii a eurozóně za červen 2025. Došlo k jejímu mírnému růstu v porovnání s květnem. V eurozóně se roční míra inflace zvýšila na 2,0 % z květnových 1,9 %, zatímco v celé Evropské unii vzrostla na 2,3 % z 2,2 %. Oproti červnu 2024, kdy inflace v eurozóně činila 2,5 % a v EU 2,6 %, však došlo k poklesu. – viz graf Eurostatu:

Mezi členskými státy EU byly v červnu 2025 zaznamenány značné rozdíly v míře inflace. Ve srovnání s květnem 2025 klesla inflace v pěti členských státech, zatímco v sedmadvaceti zemích vzrostla. Některé země evidentně čelí větším inflačním tlakům než jiné.

 

Nejnižší roční inflaci vykázaly Kypr (0,5 %), Francie (0,9 %) a Irsko (1,6 %). Naopak nejvyšší hodnoty inflace byly zaznamenány v Rumunsku (5,8 %), Estonsku (5,2 %) a na Slovensku a v Maďarsku (shodně 4,6 %). V České republice inflace vzrostla z 2,3 % v květnu na 2,8 %, což je nad průměrem EU.

 

Největší příspěvek k roční míře inflace měly v červnu 2025 služby, které přidaly 1,51 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+0,59 procentního bodu), neenergetické průmyslové zboží (+0,13 procentního bodu) a energie, které naopak inflaci mírně snižovaly (-0,25 procentního bodu).

 

Inflace v eurozóně se vrátila k inflačnímu cíli, avšak tlaky ve službách (stejně jako v ČR) přetrvávají. ECB se tak nachází v citlivé fázi rozhodování, musí balancovat mezi inflací a podporou ekonomického růstu, který v mnoha členských státech (hlavně v Německu) zůstává malý.

 

 

Predikční modely během inflační vlny v letech 2022 a 2023, kdy inflace v Česku dosahovala dvouciferných hodnot, nefungovaly. Nedokázaly přesně predikovat rozsah inflačního šoku a poskytovaly bankéřům chybná doporučení. Guvernér ČNB Aleš Michl přiznal, že klasické makroekonomické modely podcenily vliv globálních šoků, což vedlo k nedostatečným předpovědím. Tento neúspěch podnítil ČNB k přehodnocení svých postupů a zadání externích posudků, které analyzovaly slabiny dosavadního přístupu.

 

Externí posudky, zpracované domácími i zahraničními odborníky, kritizovaly nedostatečnou propojenost modelů s reálnou ekonomikou a nedostatek flexibility v předpovědích. Na základě těchto zjištění ČNB rozhodla o vývoji dvou nových predikčních modelů, které mají doplnit stávající nástroje. Tyto modely by měly lépe zachytit neočekávané šoky, které dosavadní aparát ignoroval nebo podcenil, a umožnit tak přesnější reakce na budoucí ekonomické výzvy.

 

Michl zdůraznil potřebu větší adaptability a odolnosti vůči globálním ekonomickým změnám a nové modely mají být odpovědí na kritiku, že banka nebyla schopna včas reagovat na rychlost růstu inflace. ČNB chce posílit svou schopnost předvídat a zvládat ekonomické turbulence. Změny mají zajistit, aby banka lépe chránila českou ekonomiku před podobnými krizemi v budoucnu. .

 

Přiznání selhání a plánované změny vyvolaly diskuse o efektivitě měnové politiky ČNB. Někteří kritici, jak ukazují reakce na sociálních sítích, spojují tyto nedostatky s otázkami o případném přijetí eura, když zmiňují ztrátu důvěry v současný systém.

 

ČNB zdůrazňuje, že nové přístupy a modely včetně silného využití AI jsou krokem k posílení jejího analytického rámce. Tak schválně.

 

 

P. S.

Autorem úvodního obrázku „překvapivě“ není nikdo jiný, než AI 🙂

 

 

 

Minulý týden Český statistický publikoval úřad údaje o inflaci za červen 2025, opět shodná s předchozím odhadem. Hlavním motorem inflace pokračují služby s meziročním růstem 5,0 %. Rychlost zdražování zboží se z květnových 0,9 % zvýšila na 1,6 %, přičemž růst táhly i nadále táhnou ceny potravin a nealkoholických nápojů, zatímco ceny pohonných hmot ji zpomalují.

Klíčové údaje o inflaci

• Meziroční inflace se z květnových 2,4 % zvýšila na červnových 2,9 %, což představuje letošní maximum. O 0,1 procentního bodu překonala očekávání analytiků i prognózu ČNB. Brzdí ji energie a pohonné hmoty, bez jejich poklesu by míra inflace činila 4,1 %, ve srovnání s květnem jde o zvýšení o 0,4 %. Připomínám, že horní hranice tolerančního pásma ČNB je 3,0 %.

• Měsíční inflace se z květnových +0,5 snížila na 0,3 %.

 

Detailní meziroční pohled na jednotlivé kategorie

• Bydlení: elektřina se snížila o 4,8 % (v květnu o 4,6 %), plyn poklesl o 7,8 % (v květnu pokles o 8,4 %), vodné je od ledna meziročně na hodnotě +4,2 %, růst ceny stočného se udržuje na +3,7%
• Nájemné + 6,3 % (v květnu +5,7 %)
• Vybrané potraviny: ceny vajec + 40,4 % (v květnu +44,3 %), ceny cukru – 26,3 % (v květnu pokles o 24,4 %), čokolády a čokoládových výrobků + 26,3 % (v květnu +23,4 %).
• Doprava: ceny pohonných hmot – 9,2 % (v květnu -13,5 %)

 

Stanovisko České národní banky

 

Dosažená míra inflace je o 0,1 % vyšší než jarní prognóza ČNB, v krátkém komentáři k ní Petr Sklenář, ředitel sekce měnové uvádí: „Nárůst míry inflace však byl očekávaný a neměl by dále pokračovat.“ a doplňuje „Celkový cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky.“

 

ČNB uvádí, že se v dalším rozhodování bude řídit nejen inflací, ale i kurzem české koruny. Nemá obavy o její oslabení, ale naopak. Kdyby posilovala příliš, zváží ochranu české koruny snížením úrokových sazeb.

 

 

 

Včera byl vydán zápis z červnového zasedání bankovní rady ČNB, kde byly úrokové sazby ponechány beze změny.

 

Jednání bankovní rady ČNB dne 25. června 2025 se zaměřilo na vyhodnocení aktuální ekonomické situace a vývoje inflace. Bankovní rada konstatovala, že rizika pro naplnění inflačního cíle zůstávají převážně proinflační, což znamená, že hrozí opětovné zrychlení růstu cen. Guvernér Aleš Michl zdůraznil potřebu pokračovat v restriktivní měnové politice, aby se zabránilo návratu vysoké inflace, a upozornil na rizika spojená s trvale vysokým deficitem veřejných financí a růstem cen nemovitostí.

 

V diskusi se členové rady shodli, že měnové podmínky jsou stále mírně restriktivní, přičemž kurz koruny a úrokové sazby hrají klíčovou roli. Někteří členové upozornili, že pokud budou hlavní světové centrální banky dále snižovat sazby, může být ČNB nucena k podobnému kroku, aby udržela neutrální měnové podmínky. Vzhledem k tomu, že inflace se v následujících měsících bude pohybovat poblíž horní hranice tolerančního pásma, považuje rada mírně restriktivní politiku za odůvodněnou a prostor pro další snižování sazeb je podle většiny členů letos omezený.

 

Za hlavní domácí proinflační riziko označila rada zvýšenou jádrovou inflaci, zejména kvůli setrvačnému růstu cen služeb, kde například v pohostinství a ubytování rostou mzdy i zaměstnanost. Růst cen nemovitostí je podle rady způsoben strukturálními problémy, které měnová politika nemůže sama vyřešit. Dále byla zmíněna rizika spojená s růstem cen potravin a uvolněnou fiskální politikou, která může v případě přetrvávajícího strukturálního deficitu vést k nutnosti ponechat sazby na vyšší úrovni.

 

Ekonomická aktivita v Česku podle rady překvapuje svou odolností – po silném růstu HDP v prvním čtvrtletí zůstávají prognózy optimistické i pro druhé čtvrtletí. Přesto je spotřeba domácností utlumená a investice slabé. Na trhu práce došlo ke skokovému nárůstu nezaměstnanosti na 4,4%, což může být důsledek strukturálních změn mezi průmyslem a službami. Růst mezd zůstává zvýšený a počet volných pracovních míst stabilní, což naznačuje možné napětí mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a omezení růstu potenciálního produktu.

Po klidném prvním čtvrtletí letošního roku došlo 2. dubna ke skokovému zvýšení tohoto poměru. Autorem byl americký prezident Donald Trump, který v ten den oznámil zásadní změnu obchodní politiky, spočívající v zavedení bezprecedentních celních opatření. Zde je roční vývoj tohoto poměru.

 

Názorně je to zde:

Po přibližně dvou měsících se situace zklidnila a poměr ceny zlata a stříbra se vrátil na úroveň prvního čtvrtletí letošního roku, během něhož se tento poměr s nevídanou stabilitou pohyboval v pásmu mezi 88 a 92.

 

Nyní je zpět v tomto pásmu a „pachatelem“ červnového snížení velikosti poměru je výrazné zvýšení ceny stříbra. Pohyb ceny stříbra byl mnohem volatilnější než v případě zlata – viz následující obrázek:

Cena stříbra je nyní blízko třináctiletých maxim. Tím spíše je zajímavé, že se poměr ceny zlata a stříbra pohybuje opět kolem 90. Lepší by byla běžná volatilita, přílišná stabilita zvyšuje volatilitu při další labuti.

 

 

 

 

Podle v úterý zveřejněného rychlého odhadu statistického úřadu Eurostatu dosáhla roční inflace v eurozóně v červnu 2025 úrovně 2,0 %, což představuje mírný nárůst oproti květnovým 1,9 %, ale nižší než v dubnu (2,2 %) a březnu (2,2 %). Dosažená hodnota je rovna inflačnímu cíli Evropské centrální banky.

 

Nejvyšší příspěvek k celkové inflaci nadále poskytuje sektor služeb, kde se roční míra inflace zvýšila na 3,3 % z květnových 3,2 %. Následují potraviny, alkohol a tabák s 3,1 % (pokles z 3,2 % v květnu). Neenergetické průmyslové zboží zaznamenalo míru inflace 0,5 % (pokles z 0,6 %), zatímco energetický sektor pokračoval v deflaci s mírou -2,7 %, což je snížení deflace oproti květnovým -3,6 %.

 

Mezi jednotlivými zeměmi eurozóny jsou patrné výrazné rozdíly v míře inflace. Nejvyšší inflaci v červnu zaznamenalo Estonsko s 5,2 %, následované Slovenskem s 4,6 % a Chorvatskem s 4,4 %. Na opačném konci spektra se nachází Kypr s pouhými 0,5 % a Francie s 0,8 %. Německo, největší ekonomika eurozóny, vykázalo inflaci 2,0 %, což odpovídá průměru celé měnové unie. Tyto rozdíly odrážejí jak odlišnou strukturu ekonomik, tak i různé vnější a vnitřní faktory ovlivňující cenovou hladinu v jednotlivých zemích

Vývoj inflace v eurozóně odráží složitou ekonomickou situaci, kdy se projevuje postupné oslabování deflačních tlaků v energetickém sektoru, zatímco služby nadále vykazují vyšší míru růstu cen. Měsíční míra inflace dosáhla v červnu 0,3 %, což naznačuje pokračující mírný růst cenové hladiny. Eurostat plánuje zveřejnit kompletní data o harmonizovaném indexu spotřebitelských cen pro červen 17. července 2025.

 

Tento vývoj bude pravděpodobně důležitý pro další rozhodování Evropské centrální banky o měnové politice, zejména pokud jde o případné úpravy úrokových sazeb v nadcházejících měsících. Přiblížení k inflačnímu cíli při současném udržení ekonomické stability zůstává klíčovou výzvou pro měnové autority eurozóny.

 

Poptávka po stříbře prochází v poslední dekádě zásadní strukturální proměnou. Zatímco dříve dominovaly tradiční segmenty jako šperkařství či investiční slitky, v současnosti je hlavním motorem růstu využití stříbra v nových technologiích, především v oblasti obnovitelných zdrojů a elektroniky. Tento trend má přímý dopad na vývoj globálního trhu se stříbrem, který již několik let charakterizuje chronický nedostatek nabídky.

 

Podle údajů z World Silver Survey 2025 vzroste celková světová poptávka po stříbře mezi lety 2016 a 2025 o výrazných +15,6 %, z původních 993 milionů trojských uncí (Moz) na očekávaných 1 148 Moz. Tento růst však není rovnoměrně rozložen – zatímco některé tradiční segmenty vykazují stabilní nebo klesající trendy, průmyslové aplikace, zejména ve fotovoltaice a elektronice, jsou hlavními hybateli tohoto nárůstu.

Nejvýraznější růst je patrný v sektoru fotovoltaiky, kde se očekává nárůst poptávky o 140 %, z 81,6 milionů uncí v roce 2016 na předpokládaných 195,7 milionů uncí v roce 2025. Tento skok je poháněn celosvětovou expanzí obnovitelných zdrojů energie, kde je stříbro díky své vysoké elektrické vodivosti klíčovým materiálem pro výrobu fotovoltaických článků. Dalším významným segmentem je elektronika (mimo fotovoltaiku), kde se předpokládá růst o 18,7 %, z 227 milionů uncí v roce 2016 na 269,5 milionů uncí v roce 2025, a to díky využití stříbra v technologiích jako 5G, Internet věcí nebo pokročilé automobilové systémy.

 

V širší kategorii průmyslových aplikací se očekává celkový růst poptávky o 19,5 % do roku 2025, přičemž konkrétní segmenty vykazují rozdílné trendy. Například pájecí slitiny a pájky (mimo elektroniku) mají vzrůst o 7,7 %, z 49 milionů uncí v roce 2016 na přibližně 52,8 milionů uncí v roce 2025. Naopak poptávka po stříbře ve fotografickém průmyslu má dále klesat o 30 %, z 35 milionů uncí v roce 2016 na přibližně 24,5 milionů uncí, což je důsledek přechodu na digitální zobrazování. Tyto změny jasně ukazují, že růst poptávky po stříbře je tažen především průmyslovými aplikacemi.

 

Tradiční oblasti poptávky po stříbře vykazují různorodé trendy. V sektoru šperků se očekává mírný růst o 3,7 %, z 189 milionů uncí v roce 2016 na přibližně 196 milionů uncí v roce 2025, což naznačuje stabilní zájem spotřebitelů na globálních trzích. Naopak poptávka po investičním stříbře, jako jsou mince a slitky, má klesnout o 3,9 %, z 213 milionů uncí v roce 2016 na 204,7 milionů uncí v roce 2025.

 

Klesající investiční poptávka po fyzickém stříbře – tedy mince a slitky – paradoxně vytváří příležitost pro investory, kteří zůstávají aktivní. V období, kdy širší trh ochladne a část investorů vyčkává stranou, dochází často ke snížení cenových tlaků a nižší volatilitě, což umožňuje výhodnější nákupy bez přemrštěných přirážek. Pro dlouhodobé držitele se navíc otevírá prostor ke strategickému budování pozic dříve, než se opětovně obnoví zájem širší investorské veřejnosti.

 

Jakmile se totiž investoři, kteří trh opustili, rozhodnou vrátit, může dojít k rychlému růstu poptávky. To často vede k prudkému cenovému nárůstu a nižší dostupnosti fyzického kovu, protože trh s investičním stříbrem je likviditou omezen. Ti, kteří zůstali, tak těží z nižších nákupních nákladů a zároveň potenciálně vysokého zhodnocení.