Pavel Hála: „Budoucnost stříbra má v rukou FED“

Proč investiční stříbro nyní rekordně roste? Proč bylo stříbro s okamžitým dodáním dražší, než stříbro s pozdějším termínem dodáním? Americký FED končí QE2, co bude dál? Kam až se podívá cena stříbra? Pavel Hála, analytik SILVERUM s.r.o., předkládá komentář k aktuální situaci.

?Rekordní cena z ledna 1980 byla necelých 50 dolarů. Pokud ale tuto hodnotu vyjádříme v dnešních dolarech (po započtení inflace), dostaneme se až ke 135 dolarům za unci. To značí, že růstový cyklus drahých kovů nemusí být zdaleka u konce.? říká Pavel Hála. ?QE2 končí v červnu. A poté se musí něco stát. Buď Fed vyhlásí něco jako QE3, nebo se nestane nic, anebo začne s výprodejem aktiv a zmenšováním své balance sheet.?

Komentář Pavla Hály přináší finweb,
celý text si můžete přečíst zde

.

Co se děje na trhu drahých kovů?

Kdo investuje do drahých kovů? Jsou to velcí nebo malí investoři? Proč právě drahé kovy a jaký je možný další vývoj ceny zlata a ceny stříbra? Je hlavní příčinou růstu obava z inflace? Proč je na COMEXu nedostatek drahých kovů? Proč z amerického trhu téměř zmizely stříbrné mince a slitky? Má lepší vyhlídky na další růst zlato nebo stříbro? V jakém provedení je vhodné nakupovat investiční stříbro?
Rozhovor s Pavlem Hálou v plném rozsahu přinesla Česká televize živě v hlavním zpravodajském vysílání. Záznam s komentářem Pavla Hály nyní v plném znění

nyní zveřejnil server České televize.

Co se děje na trhu drahých kovů?

Kdo investuje do drahých kovů? Jsou to velcí nebo malí investoři? Proč právě drahé kovy a jaký je možný další vývoj ceny zlata a ceny stříbra? Je hlavní příčinou růstu obava z inflace? Proč je na COMEXu nedostatek drahých kovů? Proč z amerického trhu téměř zmizely stříbrné mince a slitky? Má lepší vyhlídky na další růst zlato nebo stříbro? V jakém provedení je vhodné nakupovat investiční stříbro?
Rozhovor s Pavlem Hálou v plném rozsahu přinesla Česká televize živě v hlavním zpravodajském vysílání. Záznam s komentářem Pavla Hály nyní v plném znění

nyní zveřejnil server České televize.

Pavel Hála v České televizi k aktuální ceně stříbra

Cena stříbra překonala psychologickou hranici 40 dolarů a během následující obchodní seance překonala cenu 41 dolarů za troyskou unci. Investiční stříbro tak zdolalo jedenadvacetiletý rekord. Zájem o stříbro nebývale roste, skupují je nejen investoři, ale i státy. Stříbro totiž umí čelit hospodářským výkyvům.

Poptávka po investičním stříbře dlouhodobě roste, důsledkem byl nedávný nedostatek kvalitních investičních slitků a investičních mincí. Objevují se první signály, že stříbra nemusí být ani v budoucnu dostatek.

Pavel Hála, analytik SILVERUM s.r.o., poskytl shrnutí aktuální situace na trhu stříbra České televizi. Záznam komentáře z hlavní zpravodajské relace České televize

můžete shlédnout zde
.

Pavel Hála v České televizi k aktuální ceně stříbra

Cena stříbra překonala psychologickou hranici 40 dolarů a během následující obchodní seance překonala cenu 41 dolarů za troyskou unci. Investiční stříbro tak zdolalo jedenadvacetiletý rekord. Zájem o stříbro nebývale roste, skupují je nejen investoři, ale i státy. Stříbro totiž umí čelit hospodářským výkyvům.

Poptávka po investičním stříbře dlouhodobě roste, důsledkem byl nedávný nedostatek kvalitních investičních slitků a investičních mincí. Objevují se první signály, že stříbra nemusí být ani v budoucnu dostatek.

Pavel Hála, analytik SILVERUM s.r.o., poskytl shrnutí aktuální situace na trhu stříbra České televizi. Záznam komentáře z hlavní zpravodajské relace České televize

můžete shlédnout zde
.

Stříbro na rekordu, rozbuškou Blízký východ

Investiční stříbro pokračuje v růstu, v posledním týdnu dosáhlo třicetiletého maxima. I cena zlata stoupá a aktuálně opět pokukuje po hranici 1400 dolarů za unci. Rostoucí zájem o zlaté a stříbrné slitky i mince z drahých kovů kromě obav z inflace vydatně přiživuje také dění na Blízkém východě. Nepokoje v Egyptě, Jemenu či v Lybii, nejasná situace v Íránu a samozřejmě očekávání reakcí Izraele – to vše podporuje investice do drahých kovů.

Březnový kontrakt na stříbro vzrostl o 72,6 centů (2,3%) a aktuálně je na hodnotě přes 32 USD za unci.
Dubnový kontrakt na zlato posílil o 3,5 dolaru (0,3%) a pohybuje se kolem hranice 1,388.60 USD za unci. Cena zlata se ovšem během obchodování dotkla také hranice 1.392,60 dolarů za unci, čímž se zlato opět podívalo k historické metě 1.400 dolarů za unci.

Co je rozbuškou, která iniciovala potíže na Blízkém východě? Média se snaží hledat důvody především v nespokojenosti obyvatel s vládním režimem, ovšem pravý důvod je naprosto prozaický. Velmi chudí obyvatelé uvedených zemí se dostali do neřešitelné situace, když během minulého roku razantně vzrostly ceny základních potravin. Evropanům to leckdy přijde nepochopitelné, ovšem tito lidé žijí v takové chudobě, že sebemenší zdražení se stává otázkou přežití. A k výbuchu krvavého násilí nebývá v arabských zemích nikdy daleko.

Je velkou neznámou, kdy dojde ke zklidnění situace, respektive na jak dlouho. Inflace nekrytých peněz, ohlašovaný konec recese a následný růst všech aktiv, to vše může být dalším motorem růstu cen základních potravin. Zklidnění situace na Středním východě, až k němu dojde, tedy nemusí být vůbec trvalé. Růst ceny investičního zlata a růst ceny investičního stříbra pak mohou mít další velmi silný impulz a oba drahé kovy mohou svá maxima hledat daleko výše….

Stříbro na rekordu, rozbuškou Blízký východ

Investiční stříbro pokračuje v růstu, v posledním týdnu dosáhlo třicetiletého maxima. I cena zlata stoupá a aktuálně opět pokukuje po hranici 1400 dolarů za unci. Rostoucí zájem o zlaté a stříbrné slitky i mince z drahých kovů kromě obav z inflace vydatně přiživuje také dění na Blízkém východě. Nepokoje v Egyptě, Jemenu či v Lybii, nejasná situace v Íránu a samozřejmě očekávání reakcí Izraele – to vše podporuje investice do drahých kovů.

Březnový kontrakt na stříbro vzrostl o 72,6 centů (2,3%) a aktuálně je na hodnotě přes 32 USD za unci.
Dubnový kontrakt na zlato posílil o 3,5 dolaru (0,3%) a pohybuje se kolem hranice 1,388.60 USD za unci. Cena zlata se ovšem během obchodování dotkla také hranice 1.392,60 dolarů za unci, čímž se zlato opět podívalo k historické metě 1.400 dolarů za unci.

Co je rozbuškou, která iniciovala potíže na Blízkém východě? Média se snaží hledat důvody především v nespokojenosti obyvatel s vládním režimem, ovšem pravý důvod je naprosto prozaický. Velmi chudí obyvatelé uvedených zemí se dostali do neřešitelné situace, když během minulého roku razantně vzrostly ceny základních potravin. Evropanům to leckdy přijde nepochopitelné, ovšem tito lidé žijí v takové chudobě, že sebemenší zdražení se stává otázkou přežití. A k výbuchu krvavého násilí nebývá v arabských zemích nikdy daleko.

Je velkou neznámou, kdy dojde ke zklidnění situace, respektive na jak dlouho. Inflace nekrytých peněz, ohlašovaný konec recese a následný růst všech aktiv, to vše může být dalším motorem růstu cen základních potravin. Zklidnění situace na Středním východě, až k němu dojde, tedy nemusí být vůbec trvalé. Růst ceny investičního zlata a růst ceny investičního stříbra pak mohou mít další velmi silný impulz a oba drahé kovy mohou svá maxima hledat daleko výše….

Jak přijít o úspory? Spořit bez možnosti výběru.

Myslíte, že vás po znárodnění penzijních fondů v Maďarsku již nemůže nic překvapit? Chyba lávky. Čeští experti z ministerstva financí Maďary trumfují – čeští občané by prý měli povinně spořit do penzijních fondů, ovšem bez možnosti výběru. Uspořené prostředky by navíc nebyly předmětem dědictví. Jde tedy o novou daň, maskovanou za frázi o spoření na důchod. To není hloupý vtip, to je bohužel realita.

Proklamovaná penzijní reforma se rázem smrskla na nové zdanění. Pokud si totiž spoříme na penzi, pak musíme mít dvě základní jistoty: prostředky musí být chráněny proti inflaci a musí být k dispozici. Oblíbeným trikem států, jak se zbavit dluhů je (a s ohledem na rostoucí státní dluhy ještě teprve bude) inflace. Kdo spoří do penzijních fondů, bude při jejich chabé výkonnosti nemile překvapen. Co zbude z úspor, které jsou „zhodnoceny“ o 1 až 2% ročně, když reálná inflace potravin, energií a bydlení je 5%? Co zbude z úspor, když bude reálná inflace 6, 8, nebo 9% ?

Této starosti ovšem experti z ministerstva financí chtějí patrně ušetřit. Úspory zmizí ve fondech definitivně –
občan bude muset povinně „spořit na důchod“, ovšem nebude si moci své prostředky vybrat.
Bude snad někdy čerpat nějaký důchod (věk pro čerpání se dá lehce zákonem posunout), ovšem po jeho smrti jeho rodina z naspořené částky nezdědí nic….

Kromě toho si už určitě všichni umíme představit, kdo bude hlavním „dobrovolným“ kupcem státních dluhopisů. Kdo spoléhá na stát, bude velmi nepříjemně překvapen. Úspory

v ničím nekrytých penězích
a

spoléhání na státní sliby

nejsou dobrým zabezpečením pro budoucnost.

Jak přijít o úspory? Spořit bez možnosti výběru.

Myslíte, že vás po znárodnění penzijních fondů v Maďarsku již nemůže nic překvapit? Chyba lávky. Čeští experti z ministerstva financí Maďary trumfují – čeští občané by prý měli povinně spořit do penzijních fondů, ovšem bez možnosti výběru. Uspořené prostředky by navíc nebyly předmětem dědictví. Jde tedy o novou daň, maskovanou za frázi o spoření na důchod. To není hloupý vtip, to je bohužel realita.

Proklamovaná penzijní reforma se rázem smrskla na nové zdanění. Pokud si totiž spoříme na penzi, pak musíme mít dvě základní jistoty: prostředky musí být chráněny proti inflaci a musí být k dispozici. Oblíbeným trikem států, jak se zbavit dluhů je (a s ohledem na rostoucí státní dluhy ještě teprve bude) inflace. Kdo spoří do penzijních fondů, bude při jejich chabé výkonnosti nemile překvapen. Co zbude z úspor, které jsou „zhodnoceny“ o 1 až 2% ročně, když reálná inflace potravin, energií a bydlení je 5%? Co zbude z úspor, když bude reálná inflace 6, 8, nebo 9% ?

Této starosti ovšem experti z ministerstva financí chtějí patrně ušetřit. Úspory zmizí ve fondech definitivně –
občan bude muset povinně „spořit na důchod“, ovšem nebude si moci své prostředky vybrat.
Bude snad někdy čerpat nějaký důchod (věk pro čerpání se dá lehce zákonem posunout), ovšem po jeho smrti jeho rodina z naspořené částky nezdědí nic….

Kromě toho si už určitě všichni umíme představit, kdo bude hlavním „dobrovolným“ kupcem státních dluhopisů. Kdo spoléhá na stát, bude velmi nepříjemně překvapen. Úspory

v ničím nekrytých penězích
a

spoléhání na státní sliby

nejsou dobrým zabezpečením pro budoucnost.